Reklama

Reklama

Ač se Rebecca a Dylan nikdy neznali, celé dětství je něco spojovalo. Cítili bolest jeden duhého, prožívali navzájem významné okamžiky svých životů. Do nedávna si mysleli, že šlo jen o sny, halucinace a přeludy. Jejich životy se však začnou radikálně měnit, když zjistí, že je na druhé straně reálný člověk. (Farley)

Recenze (130)

Marqta 

všechny recenze uživatele

Romantické drama naosnované přesně podle scénáře pro romantická dramata, až na to, že zde překvapí vcelku originální sci-fi zápletka. To je tak všechno, co je pravděpodobně potřeba k filmu prozradit. I přesto, že je děj ve své podstatě velmi prostý se na snímek dalo dívat bez újmy na vlastní důstojnosti, ta se ale ke konci začala už lehce otřásat. Konec by se dal popsat jako vše, jen ne nápaditý a povedený. Když ale od konce odhlédnu, tak se jedná o celkem vydařený film, který sice celou dobu těží z jednoho motivu, který je ale natolik solidní že to povětšinou není na závadu, a z přítomnosti Zoe Kazan, která celý počin držela pohromadě. Párkrát jsem se sice zasmála, ale komedii od filmu nečekejte,SPOILER možná jedině hodně zvrácenou parodii na béčkové akční/krimi filmy v závěru. ()

nunka 

všechny recenze uživatele

Existuje niečo také ako paranormálne duševné prepojenia na diaľku? Môže niekto v inej dimenzii, priestore a čase prežívať podobné pocity ako niekto koho vôbec nepozná, nikdy sa s ním nestretol? Nevysvetlitelné citové spojenia, prežívanie pocitov či zdielanie myšlienok toho druhého...nech už túto bezbrehú romantiku možno chápať ako pritiahnutú za vlasy alebo ako vyššie popísanú myšlienku prenesenú do romantického sci-fi žánru, ja som v tomto absolutne zhovievavá a film sa mi so všetkým páčil. Vďaka dvom hercom vymodeloval niečo abstraktné a jediné, čo som riešila, či sa to celé skončí pre oboch dobre alebo zle...ale to si už treba pozrieť:) ()

Reklama

mat.ilda 

všechny recenze uživatele

Imaginární Ona z masa a kostí... co to je? Přece kouzelná Zoe Kazan, s človíčkem ve své hlavě, který je postižen stejným darem - a tak si spolu přes dva smysly chatují, dokud se nezamilují a s využitím dalšího smyslu tak vznikne jedna z nejhezčích self-erotických scén, co jsou k vidění. V obyčejném sdílení obav a radostí plynou rozhovory přirozenou cestou a neřeší nic, co se přímo nedotýká samotných postav (Linklater ať se jde zahrabat a vezme s sebou k pochování i krabici svých prďáckých stmívacích a svítacích dialogů) a i když by neškodilo víc vzruchu a ledacos by sneslo vylepšení, samotný nápad, jakož i jeho zpracování, mi nedovolí potopit slibného tvůrce hned na začátku kariéry... ne že by to stálo na mém hodnocení, ale přesto... :-). Napadá mě, že ani alternativní konec by nebyl marný, to by se však už jednalo o žánr psychologický, jen by se nesměl pro větší efekt šoku uvádět, ale u mě by měl čtvrtou hvězdu jistou... ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Reziser Brin Hill mi teda nic nehovori, ale ako romantarna ona + on /aby bolo jasne, ja pocitam len hetero lasku, na vsetky ostatne - uchylne - lasky zvysoka nasrat a nastat/ sa to celkom da zvadnut. On prave vysiel z basy /asi si nedaval dostatocny pozor pri legalizacii prijmov z trestnej cinnosti, a tak ho chytili - dementa/ a ona je zabezpecena manzelka uspesneho lekara. Akousi zhodou nahod sa stretnu a zamiluju sa do seba. Michael Stahl-David /Monstrum 2008/ je sympatak a ona Zoe Kazan /Okamzik Zlomu/je fajna baba. Romanticky film o laske, ktory pohladil po dusi aj obstarozneho mentalneho invalida ako som ja. 60 % ()

evanka 

všechny recenze uživatele

Zoe Kazan je znuděná manželka šéfa nemocnice. Kromě benefičních večírků a bloumání po nákupech nemá do čeho píchnout. Jednoho dne zjistí, že je propojena s propuštěným vězněm. Oba mají schopnost vidět očima toho druhého a i fyzicky cítit to, co ten druhý. Mohou se takhle spojovat, kdykoliv je napadne, povídat si na dálku a dokonce se i sexuálně uspokojovat. Díky tomuhle "daru" je ale jejich okolí začne považovat za podivíny a Zoe to dostane až do psychiatrické léčebny. Vězeň se vyvlíkne ze spárů svých zločinuchtivých kumpánů a jede Zoe zachránit. Námět filmu je zajímavý, zpracování už tolik ne. Když pominu to, že mi Zoe nezapadá do role vážené manželky šéfa nemocnice (protože vypadá pořád jako dvacítka s nejasnými plány do budoucna) a že ani Michael Stahl-David mi nesedí v roli hodného a bezelstného vězně, tak je celý příběh jen souborem jejich tlachání na dálku. Pro mě jako diváka mezi nimi ta chemie prostě nefungovala a nedokáže vtáhnout do děje. Je to všechno brané tak nějak po povrchu, není ani naznačeno, proč zrovna tihle dva jsou takhle spojeni, i když by se s tímhle dalo pracovat a nějaké hlubší myšlenky by se sem taky daly vpašovat. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (1)

  • Joss Whedon napsal scénář již roku 1992. V té době mu bylo 28 let a zrovna se stěhoval do Los Angeles. (Geriel)

Reklama

Reklama