Velká přestřelka

"Pokud mě teď nezastřelíš, bude to poslední chyba, kterous udělal." Rychlý bídák Cuchillo a záda si nekryjící lovec Corbett jsou celkem sympatickou dvojkou, která svým popichováním zábavu rozhodně nepokazila, ale na barona von Schulenberga (23 soubojů, 23 vdov) a jeho cvikr rozhodně neměla. Mě to tedy poměrně bavilo, ale naivita lovce mne poněkud rozčilovala a přestože pan Morricone nechal orchestr rozfidlat v monumentálních tématech, tak mne to dramatičnosti děje příliš nevtáhlo. Prostě jsem byl jen přihlížející divák, pohodlně usazený na hřebenu sousední hory, kam vlaky nejezdí, vítr nefouká a kulky nelétají. Já jsem tomu všemu prostě chtěl být o kousek blíž. (31.05.2016)

Herecký koncert môjho najobľúbenejšieho westernového herca Lee Van Cleefa. Rola lovca ľudí mu padne ako uliata. Charizmatický, nekompromisný ale zároveň aj spravodlivý. Bez neho by tento western nebol tým čo je. Dejová linka tu pekne odsýpa a nenudí, aj keď ako to celé dopadne je vlastne jasné už veľmi skoro. Na druhú stranu, Morriconeho hudba ma tu nejak zvlášť neoslnila, zatiaľ najslabšia čo som od neho mal možnosť počuť. To je však len môj subjektívny pocit, niekoho iného určite osloví. Aj napriek tomu tento western vrelo odporúčam. 75/100 (26.07.2014)

Excelentní spaghetty western z doby mexické revoluce. Film měl velmi blízko k Leonově "Dolar trilogii" a myslím si že i sám Leone, musel být na tento film pyšný. Přesně to vystihl DaViD´82. Cleef tu poprvé nehraje padoucha, ale zcela kladnou roli, toť první příjemná změna, Tomas Milian alias Cuchillo (budoucí veliká hvězda ve svém prvním westernu!), mě v roli mexického rolníka-tuláka doslova fascinoval, role opravdu podle mne neměla daleko téměř k dokonalosti, nechyběl úsměv, smích ale i pláč, role to byla vesměs sympatická, opravdu bravurní výkon (možná dokonce nejlepší ve spaghetty westernu vůbec, on ty pošuky všeho druhu měl prostě v krvi), bylo vidět že si natáčení doslova užíval, co on tu musel chudák prožít a vytrpět (od plazení, lezení, utíkání, přes ponižování, bití, až po zápas s býkem!), tohle se skutečně povedlo, velká kinematografie, velké scény, parádní charaktery, vzrušující akce, humorné dialogy, dobrý příběh a spiknutí (ten hon na člověka, v podobě kočky na myš, mi připomínal scény z francouzské klasiky "Jako štvaná zvěř"), jedinečná dobře namíchaná mistrova hudba (ústřední melodie je skutečně pamětihodné a v žánru zcela ojedinělé) pak byla tou onou pomyslnou třešničkou, na tomto mistrně natočeném westernu, už se těším na pokračování. 7. nejlepší film podle oblíbené a známé http://www.spaghetti-western.net/index.php/Essential_Top_20_Films dtb. Neprávem, především pak u nás, zapomenutý a opomíjený klenot. (01.06.2011)

K uctění památky mého vzoru, mé inspirace a hudebního mistra, který nemá ve světě moc obdoby Ennia Morriconeho jsem si vybral naprostou klasiku - spaghetti western z doby, kdy mistrovi nebylo ani 40 let. Znovu mě nezklamal, hudba je opět naprosto boží a má smysl snímek vidět, i kdyby to bylo jen kvůli dokonalé ústřední melodii. Příběh a vše s tím spojené už je taková ta westernová klasika, která nenadchne, ale ani neurazí - výlet do doby, kdy ještě muži bývali muži, do světa, kde měla své místo čest a spravedlnost, kde se nosily zbraně nízko u pasu a kde se klobouky stále ještě smekalo. Vždy se čas od času nesmírně rád do této doby vypravím alespoň prostřednictvím filmu v doprovodu kvalitního vína. Je to neskutečný relax a člověk alespoň na chvíli zapomene na ten retardovaný svět okolo, kde se v rámci všemožných ústupků, aby se někdo náhodou nedotkl citů všemožně zdegenerované menšiny, strhává pozornost řešením píčovin, aby se na pozadí mohla dít nechutná zvěrstva a mohli jsme si ničit půdu pod nohama, ovzduší a kvalitu vlastních životů. Už se těším, až brzy navážu dalším dílem, protože hodlám uctít památku mistra ve velkém stylu, přeci jenom neumřel nějaký obyčejný Karel Gott. [77 %] (14.07.2020)

Z vecnyho zaporaka s pomerne mizernou karierou (Lee Van Cleef), zasadne ovlivnenou vaznou autonehodou, udelal Sergio Leone koncem roku 1965 presny opak - kladase (ackoliv pozdeji jej i sam Leone obsadil opet do role zaporaka), ktery mel velky ohlas predevsim ve spaghetti westernech po dobu nasledujici dekady az do konce filmove kariery. Uprimne ono to herectvi buhvijaky nebylo, spis slo o to charisma a jeho dabelsky pohled. Tehle znovuobjevene hvezdy si vsiml i Sergio Sollima, ktery se jej rozhodl obsadit do prvniho filmu trilogie o mexikancovi Cuchillovi, hranem Tomasem Milianem, a asi to bylo rozhodnuti dobre. Zatimco Miliana rad nemam, Van Cleefovo charisma bylo pro me ustrednim tahakem v dokoukani tohohle dvouhodinoveho honu prchajiciho Mexicana... Tuhle trilogii bohuzel Sollima vystavel kolem Miliana, coz povazuju za znacne nestastne rozhodnuti a v konkurenci s Leoneho trilogii s Eastwoodem se tohle bohuzel ztratilo v case. Mit lepsi ruku na herce (jako se mu to podarilo napr. se Sandokanem/Korzarem) tak mohl nakonec tech westernu natocit i vic.. Co jinak dodat - tenhle film byl vydan ve dvou editech - original a anglicka verze, ktera je osekana o radu scen a predevsim o veskerych zminkach o znasilneni / vrazde nezletile, coz je zasadnim motivem pro lov podezreleho Mexicana, a ke me se nakonec dostal nejaky mix obou verzi, takze jsem sledoval pulku filmu italsky a druhou anglicky. Ve finale je potreba vyzdvihnout jeste jednu dulezitou vec - film doprovazi naprosto famozni hudba Ennia Morriconeho a jeho La Resa z finale filmu ziskala takovy vehlas, ze i dnes, 50 let od filmu, se s ni dnesni divak / posluchac setkava napr. v remixu od Prodigy nebo v Tarantinovych Bastardech. Prumerny hodnoceni opravdu jen za toho Miliana... (29.01.2019)