Párty Hárder: Summer Massacre

Místy lehce nedomrlá, ale povětšinou hezky plnotučná zábava, která v klíčovém finálním aktu zabere naplno. Nutno uznat, že od "Obrazů starého sveta" nebylo v lokálním filmu před kamerou tolik naturalistických ksichtů a dalších částí těl, a už jen za to si "Party Harder" chválu zaslouží. V zoufalém období sucha v tradiční červnové mizérii, než se všechny kloudné filmy uráčí odbýt si premiéru ve Varech, je tohle solidně obesrané panoptikum přesně tím hrdinou, kterého si česká kina možná nezaslouží, ale rozhodně ho potřebují. Takže děkujeme a přejeme ještě více diváků než doposud, náš Hnědý řitíři. (07.07.2022)

Řezník podruhé a progres je vidět především na technické stránce věci a možná také trošku na (ale opravdu jenom trošku) umírněnejším humoru. Pokud se to vůbec tak dá říci, protože většinu času se pohybujeme dost za hranou. Určité kvality se tomu upřít nedají a tím se vysvětluje i progres v hodnocení tady na csfd. Stále se však jedná o záležitost pro dost specifické publikum. (06.04.2023)

Nečekaně dobré zakončení Filmového víkendu, v Boskovicích. V záplavě českých, béčkových trapno komedií, kde i slovo "prdel" je pro mnohé režiséry za hranou, je tenhle "Párty masakr" příjemnou změnou. Příběhově je to samozřejmě o ničem, ale ty hlody, ty hlášky! Z těch šlo celé letní kino do kolen, včetně mě a to mě jen tak něco nerozesměje. Ano, trapno tenhle film provází po celou dobu, ale oproti prvnímu dílu si to trapno užijete a skvěle se pobavíte! ___ (11. Filmový víkend ČSFD, Letní kino, Boskovice) (08.08.2022)

Méně punku, možná i méně odvahy, ale zase jednička nestihla za tak krátký čas nějak zásadně nudit, přičemž dvojka má 100 minut. A to už je prostě dost. Výsledek (znovu) rozhodně netrhá bránici, ale je poměrně přímočarý, znovu do toho naplno šlape a tvůrčí nadšení trvá. Velkorysejší pokračování už má v mnoha směrech plnohodnotnější zázemí. Pánové z jedničky (jednoho klaďase regulérně nahradilo hovado Poulíček) si tentokrát přejí zasunout u Máchova jezera. Zbytek je velmi podobný… zase spousta pološílených frků, narážek, solidních hlášek (vše samozřejmě za čárou), ale také trapnosti, křečovitosti a (vlastně i) strojenosti. (07.07.2023)

Řezník je frajer. Od minule to dokázal řemeslně posunout o minimálně dva levely nahoru a celé to semknout do formy, která má hlavu, patu a hlavně srdce. Postavy nejsou jen prázdné, groteskní figurky, ale charaktery se vzájemnými vazbami a vývojem. Jasný, několikrát jsem si málem ublinknul (dát si u toho sváču nebyl úplně dobrej nápad), ale vedle toho heroického fekálu je tam i obrovská hromada vtipů, fórů a odkazů u kterých se jeden od srdce zasměje. Lunetikovskej Kocián, Tap Tap, nebo třeba bizáry typu Misha se svým Minecraft songem, to jsou drobnosti, které celý film parádně obohacují. Kapitola sama pro sebe je pak party Hard(er)ovské motání se okolo Mandragorovského Krysy. V jedničce vytáhnul postavu Krysy v podání Mandrgorovského Čáslavky. Tady vytasil parádního Kostase Zerdaloglu ( Krysa z Mandragory). Jakože, sorry Řezníku, ale ve trojce už musíš obsadit samotného Rouska. (18.03.2023)