La morte cammina con i tacchi alti

Death Walks on High Heels je bohužel, další z řady průměrných giallo filmů. Je to velká škoda, protože kdyby byl film citlivě zkrácen tak o 30 minut, byla by to perla tohoto žánru. Jenže režisér byl očividně posedlý Suzan Scott. Kamera se totiž kolem této krásné herečky prakticky neodtrne dobrou polovinu filmu a příběh tak stagnuje. To je podle mě jediné vysvětlení, proč takovým způsobem Ercoli zazdil slibný úvod filmu. Jak už napsal Pepua níže, nic proti této kočce, ale tohle mělo být giallo a né nějaké voyaerské softt péčko. Snímek naštěstí po druhé vraždě chytne tempo a přichází to pravé giallo s několika zvraty a dobrou pointou na konec. Jak už to tak u gialla bývá, nic není, tak jak to na začátku vypadá. (17.09.2009)

Příběh ukradených diamantů se rozvíjí pozvolna, takže jsem měl dojem, že půjde o další tuctové giallo. Ovšem taneční kreace půvabné Nieves Navarrové a sluchu lahodící hudba S.Caprianiho (chvíli znějící jak ze sentimentálních pasáží starších bondovek) způsobily, že polovina filmu nakonec rychle utekla. Maskovaný vrah, mrtvol přibývá, nůž hledá čerstvé maso a divák je veden po falešných stopách. Závěr si ode mne vysloužil hvězdu navíc. ,,To je řezničina! Ta už pitvu potřebovat nebude..." (23.11.2016)

Viděl jsem delší, italskou verzi filmu a na můj vkus to bylo už příliš dlouhé. Příběh se pořádně rozjede až po první třetině filmu, což je v delší verzi asi po 40ti minutách. Do té doby je to především o Suzan Scott a jejím těle. Nic proti, je to atraktivní žena, ale po chvíli jí bylo vidět příliš, aniž by se děj někam posouval. Otupěn pomalým začátkem, jsem už příliš neočekával a jen si pomyslně zaškrtával položky, které má správné giallo obsahovat: černé rukavice, břitva či nůž, nahé dívky, trocha toho gore, zamotaný příběh. Snad jsem jen nedostatečně sledoval stopy, ale příběh mi tentokrát přišel zamotaný opravdu hodně a snad by mohla zážitek z filmu spravit kratší verze, takhle je to pro mne zatím jenom další z mnoha. (13.06.2009)

Scenárista Ernesto Gastaldi a herečka Nieves Navarro opäť v najlepšej forme a producent Luciano Ercoli to celé s veľkou chuťou osobne režíruje, pričom zjavne a neskrývane slintá nad telom Nieves, ktorú si o rok neskôr berie za ženu. A všetko nepochybne v tej filmárskej bande fungovalo skvele, keďže v takmer identickom zložení táto skupinka tvorcov a hercov o necelý rok nakrútila ďalšie pohodové a veľmi zábavné giallo La morte accarezza a mezzanotte (bohužiaľ už posledné). Scenár je absolútne nepredvídateľný a minimálne dvakrát som zostal veľmi prekvapený nad smerom, aký udalosti nabrali. Máloktorý scenárista si dovolí už v polovici filmu odpratať zo scény hlavnú postavu, ktorá predtým prakticky nezmizla z obrazovky, bez toho, že by sa mu celý filmársky koncept nerozsypal. Ercoliho giallo trilógia nie je príliš temná, ale obsahuje veľmi vkusne zvolené a jemne akčné a komické prvky, ktoré sú o to silnejšie, že ich obsahuje skutočne len zopár a sú vždy vhodne zvolené (zdravím trápnych prdiacich američanov v novodobých komédiách). A to ešte musím spomenúť takmer dokonalú nahú ženskú krásu, ktorú už v dnešných filmoch taktiež neuvidíme a ktorú tu vo vrchovatej miere zabezpečuje úžasná Nieves Navarro. A keďže rovnako, ako očividne celú filmovú partičku bavilo nakrúcanie a mňa bavilo sledovanie, dávam vysoko nadpriemerné hodnotenie. Hlboký filmový zážitok nemusí vždy zabezpečiť len nekonečne statická kamera a starecké rozjímanie nad nesmrteľnosťou chrústa. (31.12.2021)

Pekelne zábavné giallo s krásnou a sexy Navarro, ktoré sa, najmä v druhej polovici, neberie množstvom prvkov zas tak vážne. Atraktívne lokácie Paríža a Londýna, luxusná Ciprianiho giallo hudba, jedna gory kill a zamotaný dej, ktorý sa v závere pekne vyjasní. Navarro bola tuším manželka režiséra, v prvej polovici prakticky nezlezie z obrazovky, a je na čo sa pozerať. Nie "essential" záležitosť, ale giallo fans tento kúsok určite viac ako poteší. (24.10.2021)