Strážci vesmíru

"Příběhy" pětice teenagerů bojujících v křiklavých kombinézách proti čarodějce z Měsíce a její armádě monster (kde naprostý prim hrají gumáci, k jejichž likvidaci znázorněné epiteptickým záchvatem stačí jediný kopanec) zasáhly do života snad každého dítěte v republice. Naše generace tak zůstane postižena tímhle výkalem a hláškou "morfujem". A přitom není o co stát. Všechno, od triků přes herecké výkony až po scénář, je dělané naprosto amatérsky. Autor seriálu měl při tvorbě patrně zataženou mentální ruční brzdu a ještě stál oběma nohama na brzdě nožní. Ve dvanácti to byl kultovní humus, ve dvaceti už jen humus. (02.06.2005)

Jasně, ty body jsou hodně z nostalgie, protože když na to kouká člověk po letech, už vidí, jaké to má chyby, jak jsou některé postavy trapné, jak je vlastně celý seriál v některých ohledech hodně trapný a jak z něj mnohdy křičí to, že je levný a ani se tvůrci moc nesnažili. Ale ty postavy - hlavně původní - jsou mi prostě blízké tím dětstvím, že ani teď mě seriál vyloženě neurazil, jen už to rozhodně není ono. (20.10.2017)

Jak to říci, abych zase nebyl za úplného retarda? I jako malý špunt jsem si uvědomoval, že je to hrozná hovadina, ale i přesto jsem se na to pravidelně díval a dokonce si koupil hru na Sega Mega Drive. Důvodů pro toho nepochopitelné chování mě napadá velmi málo. Možná mě k seriálu táhla nápaditost tvůrců, tedy né pokud jde o trapné a stále se opakující vtipy toho tlusťocha a hubeňoura, nebo o to jakým způsobem Strážci porazí hlavního záporáka (ten byl vždy stejný ,,síla Megazordu" bum a bylo po padouchovi. Tou nápaditostí jsem myslel vytváření nových a nových záporáků a někteří byli opravdu zajímaví, kde jinde by jste mohli vidět hrdiny, kteří bojují s oživlým semaforem? A také se mi líbily bitky ve stylu Godzilly, kdy vždy celé kartónové město lehlo popelem. Krabice musely brát víka na ramena, jen co viděly režiséra. Dnes na odpad, tenkrát 3-4*, takže třeba 2*. (17.04.2008)

Jasná blbost pro malé děti, na které většina dnes vyrostlých byla závislá. Jednotlivé díly byly jako přes kopírák. Strážci v civilu užívají života, jenže kde se vzal, tu se vzal nový záporák, značící nutnost přesunu do velína za rozpláclím Zordonem. Ten jasně rozkáže a jde se do boje! Nepřítel statečně odolává a když už strážcům dojdou nápady na jeho zkolení, pošlou si pro své roboty, spojí se v jednoho velikého a jediným smrtícím úderem náhodou taktéž zvětšeného protivníka udolají. Jak jednoduché a funkční:) (15.09.2008)

Seriál, který můžete buď nenávidět nebo milovat. Druhá možnost připadá v úvahu jen v případě, že je vám šest nebo jste mentálně zaostalý (a je vám tak 12). Ano, každé ráno jsem vstával pomalu dřív než ptáci venku, jen abych mohl vidět Strážce, Pokemony a podobné klenoty... Ale to jsou časy dávné, když se na to podivám dnes, střízlivě musím říct, že větší bejkárnu už jen těžko někdo vymyslí. Morfelíni navlečení do stříbrného latexu (dodnes nevím, jestli to bylo skutečně myšleno tak, že jsou z hlíny?), Rita házející svoje kopí napříč vesmírem, aby její potvora mohla vyrůst a Strážci jí nádledně rozsekat svým mečem se sílou Megazordu, prostředí jak z divadla na základní škole (uznejte, ty papírové domečky byly kouzelné), co jsme povinně museli hrát a kulisy na něj na známky kreslit a herecké výkony na úrovni těch nejotřesnějších telenovel z venezuelsko argentinské produkce. Prostě obludnost nejvyššího kalibru. Hvězdu dávám z nostalgie a za Šuki Leviho, nebo jak se ten chlápek jmenoval :)) (19.01.2011)