Time Changer

Mám rád filmy s tématikou cestovania časom, pretože takmer vždy ma niečím oslovia. V tomto prípade síce nejde o nič svetoborné, ale tiež by som snímok nepovažoval len čisto za kresťanskú propagandu. Myslím, že niektoré postrehy a myšlienky vo filme obsiahnuté (samozrejme nie všetko) by mali byť v každom z nás, nehladiac na náboženstvo. Škoda, že samotná dejová linka nebola zaujímavejšia a lepšie spracovaná, pretože námet príbehovej kostry vôbec nebol zlý. Slabší priemer. 55/100 (20.11.2018)

Celá ta myšlenka, jak jsme se za sto let změnili - a překvapivě ne k lepšímu, jak všichni čekali od uvolnění řekněme mravů a zboření všech možných tabu - celá ta myšlenka je moc zajímavá a docela vkusně podaná. Jasně, je tam pár náboženských přesvědčování, ale tady to patří k věci, odtud ten profesor přišel, z prostředí, kde Boží hodnoty byly považovány za neotřesitelné. Skutečně jdeme stále níž na inteligenčním žebříčku? (Narážím teď na dokonalou "parodii" současných stavů Idiocracy.) Jak bychom naopak reagovali my, být vrženi o sto let zpátky, kde by na nás koukali jak na neotesané burany? Kterými jsme se de facto skutečně stali. (30.12.2010)

Béčkové mravokárné sci-fi z protestantského prostředí. Zápletka je prostinká, snaha o budování dramatu vyznívá naprázdno. Pro dovršení béčkovosti tu jsou scény, kdy se postavy pateticky sdílejí, jak jim přijetí Ježíše změnilo život. Za co tedy dávám vysoké hodnocení? Za hlavní myšlenku, že Satan nebojuje proti dobrým mravům, ale proti Ježíši Kristu a jeho Církvi a pro spásu zdaleka nestačí mít dobré mravy. To je totiž pravda, kterou dnes modernističtí blouznivci zamlčují, nebo přímo popírají, chlácholíce se, že stačí, aby byl člověk dobrý. Církev svatá mluví jinak: „Všichni, kdo si přejí být spaseni, musí umřít v jednotě s katolickou Církví.“ „Kdokoliv je oddělen od katolické Církve, jakkoliv chvalitebný dle jeho názoru může jeho život být, jen z důvodu, že je oddělen od jednoty s Kristem, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává.“ Otázky a odpovědi ohledně spásy (18.02.2014)

Zvláštní a zajímavý snímek zabývající se otázkou víry a morálky. Pro věřícího člověka nepřináší nic převratného a pro nevěřícího je spíš dogmatický a málo přesvědčivý. Hodnotit herecké výkony nebo technické či umělecké parametry filmu v tomto případě nebudu, protože o ty tu nejde. Napíšu, co se mi v souvislosti s filmem honilo hlavou. I když Desatero představuje jakýsi morální kodex a asi i základ novodobého zákonodárství, v moderním světě ve střetnutí vědy s vírou, dostává víra pěkně na frak. A to ponechám stranou církve a jejich světské reprezentanty, kteří na tom mají svůj podíl honbou za majetkem, nedůvěryhodnou politikou a pedofilními kauzami. Člověk, který káže vodu a sám pije víno, nemůže lidi přesvědčovat o morálce či víře, pokud sám nejde příkladem. Víra nepotřebuje agitaci, ta buď je nebo není. Nedá se naučit ani přesvědčováním získat. Věříme, protože chceme věřit. Tento film srovnává víru a morálku ve dvou časových rovinách, nutí k přemýšlení a i když současnost trochu odlehčuje a přikrašluje, rozhodně stojí za shlédnutí. Tak mě v této souvislosti napadá, jak by asi reagoval hlavní hrdina, kdyby zabloudil na zdejší diskuzi. (16.05.2012)

Jednoduchá, prostá myšlenka o podstatném dělá tento protestantský film. Říká to samé, co věděli světci a všichni, kdo brali svou víru vážně. Liberální křesťanství je k ničemu, je to jen první krok k ateismu a následnému pádu zpět k novopohanství. Film béčkový, ale obsahově zajímavý. Liberální profesor teologie z konce 19. století se ocitá roku 2000 v USA a navštíví i evangelická společenství, a pochopitelně je v šoku.Tragický omyl současné euro-americké společnosti je ten, že si vystačí s morálkou bez Boha. Že se spasí tím, že "nic špatného nedělá". A k této široké cestě Ježíše Krista vlastně vůbec nepotřebuje. Přesněji 3,5, film stojí určitě za vidění. Herec v hlavní roli je dobrý. (09.11.2015)