Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Je 8. září 1943. Itálie ústy maršála Badoglia bezpodmínečně kapitulovala a uzavřela příměří se Spojenci. "Tutti a casa" (Všichni domů) se stalo heslem celé Itálie, vojáci dezertovali z armády, manželky a děti doma vítaly otce. Z jihu postupovali Američané, ze severu ale Němci, kteří brzy pochopili, že mají nového nepřítele... Osudy poručíka Innocenziho a vojína Ceccarelliho na strastiplné cestě napříč Itálií je víc než plnokrevným obrázkem chaosu těchto týdnů v původně fašistické Itálii. V nesmrtelné tragikomedii režiséra Luigiho Comenciniho ožívají stejně tak všeobecná touha po domově i ženské náruči, jíž propadla většina zmatených vojáků bez velení, jako tragédie civilistů vydaných napospas Němcům i fašistickým bojůvkám. Realistická kamera, velkorysá produkce, důsledná v historických reáliích (v roce 1961 oceněná italskou národní filmovou cenou Donatellovým Davidem) i vynikající výkony všech představitelů v čele s Albertem Sordim tak pomohly Comencinimu vytvořit jednu z nejlepších válečných tragikomedií. Vznikla totiž v době, kdy je tak dlouho po válce, aby se dalo některým jejím absurditám zasmát, ale ne zas tak dlouho, aby všem vymizela z paměti. A paradoxně právě ty nejvěrnější obrazy války se samy o sobě stávají nejpůsobivějším manifestem proti válce jako takové. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (20)

classic 

všechny recenze uživatele

SENZA CASA POSSIAMO VIVERE, SENZA PATRIA NO! [Môžeme žiť bez domova, ale nie bez vlasti!] • Poručík Alberto Innocenzi z 15. delostreleckého pluku, 1. družstva, snáď čochvíľa konečne vezme „nohy na plecia”, aby následne vlastne i [ne]priamo dezertoval, kedy úplne najideálnejším riešením by sa zdalo byť najmä to, že sa mu proste nejakým, naprosto zázračným spôsobom, podarí prejsť domov hneď okolo nemeckých [nacistických] hliadok, ktoré vskutku striehnu na každom jednom rohu a kroku; alebo zase na opačnej strane rovnako číhajú i domáce, fašistické jednotky, pričom, počiatočný vznik vzniknutej situácie vznikol skrátka z toho, že rozhlas zrejme ["omylom?"] odvysielal známy výrok oznamujúci prímerie, ktoré žiadal taliansky maršál Pietro Badoglio: „Vojna sa skončila, všetci domov!,” sa ozývalo z úst talianskych vojakov, pritom dátum sa zrovna zastavil len na ôsmom septembri roku 1943, kde ďalej už predsaže dostávalo následný priestor toto mimoriadne kvalifikované: MAJSTROVSKÉ DIELO, Itala L. Comenciniho, v ktorom si napríklad tiež zahral i americký herec: Martin Balsam, mimochodom známy z mnohých hollywoodskych titulov; no povedzme, že tentoraz ale priam exceloval ihneď vedľa ďalšieho talianskeho hereckého Velikána: PAR EXCELLENCE → ALBERTA SORDIHO [popri Marcellovi a Vittoriovi sa s vysokou pravdepodobnosťou jednalo o naprostého majstrovského predstaviteľa talianskej kinematografie!]; keď až postava inžiniera Assunta Ceccarelliho v podaní Sergea Reggianiho, vydržala s ústredným protagonistom až do konca ← POZOR SPOILER! • Všimol som si, že z tohto mimoriadneho titulu sršala nielen neuveriteľná autenticita, ale zároveň i po scenáristickej stránke bol titul viacej rozťahaný, čo som v pocitovej rovine, teda napokon vnímal, ako i o niečo dlhšiu stopáž, než v skutočnosti bola. MÍNUS 1* : Viacero postáv, veľa rozličných situácií na rôznych miestach, čím mám na mysli predovšetkým to, že by som musel poriadne zaloviť v pamäti, aby som si vzápätí spomenul na všetko, čo sa mi postupne premietalo pred očami, a veruže bolo toho požehnane. Štyri * sú i napriek tomu veľmi silnými a k tomu i nemennými, pretože tento umelecký výtvor si hlboko cením! Geniálny [asi pôvodný?] český dabing, kedy mi našťastie neunikli ani žiadne detaily. Skladám hlbokú poklonu. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Hodně smutná nekomedie o tom, jak se osvobozovala Itálie. Vtipy se střídají s tragickými momenty, a ačkoliv je film dlouhý a postupně se odchodem některých postav hodně rozdrobí, kolegy zmíněný skvělý dabing ho drží vysoko. Vlastimil Brodský byl i jako dabér nepřekonatelný, ale já bych zmínil i člověka (údaje i na dabingfóru chybí), který namluvil amerického kapitána, na dobu vzniku dabingu měl perfektní americký přízvuk. Divácky poměrně těžký kousek, nejenom kvůli prolínání vtipných a smutných momentů. Serge Reggiani chvílemi vypadá jak Mr. Bean. ()

