Reklama

Reklama

VOD (1)

Epizody(4)

Obsahy(1)

Berlínský hacker a umělec objevili v 90. letech převratný pohled na svět. Teď o něj ale musí svést právní bitvu s gigantem jménem Google. (Netflix)

Videa (1)

Trailer

Recenze (38)

evapetra 

všechny recenze uživatele

Jedinou výtku mám k délce, stačily tři díly, jak už tady zmiňují další komentátoři. První část mě hodně chytla, druhá pak poněkud ztrácela dech a zase poslední díl, v soudní síni, byl přímo famózní. Střídavě mnou lomcovala naděje, střídavě jsem ji ztrácela a zmocňovaly se mě pochybnosti. Je dobře, že tvůrci natočili seriál na téma takovéhoto sporu a připomněli úsilí těch, co jim šlo o nadšení a dobro věci. Alespoň neupadnou tak úplně v zapomnění a třeba se z jejich chyb a omylů dokáže poučit někdo další. ()

vyfuk 

všechny recenze uživatele

Nalézt další dobrý projekt je docela těžká věc. I tak se dostáváme do něčeho co je těžce vypracované, ale nakonec dynamické a funkční jak to asi jen může být. Dost tomu napomáhají herecké výkony i určitá atmosféra díla. Asi se to dost ztratí v dějinách, ale evidentně lidé, co si to najdou to vyšlou mezi plebiscit. ()

Reklama

M.i.k.e 

všechny recenze uživatele

nenápadná,ale hodně povedená minisérie o tom jak partička nadšenců v čele s jedním vizionářem a jedním geniálním programátorem vytvořila v počítačovém pravěku to co dneska známe jako google Earth a pak přišel strýček google,na všechny se vykašlal a udělal z toho svůj "vynález".Billion Dollar Code je nejsilnější a nejzábavnější hned v první epizodě,která se věnuje právě tomu jak to celé vzniklo.Retro Berlín je super,hudba skvělá a zkrátka to má šmrnc.Potom co se přepne do "současnosti" a řeší se věci okolo soudu a v závěrečné epizodě už čistě jen soud to už taková bomba není,ale stále je to vysoký nadstandard.Ne vždy z toho sice bude divák nepolíbený počítačovou hatmatilkou moudrý,ale naštěstí toho není tolik a vše je následně vysvětleno tak aby to pobral i laik...80% ()

Script 

všechny recenze uživatele

V podobným zpracováním byl stvořený seriál Halt and Catch fire, jenže rozdíl mezi těmito seriály je ten, že Kód za miliardu dolarů je podle skutečných událostí. Nic méně princip je stejný. Poukázali na to, jakým nevinným způsobem vznikaly nápady na prostředky co již dnes běžně používáme, a pak je tu výsledek co se s tím nápadem pak stane. Už tato myšlenka není jen ve prospěch společnosti, ale ve prospěch zájmu vydělat a parazitovat na ostatních. Styl vyprávění mě potěšil, stejně tak jako výsledek. Kdo ještě neviděl, tak mohu pouze doporučit. Tenhle seriál by měl dostat daleko víc pozornosti než jakou má. :D ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Tři díly jsem se v tom trochu plácal. Ne že by to bylo vyloženě nudné, ale spousta informací mi tu přišla zbytečných. Navíc v technologiích a věcech souvisejících nejsem tak úplně zběhlý. Vlastně jsem v tomto ohledu úplný tatar, takže ani z tohoto pohledu mě to tak moc nevzalo. Zlomilo se to až v závěrečném dílu, který se primárně odehrával v soudní síni. Čtvrtá část dokázala vtáhnout, hlavním hrdinům jsem konečně mohl  začít pořádně fandit a zhnuseně si plivnout na korporátní parchanty. Jako bonbónek beru to, že se mnou seriál vzávěru totálně vyjebal a protože jsem neznalý věci, sežral jsem to i s navijákem. O to je větší škoda, že se v podobných intencích neodehrával celý seriál. 60% ()

Galerie (11)

Zajímavosti (4)

  • Hlavní postavy příběhu, Juri Müller (Mišel Matičević) a Carsten Schlüter (Mark Waschke), představují ve skutečnosti čtyři osoby – Joachima Sautera, Pavls Mayera, Axela Schmidta a Gerda Grüneise. (NiaWolf)
  • Gró celého algoritmu spočívá ve využití „Stromu o síle čtyř“ – spíš známější jako „Quadtree“. Quadtree je stromová datová struktura – prvek je spojen s právě čtyřmi dalšími prvky. Každý z nich je spojen s dalšími čtyřmi atd., až tvoří jakousi pyramidu nebo „strom“. Ten se pak využívá ve vyhledávání ve dvourozměrném prostoru nebo právě na rozsekání obřího obrázku po čtvrtinách. Protože by se celý obrázek najednou do paměti nevešel, načítají se právě ony čtvrtinové kousky, které zobrazují pouze tu oblast obrázku, na kterou se právě uživatel dívá (místo kompletního obrázku). (Vikmstr)
  • Ve skutečnosti ART+COM nepřišli o svůj patent kvůli sporu s Googlem, ale protože s podobným programem, nazvaným SRI TerraVision, přišel už Stanford Research Institute v roce 1994. (NiaWolf)

Související novinky

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

31.12.2021

Přichází den, kdy se každoročně obracíme na nejoblíbenější uživatele, aby se nám svěřili se svými topkami 3 filmů (a případně 3 seriálů) uplynulého roku. Od loňska je navíc doplňují i vybraní… (více)

Reklama

Reklama