Přepadení vlaku z Pelhamu

Kdo si myslí, že nejvýraznějším bodem Pelhamu 123 bude Matthauova žlutá kravata, toho Sargent rychle vyvede z omylu. Svižný, špínu New Yorku oslavující i zatracující thriller protkaný nekorektním humorem, výtečným partem psychouše v podání Elizonda (vůbec jsem ho nepoznal), či originálními žánrovými vychytávkami (dobrovolná poprava na kolejišti) a de facto vůbec nevadí, že všechno čitelně směřuje k poslednímu osudovému kýchnutí.. Co se slaboučkého remaku týká, Robert Shaw si dává Travoltu k snídani podobně jako šerif Wiggum koblihu.. (05.05.2014)

O existenci tohohle filmu jsem se dozvěděl až po tom, co jsem měl možnost vidět předělávku s Washingtonem a teď jsem se konečně dokopal si pustit i původní verzi. A ta mě k mýmu překvapení bavila ještě o ždibec víc než o pětatřicet let starší remake, i když ten je v mnohým odlišnej. Původní verze si tolik nehraje na napínavenej thriller a očividně nebere otázku terorismu až tak vážně, navíc ji odlehčujou i komediální vsuvky (japonská návštěva na New Yorským dispečinku). Sekvence s vyjednáváním (opět převážná část filmu) je tu skvělá hlavně díky božímu Matthauemu i dědkovskejm záporákům v metru a taky viditelný stísněný atmosféře uvnitř vagonu. Lidi si tu stěžujou na konec filmu, ale ten se mi moc náhodou dost líbil.Promiňte pane, ale mohli bychom se dozvědět, co se děje? - Děje se to, že vás přepadli čtyři ozbrojení muži. - Promiňte, to byla hloupá otázka. (10.02.2013)

Velmi obyčejný film o únosu vlaku v New Yorském metru, který prakticky ničím nepřekvapí. Možná byl Walter Matthau skvělý herec, ale z mého pohledu je obyčejný a nevybočuje z řady. Chtělo to trochu inovace a novinek, které film nepřinesl a naopak se vrátil k hře, v které mají únosci skvělý plán jenž bohužel nevyjde v posledním okamžiku jak čekali. (Pro někoho možná spoiler) Někdy by také mohla vyhrát jiná strana než ta s největší hvězdou filmu. Bylo by to pro diváka určitě velké překvapení... (14.09.2007)

Joseph Sargent, plodný režisér vesměs televizních filmů si občas přičichl i k materiálu vhodnému pro kina. Kdybych nevěděl že to točil on, tak bych tipoval, že se dívám na něco od Sama Peckinpaha, protože tahle parta je nekompromisní. Pelham 123 má hutnou thrillerovou atmosféru, a drží si ji navzdory tomu, že děj plyne téměř poklidně. K jejímu vyvolání režisérovi stačilo pár záběrů na vypsychlé pasažéry, nebo krátký dialog únosců. Nenarušil mu ji ani Walter Matthau, v netypicky vážné roli policejního detektiva. Jen ten konec byl jako z grotesky. (29.11.2021)

Určitě se nevyhnu srovnání s remakem Tonyho Scotta. Původní film je trošku něco jiného. Není to tak zběsilé a hlavně to není zbytečně překombinované, ale krásně jednoduché a přitom zajímavé. Matthau měl podle mě mnohem méně prostoru než Washington v nové verzi. Co však jasně vítězí u původní verze je záporák Roberta Shawa, který je naprosto dokonalý a chladnokrevný. (27.06.2010)