Hellraiser: Návrat mrtvých

Nemůžu si pomoct, ale očekávaje odpad byl jsem příjemně překvapen. Působivá hudba (dobře, čouhal z ní Carpenter na všechny strany, ale nechť) a koukatelná kamera. Pravda, člověk by nejraději cenobity od začátku až do konce, ale v závěru i na to maso dojde. A poslední vagon metra jakoby byl jinou variantou pekla z druhé hellraiserovské části. Barker se svými nápady je jen jeden, avšak na druhou stranu mnohem horších hororů se nabízí mnohonásobně více. Kaluže krve, nože, stíny, řetězy, labyrint a do pekel zvoucí kostka....asi tak. (20.10.2010)

Ďalšie zbytočné pokračovanie. Nieje to až taká katastrofa ako predošlí diel /Hellseeker/, napriek tomu nechápem aký zúfalec stvoril tak tupý scenár. Vždy v momente, keď už nevedel ako pokračovať, hlavná hrdinka sa niekde zobudila a dej mohol 10 minut pokračovať dalej, až kým prišlo ďalšie prebudenie...atď až do zblbnutia. Pinhead opäť žalostne chýba...chabých 30 % (05.10.2008)

Rick Bota se stal prvním režisérem této série, který natočil víc jak jeden díl. Což však samozřejmě rozhodně nepotěšilo fandy Hellraisera, protože mnozí právě jeho označují za hrobníka této kultovní záležitosti. Předcházející díl se mi moc nelíbil, ale tady bych to neviděl zas až tak černě. Opět se to sice ani vzdáleně nepřiblížilo kvalitě prvních dílů, ale oproti šestce zde vidím jisté zlepšení. Sice nepatrné, ale bylo tu. Zvláště pak co se samotné atmosféry týče. Začátek sebou totiž přinesl opravdu svěží podívanou i ponurou atmosféru. Přesně tak jak jsme byli u Hellraisera zvyklí. Samozřejmě zase se to opírá o „detektivní zápletku“, ale byla tomu navrácena ona tajemnost/ špinavost a do jisté míry i brutálnost, které jsem na této sérii obdivoval vždy nejvíc. Prostředí rumunského velkoměsta a zvláště pak hnus v podobě hotelového pokoje či metra – přesně tohle bylo něco pro mou maličkost. Pasáž s mrtvolou Marly v koupelně, nebo samotné návštěvy posledního vozu soupravy – přesně tyto momenty patří k tomu nejlepšímu, co nám Bota nabídl. Mělo to atmosféru, mělo to onu ponurost i nechutnost, no prostě jsem si tyto minuty neskutečně užíval. No a stejně tak samozřejmě i přítomnost Kari Wuhrer. Já tuhle tu herečky prostě žeru, ať už hraje v dobrém filmu, nebo totálním propadáku. Vždycky jsem měl pro ni slabost – však je to taky kus pěkné ženské, která se navíc absolutně nestydí ukázat i své ženské zbraně a své role se zhostila s bravurou i tentokrát. Opět však zamrzí hlavně fakt, že Cenobité jsou tu jen pro ozdobu a jako by se jich poslední díly vlastně ani moc netýkali. Tady se ale alespoň Pinhead dostal zase do akce a zase se bylo na co koukat. Své řetězy bolesti ovládá pořád mistrně a závěr byl zcela v jeho režii. Jen škoda všech těch nelogických kopanců a nudných míst, kterých tu zase bylo požehnaně. 50% (05.06.2018)

Jak vidím budu sám, ale mně se prostě DTV Hellraiseři líbí. Nepotřebuju 90 minut masakrů, cenobitů nebo psychedelických světů, stačí mi zábava a obstojná atmosféra. A to rozhodně Deader má, stejně jako dobrou kameru, hudbu a několik skvělých děsivých scén (v rámci DTV), hlavně návštěva bytu na začátku je skvělá. Efekty jsou taky nadprůměrné, teda pokud pominu závěr s "elektrickým výbojem". Tyhle flmy mám rád, podobně jako další DTV kousky jako Shallow Ground nebo Madhouse. (03.12.2006)

Na filmu je bohužel vidět, že původní scénář neměl s Hellraiser universem pranic společného. Navíc scénáristé ani moc o Hellraiseru nevěděli, jelikož se tu daným pravidlům nasazují parohy a tudíž tvoří mírné WTF. Jo, a Cenobité se tu objeví opravdu jen na pár minut, což je fakt škoda... ale zase tak strašné to není. Bota umí celkem pracovat s atmosférou, a tak i z takového nicneříkajícího scénáře spleteného s Hellraiserem více než horkou jehlou, dokázal udělat koukatelny horrorovy filmek. (08.05.2011)