Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Františka Krále postihla v emigraci vážná automobilová nehoda a musel se podrobit plastické operaci. S novou tváří a pod změněným jménem se vrací do Prahy jako nepřátelský agent. Setká se se svou rodinou a začíná pochybovat o smyslu své špionážní činnosti... Efektně realizovaný snímek kombinuje povrchní politickou agitaci s dobrodružnými motivy. Ve své době měl film úspěch a většina diváků ho byla schopna brát docela vážně. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (44)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

No tak teď opravdu nevím jak hodnotit. Na tyhle filmy se specializuji, mám v nich jakousi zvrácenou zálibu. Příběh emigranta, který se coby tajný západní agent s plastikou obličeje vrací škodit byl dával tušit kupu dobré zábavy ve stylu filmů z padesátých let. Jenže hned od prvních minut jsem byl ohromen zpracováním. A z propagandistické agitky se mi čím dál více začalo rýsovat pořádné psychologické drama. Jasně, film jde hned od stolu smáznout jednou ranou jako blábol a napálit mu - odpad. Ale pokud si nechátek příběh Františka Krále nechat krapet filmem odvyprávět, zjistíte, že máchat odpady nebude tak jednoduché. Padesátá léta pro emigranty z ČSSR, kde to vzala do ruky dělnická třída se stání bezpečností pod dohledem strany nebyla žádný med. Kdo měl štěstí, dostal se zavčasu ven. Kdo ne, přišel o majetek, občanská práva, svobodu a žel leckdy i život. Ti venku, pokud se nevraceli na nějaké zajištěné místo, nebo se jim nepodařilo z vlasti ,,odklonit'' dostatečnou hotovost to neměli vůbec jednoduché. Poválečné Západní Německo mělo svých problémů dost ať už šlo o obnovu prakticky všeho či rudého souseda tam za zdí vedoucí skrze Berlín. A tak nejedna duše kývla na nabídku tajných služeb. Někdo pro peníze, někdo z vlasteneckých důvodů. Cesty domů byly často bolavé. Nejen kvůli nebezpečí, ale tam za hranicemi zůstaly často celé rodiny... Mámy, tátové, děti, manželky... Ty dost často nějaký bodrý soudruh ukecal, že pro očištění kádrového posudku by bylo dobré nechat se s emigrantem rozvést a dětem sehnat jiného tátu... Těch pár let venku navíc stačilo kolikráte k tomu aby rodina doma pod masírkou pak náhodně se objevivšího tátu či strýce udala... Jiří Vala mne tu neskutečně překvapil. Tohle byla jeho pro mne zatím životní role. Úžasné bylo celé to zpracování a hudební podkres ve stylu padesátých let a doznívajících bigbandových orchestrů... Chápu ty slzy u hymny, i mně by se asi stýskalo... Konec byl pravda trochu akčnější než jsem čekal, ale proč ne. A nejbizardnější na tom všem je, že Pavel Kohout, spolutvůrce scénáře, si tím samým za pár let prošel sám... Na co asi myslel? A tak opravdu nevím co se Smykem dělat. Jelikož mne to velmi zaujalo a přiznávám i dostalo, dávám za 4 míčky s nápisem Welt. --- PS. Jinak mnou viděná verze měla všechny cizojazyčné pasáže - anglické, německé a dokonce italské, kompletně otitulkované ! * * * * ()

zette 

všechny recenze uživatele

Namet filmu me velmi oslovil a tesil jsem se na nej. Vyborna sonda do duse Frantiska Krale. Setkani s matkou bylo take velmi dobre. Svym zpusobem i vlastni vinou, ze neumim tolik nemecky a anglicky jsem vsak byl o deni dost ochuzeny, protoze snad polovina filmu je v cizim zneni a bez titulku, coz moc nechapu. ()

Reklama

farmnf 

všechny recenze uživatele

Před pěti lety jsem tu napsal, že Brynych je prase. No nepřehnal jsem to. Když se spojí s komunistou Valou a Komunistou Kohoutem( Už je hodný, je starý nebo mrtvý) vznikne todleto. 1. věta: " Proč se živí češka na západě jako coura, proč se neživí poctivě, třeba špionáží?" 2. věta: Kurandová přemlouvá syna agenta imperialistů: "Přihlaš se" . To je matka? Moje máma by mě nikdy neřekla jdi na šibenici. Jenže ona byla chartistka a Kurandová jako vždy komunistka-možná už i u Barunky dělala agentku proti císaři Josífkovi. 3. věta: Estébák Moučka do telefonu: "Zatkněte tohodle a tamtoho a oného". Komunisti jsou mazaní, oni o všem ví. Jenže divák neví jak na to ten poďobanej Moučka přišel. Agent Bruncvík posere na misi co může. Furt mele německy, ale když se vožere, plynná čeština. Masér Moučka má oči všude, nemasíruje a sleduje. Komické je krycí jméno agenta Františka Krále. Franc König. To i toho blbýho Moučku napadlo, že když v r. 1948 jeden Král ubývá, v r. 1956 nám König přibývá a je to to von. Gesicht Negesicht. Myslím že tvůrci majora zemana, nevědouce kudy kam, si vzpomněli na toto veledrahé dílko, co zaplatili dělníci ve slévárnách. Bláha bude mít jinej kukuč. Trio Catini bude Haničinec agent. A už měli 2 díly. Do toho nějaká baba a je hotovo! ()

Stegman 

všechny recenze uživatele

Pro někoho politická agitka a tím pádem film hodný jen opovržení, ale tak to já brát nedokážu. Na to mě až příliš zaujala psychologie hlavní postavy, kamera a atmosféra doby vůbec. Jeden z nejpozoruhodnějších filmů se špionážní tematikou co jsem viděl. Jediné, co film trochu kazí, je -POZOR- občasná němčina bez titulků. Ale třeba to jednou borci z titulky.com napraví. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Ačkoliv se to tak na první pohled nemusí jevit, toto měl být snímek vnímající problém emigrace s nadhledem, neosobně a bez didaktických berliček. Proto je příběh vyprávěn osobou odrodilce, emigranta a špiona, jehož nehostinná kapitalistická cizina donutila k mrzké službě cizím zájmům - jak se brzy dozvíme, emigranty čekají prakticky pouze povolání děvek, špionů nebo bezdomovců. Dnes tento přístup - snažící se o "zlidštění" kreatury ze Západu - tolik nevynikne, ve své době ale bylo velkým krokem kupředu to, že se snímek věnoval především hlavnímu záporákovi a kladným hrdinům vyhradil víceméně ikonické a epizodické charaktery. Zajímavé i technicky - široké plátno, celkem dost efektů i zvuků a vykreselení odporného Západu tu má také své kouzlo. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (6)

  • Když Král/König (Jiří Vala) kráčí na začátku poslední třetiny filmu po Václavském náměstí, míjí kino Praha (na jehož místě je dnes obchodní dům Van Graf), na kterém vidíme upoutávku na film Osud člověka (1959) režiséra Sergeje Bondarčuka. (Robbi)
  • Konferenciérův hlas v zábavním podniku během úvodní pasáže filmu namluvil Jindřich Narenta. (Robbi)
  • Jiří Vala byl po celá padesátá léta odsouzen k hraní velmi kladných hrdinů, což ho postupně přestávalo bavit. Poslední kapkou bylo, když o něm nějaký kritik napsal, že nemůže hrát záporné postavy, jelikož dosud nepoznal zlo. To jej rozčílilo natolik, že napsal námět a spolupracoval i na scénáři filmu Smyk, aby měl alespoň jednou jistotu, že si zahraje záporáka. (cundak)

Reklama

Reklama