Přání smrti 3

Tento díl se mi líbil nejvíc, protože je ryze 80tkový, hl hrdina sejme víc jak 60 lidí možná jich bylo víc, hlavně tu je plno výbuchů, spousta násilností, člověk by se divil, že Američani ještě vůbec existují, protože v tomto filmu ač je to extrém a je to hodně nadnesené, al věřím, že to tu bylo, je a bude. Bronson si na pomoc vzal kulomet a pěknou protipancéřovku, hajzlové padají k zemi jak hrušky a na pomoc mu přicházejí i civilisté. Těším se na další díl. (22.09.2010)

Možná nad mím hodnocením tohoto BLIVAJZU nevěřícně kroutíte hlavou.Tak já vám to tedy vysvětlím.Michael Winner se po natočení jedničky(kulťák) a dvojky(odvárek s více mrtvolama a více znásilněníma) rozhodl, že si svou trilogii o architektovi-mstitelovi zakončí něčím velkým.Na co potupně vraždit nějaké grázlíky a devianty v jakémsi L.A. a v N.Y. někde v metru.Vždyť za těch 10 let se toho trochu změnilo, je víc peněz JDE SE NA TO! Skóre Paula Kerseyho činilo do tohoto dílu jen něco přes 12.Uděláme si to větší.Jenže jedním magnumem toho moc nezvládne.Je tu ale KULOMET a PROTI PANECÉŘOVKA.Ale rodinu už má přece povražděnou.Byl však v Koreji někoho ještě mít.A toho zavraždí.A kam to umístíme?Samozřejmě že na předměstí Nového Yorku, kde vládne asi padesáti člený gang feťáků v čele s hnusným gaunerem!Tak a je to! A finále?Je tu přece kulomet z koreje a vylepšená magnumka a utlačovaní obyvatelé a ten hnusnej gauner si povolá motorkáře a začne povstání.To bude MASO!!Celkové skóre pana architekta je za tento díl 45 hajzlů. Ale jde se dál! Je přece ještě 4. a 5. Tak chápete to hodnocení? Ne! Chápete ten film? Ne! Tak to jste na tom stejně jak já. (11.06.2004)

Charles Bronson, coby štít konzervativních amerických hodnot na domácí půdě, se vrací do New Yorku a tentokrát se zcela otevřenou podporou policie rozpoutává válku proti chuligánům. Třetí eskapáda mstitele Paula Kerseyho přichází s castingovým konceptem, který posléze převzal Tomáš Magnusek, kdy proti mlaďochům a nehercům v rolích grázlů staví coby personifikace tradičních hodnot vrásčité tváře oceňovaných hereckých veteránů. "Přání smrti 3" podobně jako další dobový hit Cannon Films, "Delta Force", zaujme coby film vytěžující reálné události hýbající společností s tím, že ale realitu ideologicky přepisuje a vyhrocuje. Nezmiňovanou inspirací snímku byla událost z 22. prosince 1984, kdy Bernhard Goetz v newyorském metru postřelil čtyři mladíky, kteří se ho pokusili okrást. Incident se stal zosobněním nálad obyvatel New Yorku, který začátkem osmdesátých let platil za jedno z nejnebezpečnějších měst na světě, a rozpoutal debaty stran práva nosit zbraň a sebeobrany. Braková fantazie s Bronsonem v hlavní roli pak představuje zcela otevřenou oslavu práva nosit zbraně a přímo jednotlivými scénami zdůrazňuje, jak blahodárné může pro městské komunity být, když její členové budou ozbrojení. Bronsonova adorace velkorážních zbraní pak už hraniční jednak s otevřenou reklamou, ale i zvrhlým fetišem a jasnou freudovskou kompenzací v jiných oblastech. Právě díky opulentní nesoudnosti a otevřené radikálnosti, ale i pompézně heroickému scénáři představuje trojka nejpřímočařejší, nejzábavnější i nejabsurdnější díl série "Přání smrti". (03.09.2015)

Na dramatickou zápletku už tady příběh mstitele bez bázně, ale s hanou, prakticky rezignoval a přesunujeme se do vod akčního béčka. A je nutno říct, že i dosti zábavného, spratci už nejsou likvidování jen pomocí kanónu, ale máme tu kulomet, pancéřovou pěst i rozličné až macgyverovské pasti. Kersey už rovněž a konečně není zbabělec plížící se ve stínech s ukrytou zbraní, ale staví se tu hajzlíkům tváří v tvář. Pravda, kulisy gangem ovládané čtvrti mi přišly téměř jako preapokalyptické, gangsterská mládež monochromatická a Bronson prostě není Eastwood. Ovšem přece jen kopice nadsázky (konečně!) a exploze násilí v závěrečné čtvrthodince stojí za ty čtyři trochu vratké béčkové hvězdy. (07.04.2020)

Tento film jsem poprvé viděl v necelých deseti letech a měl jsem z toho velký šok. Takto násilný film není přece určen dětem na pionýrském táboře (ano, tam nám tento film v létě 1989 pustili "vychovatelky" a "učitelky"). To ale neznamená, že se mně film nelíbil. Naopak! Zřejmě vzhledem k této nostalgické vzpomínce a prvnímu dojmu z filmu dávám plný počet hvězdiček, byť se určitě nejedná o kinematografické veledílo. Bronsonovi a jeho přátelům v jejich boji proti pouličním a všeho schopným grázlům však přeji dodnes. Tvrdit, že jde v případě chování Paula Kerseyho ve filmu o silně nepřirozenou reakci, považuji za dost podivné. Pokud policie není schopná nic udělat a pomoci takřka bezbranným civilistům proti zfetovaným zabijákům a násilníkům, nelze jinak než se přece jen postavit zlu na odpor. Tak to vidím já a minimálně to tak vidí určitě lidé, kteří se stali oběťmi podobného násilí a přežili to. Howgh! (25.01.2007)