Kráska dne

Náruživé a provokativní, přesto velmi vkusné a seriózní. "Mistři šoku a hnusu" dnešní kinematografie (ano, myslím tím Lanthimose a von Triera, a nejen je...) by se od Bunuelova snímku mohli učit, jak zacházet do niterných pater lidské duše a nepodlehnout při tom vůni kalkulu. Luis Bunuel a scenárista Jean-Claude Carriere se v Belle de Jour ponořují do skrytých tužeb dívky z buržoazních poměrů (ztvárněné chladnou Catherine Deneuve), jejíž vysněné představy o submisivitě nabydou po návštěvě salonního nevěstince reálných rozměrů. Drama je to komorní, zato úderné a nekonvenční, ozdobené Bunuelovým surrealistickým laděním (stěžejním centrem snových kontur se zde stává začátek a konec), jehož dokonalosti a absolutní syntézy s tradičním narativem dosáhli Bunuel s Carrierem o pár let později ve sžíravé kritice salonních poměrů: Nenápadném půvabu buržoazie. (18.04.2024)

Buñuel a Carrière se se svým druhým společným počinem neohroženě vydali na tehdy ještě málo probádané území temného kontinentu. Jejich případová studie tématu ženského masochismu vyniká seriózností přístupu a mírou projeveného pochopení pro hrdinku. Vykreslení Séverine, navenek spořádané a milující manželky, ve skutečnosti ženy toužící osvobodit svou sexualitu nikoli jen ve fantaziích, zapadá mezi ostatní Buñuelovy portréty buržoazní přetvářky, není ovšem jízlivé. Nedostatek představivosti jako hlavní znak buržoazní zkostnatělosti pro protagonistku neplatí – dokáže snít a tím se i odpoutat od role, pro kterou byla předurčena. Ironie tkví teprve ve faktu, že v manželství i v sexuálním životě touží po tomtéž, po submisivitě. Ve všech jejích denních snech je ona tou spoutanou, nikoli spoutávající (tedy dominou). Klíč k osvobození pro ni představuje bytostně surrealistické překonání hranice mezi světem imaginárního a reálného. Obojí musí v polosnovém závěru nutně splynout. Přes nebývalou serióznost přístupu, jako explikativní materiál prý Krásku dne na přednáškách pouštěl samotný Lacan, netrpí film akademickou strnulostí. Buñuel zůstává věrný svému úspornému stylu, s fetišistickými záběry nohou, promyšleně volenými barvami a rozmístěnými objekty. A samozřejmě s drobnými zlomyslnostmi na diváka (není nám prozrazeno, co se nachází v černé krabičce, zato jsme skrze postavu Séverine upozorněni na vlastní voyerismus). Odvážný snímek o tom, po čem ženy skutečně touží, je dodnes působivý nejen jako ukázka mladé krásy Catherine Deneuve a vrcholné práce Yvese Saint Laurenta. 85% Zajímavé komentáře: Subjektiv, FlyBoy, Alister (12.11.2012)

Luis Bunuel mal okolo seba v živote asi veľmi zaujímavé ženy. Veľmi pozorne ich počúval a sledoval, aby zachytil každú ich skrytú túžbu, ktorá nemala byť nikdy odhalená. Možno vychádza v predstavách Krásky dňa aj z Freuda a možno aj zo svojich skrytých nenaplnených túžieb. Catherine sa do postavy maximálne vžila a spolu s detailnou réžiou vytvárajú veľmi sugestívny filmový zážitok. Film sa odohráva z veľkej časti v interiéroch nevestinca, tak sa občas cítite ako zákazník. Chcelo by to ešte 3D! :) Objekt záujmu Krásky dňa je maximálne nechutný. (28.05.2012)

Dnes již klasický film kontroverzního režiséra Luise Buňuela pěkně rychle zestárl. V současné době dříve tabuistické téma násilí v sexu a nutnosti řešit celotýdenní nudu prodáváním svého těla v bordelu už nijak nezabere - podobných filmů se točí hromady. Značně chronologicky neuspořádaný (údajně surrealistický, ale pod tím si člověk představí poněkud jiné atributy) příběh vypráví o manželce zámeckého pána, která jeden všední den v týdnu chodí do místního nevěstince zdarma nabízet své tělo k sexuálním rozkoším. Catherine Deneueve byla tehdy na vrcholu slávy i mládí, takže je alespoň sem tam na co kouknout, i když toho není až zase tolik. Ale celkově pro dnešní společnost má snímek naprosto nulovou vypovídací hodnotu a bojuje vlastně proti ničemu a pranýřuje zbytečné. Na úvod disku nás čeká protipirát, trailery na filmy Chuť lásky, Stranger than Fiction, Delta fór, Zabij, nebo budeš zabit, jinak je disk zcela bez bonusů. (17.05.2020)

Zvláštní film. Žena má vše, co může chtít (muže, peníze), ale přesto se nudí. Když se jednou dozví, že její přítelkyně dělá prostitutku, tak tomu nápadu neodolá a zkusí si to. Co začne jako zkouška brzy přeroste v regulérní práci a s tím související problémy. Upřímně, tenhle film se nese v dost pomalém tempu, které nemusí každému vyhovovat. Mně ale sedí, Catherine byla opravdu kočka a líbilo se mi i to prokreslení charakteru hlavní hrdinky. Na film o nevěstinci je zde ale málo odvážných scén (prakticky jediné, co ve filmu uvidíme, je zadeček od Catherine). Nicméně jak jsem už napsal, film je to zvláštní, ale tím lepším způsobem. 70 %. (18.07.2011)