Jablko

Nabubřele neo-biblické a post-hippie podobenství o zlovolnosti a totalitárnosti popového showbyznysu a nezkaženosti písničkářství. Mohlo by to být zábavně ulítlé, ale spíš to svou opulentností a svým konstantním WTF efektem bere dech natolik, až to spíš vysává život. Zdejší vize módy a životního stylu devadesátých let je ještě horší a více traumatizující, než jaké nakonec devadesátky opravdu byly, což si vlastně zaslouží pochvalu. Jako muzikál "Jablko" děsí svou pompézní estrádností a profesionální odhodlanosti všech zúčastněných, ale naštěstí co do hudby je natolik mizerné, že neobsahuje nejen žádnou chytlavou, ale ani neodbytně vlezlou píseň. Přesto se ale nesmazatelně vryje do paměti. Bláhově jsem myslel, že vrcholem této nesoudnosti bude sexuální orgie ztvárněná jako muzikálová spartakiádní atletika, ale pak přišlo nejpřekvapivější a doslova "far out" finále v dějinách - už jsem viděl ledacos, ale tohle mě donutilo zírat v nevěřícném úžasu. (23.03.2015)

Takových chujovin ve stylu Jablka se jen tak nevidí. A moje očekávání to naplnilo dokonale, protože něco tak šíleného se jen tak nevidí - disco muzikál, ve kterém jsou všichni oblečení jako magoři, zápletku má jak z 1984 či podobných filmů, do které jsou přidané náboženské odkazy s Adamem a Evou a jablkem (s čímž je spojené strašně bizarní hudební číslo odehrávající se v pekle - podpořené jak jinak, než veselou estrádní hudbou) a celkově je to vizuálně i dějově tak strašně bizarní, že se tomu člověk prostě směje. Vrcholem je však jeden z nejlepších závěrů v historii kinematografie, odkazující na Zázrak v Miláně (a teď bych rád věděl, jestli cíleně nebo ne) - Adam a Eva se přidají k hippies, kteří žijí krásným nezkaženým životem a když je po roce (!!!) najde policie ze zlého disco světa, ale pak z nebes přiletí vesmírná loď, teda auto, z něj někdo vyleze, asi Bůh (nebo Aštar Šeran, vlasy mě stejné) a odvede hippies na lepší planetu, kde nebudou muset dělat písničky podle populárních trendů. Krása. A tohle pan režisér fakt myslel vážně. No, nevím co čekal, protože výsledek je strašně směšný a brát vážně ho nejde ani náhodou, byť je vidět, co tím chtěl říct. Tak jako tak se z toho stal kult mezi všemožně bizarními filmy, protože takový sci-fi muzikál (ono už jen to žánrové spojení je šílené) se jen tak nevidí. Kam se hrabe Rocky Horror Picture Show! 4* (29.05.2020)

Živý dabing na Festivalu otrlého diváka jsem si neskutečně užil, byl vysloveně zábavný a dodal projekci potřebnou přidanou hodnotu, ale je potřeba se od této jednorázové akce oprostit a zhodnotit The Apple jako samostatný film. A že je sám o sobě téměř nesledovatelnou záležitostí - nevkusný kýč a megalomanský paskvil, který je sice míněný vážně, nicméně vyznívá naprosto směšně a příšerně strojeně. Menahem Golan vytvořil šílenost, v jejímž přiblblém ději kulminují ty nejhorší futuristické motivy osmdesátek a pojí se s řídkou kritikou hudebního šoubyznysu a biblickým podobenstvím, aby to celé nakonec mohlo uštědřit divákovi finální facku v podobě závěru ve stylu deus ex machina (a to doslova). Jednoduše napsané písně a prkenné herecké výkony jsou samozřejmostí (na druhou stranu Vladek Sheybal opravdu baví). A kdeže originalita? Obdobná kritika hudebního šoubyznysu v rámci příběhu hudebníka, jenž upsal svou duši ďáblu, byla již dříve a nutno říci o mnoho tříd lépe zfilmována v De Palmově muzikálu Fantom Ráje. [Podzimní sklizeň FOD 2018] (05.11.2018)

Já vlastně pořád nevím, co jsem to včera v tom Aeru viděla... Skoro si říkám, že mi předtím musel někdo něco hodit do kafe, protože to byla neuvěřitelně bizarní podívaná. Film sám o sobě je strašná sračka, u které máte chuť si vyrvat oční bulvy a zacpat si jimi uši. V Aeru tomu dali naprosto geniální živý dabing, který z Jablka udělal pětihvězdičkovou záležitost. Bez něj se to ale opravdu nedá... (04.11.2018)

Trhák! Tohle je prostě americkej (nebo západoněmeckej?) Trhák, oba filmy jsou navíc natočený ve stejnym roce - očividně stejnej závan muzikálovýho bizáru, kterej ofouk Podskalskýho, potkal i Golana. Trhák je samozřejmě situovanej do českýho prostředí, s českejma hvězdičkama, českejma písničkama a s parodií na českou verzi vesnický kolektivizace a socialismu, ten princip je ale jinak stejnej právě i u Jablka: Ve zdánlivě béčkový formě ve skutečnosti skvělá hudba, dobrý herci i zpěváci (v tom smyslu, že to neni žádnym estrádnim pásmem písniček s pitvořícíma se zoufalcema), celkem zajímavej děj - s tim filmem si někdo prostě dal fakt práci a nalil do něj celkem slučný peníze. Jen ta forma je navoněnější než u našeho Trháku - víc tanečníků, vyšší rozpočet, monumentálnější choreografie, šílenější kostýmy, nebéčkový kulisy a výprava... Plus teda ještě to, že oproti kinderfriendly Podskalskýmu má Jablko přiznanou a celkem výraznou sexuálně dvojsmyslnou linku. Bizárek je to ale parádní, překvapivě kvalitně udělanej a navíc zábavnej a pro mě obrovsky vtipnej - já jsem se bavil skvěle a rozhodně si ho ještě několikrát pustim. Podle mě film skvěle vystihuje věta z popisku filmu: "Zapomeňte na 1984 i Muže z vysokého zámku, protože nejděsivější dystopickou vizi zítřků přinesl vyšinutý post-hippie, neo-biblický, disco-rockový muzikál Jablko vykreslující svět, který se pod vládou zlotřilé hudební korporace proměnil v nonstop estrádu, kde se obyvatelstvo musí účastnit celonárodních tanečních čísel." Jen se opravdu divim, že na imdb má film jen 43%... (05.11.2018)