Bílý Bim, Černé Ucho

Ach jó, zase jdeme povinně se školou na nějaku ruskou blbost! To jsme si říkali, když jsme do kina vcházeli, protože tak to prostě bylo. A najednou tu byl nádherný film, obvyklí bordeláři a rádobyvtipní komentátoři, jací se nacházeli v každé třídě/škole drželi pysk a mohutně mrkali, aby ta slzička neukápla. A pak ten boj, jestli a jak říct, že se to vám, puberťákům, líbilo! Ale s úlevou jsme se přiznali všichni, asi jako ten borec v reklamě na pivo, co nesnáší ryby a miluje rybaření:-) Musím to sehnat a znovu zkouknout! (07.04.2010)

Dalsi pekny film o priatelstve medzi clovekom a psom. Tentokrat z Ruska, takze po nadhernej prvej casti si v tej druhej pes dost toho vytrpi. Okrem dojimaveho vztahu medzi psom a jeho panom tu je dost podrobne vykresleny vztah rusov ku psom v tej dobe. A bohuzial dospeli sa prilis pekne k nim nespravali. Aspon deti este mali srdce. Zaver je uz tradicne citovo vydieraci ako je v tomto zanri zvykom. Pochvalit musim este skvely stary slovensky dabing. Magda Pavelekova si tu svoju protivnu susedku neskutocne vychutnala a prial som jej len to najhorsie. 8/10. (02.01.2016)

Snímků o nejlepším příteli člověka, tedy o psu, je natočeno již ohromné množství, ale žádný nedosahuje tak silné lásky a náklonnosti jeden k druhému, jako tento dnes již klasický ruský snímek, rozdělený do dvou dílů v celovečerní stopáži. O to víc šokuje závěr celého příběhu, který není přetvářkou, ale skutečnou ryzí realitou dějící se i dnes. A je to hodně bolestivý konec. Celý příběh se dotýká obou stran barikády lidských charakterů. Někdo má pochopení a vůli pomoci, někdo je plný nenávisti se snahou neustále škodit. Moralizační aspekt je dán hodně výrazně, takže v každé generaci se může mnoho lidí i poznat. Natočeno je to podle stejnojmenného příběhu od Gavriila Troyepolskyho a celý dějový koncept vypovídá o fenomenální oddanosti psa ke svému majiteli dotýkající se odvahy a loajality. Zajímavostí je, že před natáčením herec Vjačeslav Tichonov se psem použitého ve filmu skutečně často chodil, takže si na něj opravdu zvykl, tudíž jeho přístup a věrnost ve filmu je autentický. O to více ke psovi přilne i divák. Děj příběhu obsahuje nemalý počet emočních scén, což obzvlášť na milovníky psů zapůsobí. Snímek měl v kinech ohromný úspěch a dokonce byl nominován Oscara. V Karlových Varech na MFF byl režisér Stanislav Rostockij oceněný velkou cenou poroty, tedy Křišťálovým globusem. K tomu již není co více dodat. (02.02.2021)

Příběh nestandardně zabarveného gordonsetra Bima mě poprvé uchvátil v knižní podobě na základní škole. Pak mi mamka řekla, že existuje i filmové zpracování tohoto smutného příběhu. Z malé nerozumné štěněčí bytosti se vyvine inteligentní tvor bezmezně oddaný svému pánovi. Právě oddanost a věrnost připraví Bimovi nelehkou cestu. Pokud se chcete spolehlivě dojmout. Vyberte si tento film. Je sice už malinko starší, ale dostane vás, zvlášť, jestli máte rádi zvířata a nejste cynici. Slzy se mi vkrádají do očí, jen co si na Bima vzpomenu. (09.03.2009)

Jako dítě jsem milovala psy a fascinovaly mě filmy o nich, hlavně Lassie a pak seriál Goro, bílý pes. Ale zdaleka nejlepší " psí " film, který byl natočen, je právě Bim. Když jsem ho viděla poprvé, vůbec mi nepřišlo divné , že si říkali soudruhu a vedli občas trochu socialistické řeči. To až teď. Ale myslím, že na poutavosti příběhu to vůbec neubralo. Znovu a znovu brečím jak mimino, když film sleduju. Myslím, že je to jeden z mála tak silně emotivních a zárověň poetických ruských filmů. Krásné přírodní scenérie, příjemná hudba a jeden anglický ( nikoliv skotský špatně zbarvený ) setr, který miluje svého pána . (03.01.2015)