Equilibrium

Kultovní status Equilibria mi popravdě poněkud zůstal záhadou, neboť svou béčkovost tenhle film nedokáže popřít ani chudou vizuální stránkou, která zejména v některých pasážích doslova smrdí laciným akčňákem, ani scénářem, který sice rozvíjí velice zajímavou totalitní orwellovsko-bradburyovskou zápletku, ale za cenu laciných zvratů a nepříliš přesvědčivých replik. Ani choreografická stránka Equilibira se nemůže rovnat brilanci Matrixu, futuristické bojové umění vypadá dobře pouze v některých momentech, občas vyhlíží jako přehnaně zrychlená hospodská fackovaná. Kurt Wimmer opravdu není žádný režisérský lumen a zaškrcený budget mu rozhodně nešel na ruku, takže jeho film působí nevyrovnaným dojmem, laciné momenty střídají vydařené, dobré obrazové kompozice střídají vyložené zmetky. Nejvíce se mi tak zamlouval Christina Bale v hlavní roli, který sice nijak neoslňuje, ale svou partituru hraje s přehledem (byť bez reevesovského charismatu). Celkově mi Equilibrium připadalo jako nadějná skica, kterou zazdily až příliš křiklavé béčkové pastelky. (07.01.2007)

pohrávám si s myšlenkou, jaké by to bylo, nemít žádné emoce.. jak se pak člověk tedy cítí?? já člověk překypující emocemi, které dávám patřičně najevo.. usměji se, když kolem mě projde člověk se psem.. rozesmutní, když kolem mě projede někdo na vozíčku, a nezůstanu v údivu, když někdo do někoho vrazí a ani se neomluví.. jak bych reagovala nemít žádné emoce?? nemyslíte, že už to samo o sobě je zajímavá myšlenka?? proto nepovažuji tento snímek za nesmyslný.. ba naopak.. společnost, která vynalezla lék, který Vám zabrání něco cítit.. to je vše o co tu běží.. účel je prostý, naše emoce jsou to, co nám všem škodí.. proto bez emocí je jako bez problému.. mysleli si :) chtěli zastavit válku, ale zapomněli, že né každý se svých emocí vzdá.. tím vyvolali další válku.. mezi stoupenci a odpůrci.. a vždycky je NĚKDO kdo tuhle pranici vyřeší :) tady se toho zhostil Christian Bale a výtečně.. scéna s psíkem je jedinečná! ať si říká kdo chce, co chce :) 70% (20.04.2009)

Velké počáteční očekávání vystřídalo poměrně rychlé vystřízlivění. Nechytlo mně tady vlastně nic. Odstranit lidem emoce je celkem problematické i s pomocí drogy. Tím spíš, že skrýt emoce ve filmu se ukazuje být ještě těžší. Třeba černoch v podábí Taye Diggse se pořád usmíval. A radost, byť ironická, je přece také emoce. Navíc jsem se absolutně neztotožnil s city Christiana Balea. Tzv. členové rezistence, tedy anarchizující zbytek lidstva mně byli sympatičtí tak, že bych klidně zmáčkl spoušť za něj. Citové vydírání ve scéně se psy bylo do očí bijící a do náruče mu samozřejmě vběhlo roztomilé štěně, ne škaredý voříšek. Dál jsem nepochopil, proč všude posílali celkem nesynchronizovaný komando, když stačilo poslat frajera Balea a bylo po problému. Srovnání s Matriem je úplně vedle, protože tohle na mě působilo jako špatnej minifilm v jeho titulkách. (30.07.2011)

Equilibrium je slušné béčko, ťažiace z dobrého vizuálu a námetu, a padajúce na klišovitosti a predvídateľnosti. Menej artová, popovejšia verzia Lucasovho THX 1138, určená mladšiemu publiku, odrastenému na počítačových hrách. Kurt Wimmer má niečo do seba. Keď dospeje, môže sa stať veľkým režisérom. (05.06.2003)

Equilibrium je navýsost efektní záležitost a má kromě skvělých výkonů ústřední čtveřice postav (na čele samozřejmě s Balem) i nějaké to poselství. Bohužel kromě bojových scén ať na dálku či na blízko - které jsou, jak píše Hitman, uměleckým dílem - nepřináší vůbec nic nového, scénář je místy dost děravý a ona myšlenka filmu je vyextrahována z podstatně hlubších a významnějších snímků; plus nějaké to obrazové připomenutí Metropolis, které ovšem bylo a je myšlenkově někde úplně jinde a odvolávka na něj slouží jen k dalšímu budování atmosféry odlidštěnosti společnosti, což rozhodně Langovy legendy znalého diváka pobaví. Jenže - forma pohltila obsah a já si tu hodinu a tři čtvrtě opravdu užil. A pak znova, a za nějaký čas znova, a tak vůbec;) Je to zcela jiných 80% než třeba u Irmy Vep, abych nechodil (komentátorsky časově) moc daleko, ale každé z nich je stejnou měrou zasloužené. PS: Až při několikráté repríze jsem si začal pořádně užívat i skvěle se hodící (i když nijak originální) hudbu Klause Badelta. (13.03.2007)