Reklama

sud 

všechny recenze uživatele

Ač byl film avizován jako komedie, nenechte se příliš zmást! Nic satirického tipu "Švejka" nebo ztřeštěného na způsob "Sedmé roty" nečekejte. "Všichni domů" je komediálně laděné smutné válečné drama z dob, kdy Italové stáli ve dvojím ohni - mezi Američany, jejiž vylodění bylo na spadnutí a Němci, kteří proti nim obrátili zbraně. Naši hrdinové uslyšeli volání domova a tak se vydali na cestu. Ve filmu je spousty úsměvných scén, které ale povětšinou končí tragicky. Luigi Comencini vytvořil silný film plný silných hereckých výkonů. Zvláště Alberto Sordi byl jedinečný. Jeho proměna z důstojníka na prostého kluka, kterému se stýská po domově až na neohroženého kulometčíka na barikádě je úžasná a po všech stránkách uvěřitelná. Vynikající byl ještě rovněž Serge Reggiani coby vojín Ceccarelli. Za zmínku stojí i vynikající dabing, kdy naši herci propůjčili postavám své hlasy tak, že by je snad hráli s nimi (Sordi - Vladimír Brabec, Reggiani - Vlastimil Brodský). Silný protiválečný film se záblesky jemného humoru a smutným koncem. Trochu mi to připomnělo "Sedím na konári a je mi dobre". 85%. ()

Kryton 

všechny recenze uživatele

Válka je zlo a né každý mohl řici NE. Tak nějak to náš hrdina poručík vysvětluje americkéhu zajatci. Italie kapitulovala a vojací se těšili domů. Válka není, k rodinám , láskam ... domů! Je to , ale ten domov co opustily?! Film mě okouzlil svou obyčejností a ukazuje jak Italie byla rozdělena a kdo byl spojenec je nyní nepřítel a naopak. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Válečných crazy komedií typu zde mnohokrát zmiňované Sedmé roty či Velkého flámu existuje celá řada. Ale takové „válečné komedie“, které jsou v první řadě uvěřitelným lidským dramatem na pozadí války, nezapomínají vedle humorné roviny válku pořád zobrazit i z té tragické a smutné stránky, a teprve jakoby až v druhém plánu jsou po většinu času obohacené o výraznou dávku humoru, vnímám jako poměrně unikátní a zjišťuji, že si je až na výjimky cením více. Po Fortunatovi jde o druhý válečný film tohoto vyloženě tragikomického typu, který jsem letos viděl, a možná ani nebude překvapením, že oba vznikly v italsko-francouzské produkci v úplně stejném roce... v době, kdy vzpomínky na prožitou válku za 15 let již stačily uzrát natolik, aby tvůrci dokázali válečné události zpracovat i v odlehčenějším tónu, ale ještě stále ne natolik, aby je dokázali využít jako pozadí k ryzí komedii. A mě se tahle kombinace spíše komorního lidského příběhu + nenuceného laskavého humoru na pozadí tíživé skutečnosti tady zamlouvala a také díky výborným hercům schopným najednou zazářit v obou polohách na mě tento neobvyklý válečný film dokázal zapůsobit v komediální i dramatické rovině. V kontrastu se ocitá na jedné straně oficiální konec války v krajině oproti nebezpečnému konání ze strany pozůstalých německých vojáků, které v krajině nadále přetrvává. Snad jen delší rozjezd v prvních 20ti minutách mi vytváří překážku na cestě k plnému hodnocení, ale jakmile se naplno rozjelo „road movie“ na cestách hrdinů směrem domů, ocitl jsem se s postavy na stejné vlně a prožíval s radostí i smutkem jejich pestrá dobrodružství. Taky mě po dlouhé době zas jednou potěšila možnost slyšet i původní český dabing ze staré školy se skvělým obsazením (Sordi – Brabec, Reggianni – Brodský). [85%] ()

Galerie (13)

Zajímavosti (6)

  • Scéna s přeplněným vlakem zablokovaným kouřem v tunelu je přímou referencí na tragédii vlaku 8017, známou jako „Neštěstí vlaku Balvano“ (Disastro di Balvano). (classic)
  • Další důležité scény se natáčely v Toskánsku: kasárna na začátku filmu jsou letní kolonie Rosa Maltoni Mussolini v Calambrone (Pisa). Scéna ukazující útěk vojáků do tunelu byla natočena v železničním tunelu Orciano Pisano na trati Pisa–Vada a lokomotiva, která se v ní objeví, je 735.010, která byla v té době přidělena do lokomotivního depa Livorno. Scény nočního přepadení vlaku s konvojem zastavujícím v tunelu byly natáčeny na trati Orte–Caprànica a lokomotiva je 625.107 z DL Roma Smistamento. Scéna, kdy chlapec míří samopalem na Alberta (Alberto Sordi) a Ceccarelliho (Serge Reggiani) ve stanici Villa Literno, byla ve skutečnosti natáčena ve stanici Salone na trati Řím–Tivoli a lze v ní zahlédnout lokomotivu 735.048 z depa Roma Smistamento. (classic)
  • Ministr obrany Giulio Andreotti odmítl dát k dispozici dva tanky, které tak byly postaveny z překližky. (classic)

Reklama

Reklama