Odysseus

Po rokoch som si to pozrel znova, ale uz nie som taky ohureny ako predtym. Najviac mi vadi, ze to tvorcovia zobrali tak hopom. Takisto ako v Iasonovi. Mam rad grecku mytologiu, no chyba v tychto filmoch prilis vela veci. Aj ked na druhej strane by asi bol problem vtesnat to do 3 hodin aby to bolo pozeratelne (bral by som aj 7 hodin, keby sa to drzalo historie ;o)) Uff, ale tie jatky na konci nemaju chybu. (21.02.2009)

Na Hallmark vskutku ucházející... Kdybych ale použil tatáž slova k ohodnocení stavu lodi na otevřeném moři, posádka včetně kapitána by jistě nadšena nebyla... Ovšem v porovnání s gigantickými bouřemi a jiným smrtelným nebezpečenstvím, kterým Poseidon "odměnil" Odyseovu sebechválu, by se takový stav lodi nutně musel zdát téměř bezvadný, a to každému námořníkovi bez vyjímky. Je zajímavé, že o "trochu" později přišel jiný Řek, zvaný Archimédés, se zákonem o tělese ponořeném do kapaliny. Ještě zajímavější ovšem je, že Archimédův zákon vystihl již autor této básně. A vlastně již tehdy viděl (což nás po zásluze přivádí k otázce: Kdo že je tu vlastně slepý?) jeho platnost i v oblasti, kterou Archimédés očividně neviděl, a proto jí, ani i kdyby chtěl, nemohl věnovat pozornost. Tedy v lidském srdci. Ucházející srdce, ať už z důvodu velké pýchy, předsudku, či jiného poklesku, klesá ke dnu stejně jako ucházející loď. Změnu stavu pak může způsobit jen změna stavu mysli, například projevená pokora. Srdce, které ucházelo a šlo ke dnu se pak snáze dostane na hladinu, a je-li pokání dostatečné, tak až do krajiny zalité sluncem... A stává se tak vskutku "ucházejícím"... ... ... Přiznávám, autoři tohoto díla mají můj obdiv za ne až tak marný pokus vyjádřit poezii obrazy. Jsou-li však obrazy v zásadních pasážích doprovázeny slovy v souladu s původním zněním básně, stává se dílo unikátem. Zejména v samotném závěru to vyšlo znamenitě... :) (09.08.2015)

Mytologický road movie s parádní přehlídkou mulletů a vygradovaným finále, jak se na správný drama sluší a patří. Triky i na tu dobu slabší, ale jinak hodně pěkná práce. Mimo zmíněných kadeřnických střihů oku lahodí ještě pohled na krásnou Vanessu Williams. Z tý by si měly tenisový Williamsky vzít příklad, obzvlášť ta mladší obluda. (19.02.2021)

Na televizní film poměrně neuvěřitelné, velmi obstojná a minimálně stejně kvalitní konkurence parádního Merlina se Samem Neillem. Homérův originál jsem samozřejmě nečetl, ale příběh je to parádní a já jsem rád, že se povedl natočit takhle kvalitně. Armand Assante je v té roli luxusní a tříhodinová délka ničemu nevadí, protože se tam pořád něco děje, je to napínavé a je to ta poctivá, skvělá starověká fantasy, která je správně výpravná, skvěle obsazená a s naprosto neuvěřitelnými efekty (ani ne tak s ohledem na dobu vzniku, ale že je to televizní). Látku naplnili tvůrci na výbornou, a já si tenhle snímek určitě jednou za čas zase rád připomenu - a udivuje mně, že jsem ho letos viděl poprvé, tohle jsem měl mít stokrát nakoukáno už v pěti. Každopádně rozhodně doporučuju, mimořádně povedená fantasy, která z předlohy čerpá absolutní maximum a naprosto výborně. 80%. (10.07.2020)

Tenhle tv film, produkovaný pro Hallmark, považuji za jeden z těch opravdu zdařilých. Líbí se mi i po letech a nejspíš líbit nepřestane především díky věrnosti své předloze, ale i výpravě a hereckému obsazení, na které se mi pořád hezky kouká. Miluji antiku a řeckou mytologii. Řečeno metaforou, jako mají teď někteří Tolkiena, já měla básníka Homéra, ale i pana Petišku. P.S. Dnes je ovšem mým favoritem řecký bůh Kairos. Sympaťák, kterého preferuji i v obecné rovině životaběhu:-). (06.02.2016)