Než ďábel zjistí, že seš mrtvej

Výborný snímek, ve kterém Sidney Lumet dokazuje, že ještě nepatří do starého železa a že ještě ve svém požehnaném věku umí natočit dynamickou a napínavou podívanou. To přepínání mezi jednotlivými postavami je místy sice nepřehledné a nevíte v jaké době se zrovna nacházíte, jinak ale nemám filmu moc co vytknout. Herci hrají jako z partesu a celý je to takový mile oldschoolový.80% (10.08.2009)

Při sledování Lumetova snímku se mi hned vybavila určitá podobnost se známým coenovským kouskem Fargo. Ani ne tak dějovou shodou, jako spíš žánrovým zařazením a modelovou situací jednoho kriminálního činu, který měl být rutinní záležitostí, ale díky určité náhodě se zvrtnul a změnil v šokující drama. Mohlo by jít o pouhou epizodu nějakého krimiseriálu, ale tvůrci se soustředili na hlubší vykreslení psychologie všech aktérů loupežného přepadení, takže film překračuje nejen žánrový průměr, ale i hranice svého žánru. Jde spíš o psychologické drama - díky rodinným vztahům s téměř antickým vyzněním. Tam, kde Fargo přechází v určitou karikaturu a pracuje s "cool" prvky a postavami, tam je Lumetův snímek komornější a depresivnější. Jakkoliv i tady se spirála násilí roztáčí na vyšší obrátky, lidské tělo v řezačce v něm divák nenajde. Snímku hodně pomáhá přítomnost Philipa Seymoura Hoffmana, který coby pachatel má podstatně prokreslenější charakter a vděčnější roli než měl ve Fargu William H. Macy. Není to jen slaboch, ale i nadmíru nebezpečný hráč a je radost sledovat Hoffmana, když svádí ke zločinu, když se svíjí v hysterickém záchvatu nebo když staví vzdušné zámky. Každá z postav filmu je výborně napsaná i zahraná. Celkový dojem: 90 %. Film pracuje s prolínáním časových rovin a pohledů jednotlivých postav filmu na tutéž událost. (13.05.2010)

Sidney Lumet nám ve svých třiaosmdesáti letech dokazuje, že se v žádném případě nechystá do filmového důchodu. Naopak natočil skvělé novodobé drama o požítích dvou bratrů, kteří se rozhodnou své problémy řešit velmi nešetrnou cestou skrz rodinný podnik. Co dělá příběh poutavějším je bezesporu jeho mozaikové poskládání, které vás donutí film neustále sledovat. Phillip Seymour Hoffman zahrál na výbornou jako vždy. Než Hoffman mi větší radost udělal Ethan Hawke, který zahrál mladšího bratra též na výbornou a líbil se mi ještě o malinko více. Na pět hvězdiček tomu něco chybělo, ale za zkouknutí to určitě stojí a mohu jen doporučit...... (10.04.2008)

TV/// Obsazení 7/10 Děj 8/10 Hudba 9/10 Obraz 6/10/// +šokující napětí, hudební melodie, herecké výkony -slabší vyzuál, rovněž jen normální kamera/// Po delší době zase hodně silný filmový zážitek. Škoda, že jsem si film opět rozkouskoval a díval se na něj snad na desetkrát. Ale možná je to taky dobře, protože jinak bych to nerozdýchal. Hlavně v úvodní dramatické scéně jsem zapomněl dýchat. To co následovalo už bylo jen vyvrcholením toho co se událo na začátku. Každopádně fakt smekám, málo co mě dostane. Zřejmě přijdu na chuť dramatům a thrillerům./// Celkem 76%/// (09.02.2010)

Námět ostrej jako břitva, možná až moc. Perfektně psychologicky propracovaný film (chvílemi hodně ukřičený a pořádně zadýchaný), hlavně psychologie ústředních tří postav (Andy, Hank a jejich otec Charles) neměla chybu, navíc podpořená netuctovým hereckým výkonem oněch pánů. Scénář zajímavým způsobem pracuje s časovou osou příběhu, těch pár přelomových dní je nám promítáno z několika úhlů, které se časově a pochopitelně také dějově zčásti překrývají. Extra zdůraznit bych tentokrát chtěl především výborně natočené přepadení klenotnictví, při kterém byl lupič o poznání nervóznější než stará paní, kterou přepadl. Zvláštní způsob, kterým Charles Andyho v nemocnici poslal na onen svět. Určitě nejlíp hrál Philip Seymour Hoffman (Andy), i když chvilkama to možná až moc přehrával. Jakmile zčervenal, bylo zlo. A protože rád zdůrazňuji i ženskou krásu- tentokrát se zmiňuji o Andyho ženě Gine (Marisa Tomei)- zvláště když si uvědomíte, jaký je zmíněná dáma ročník. (23.06.2008)