Železný dědek

Železný dědek není budovatelským filmem, ale výchovnou veselohrou, radující se z návratu k normálnímu způsobu života po válce. Není to žádné převratné dílo, ani nespoutaná a brilantním vtipem prolezlá komedie, ale díky herecké vložce dvou hlavních hereckých protagonistů dokáže pobavit i v dnešní době. Ten výchovně karatelský styl je po době, kdy hladina morální etiky společnosti rozbředla pod nánosy zuřivě pochodujících německých bagančat, pochopitelný a chvályhodný. Hlavní postavou je poctivý strojvůdce Antonín Matys (velmi dobrý Jaroslav Marvan), zcela oddaný své práci a oblíbené lokomotivě. A když se někdo nechce vzdát svého smyslu života a poslání, tak zatne zuby stejným způsobem. Druhou hlavní postavou je Matysův zeť a začínající strojvedoucí Vojta Jandera (skvělý Otomar Krejča st.), vzorný pracovník, přívětivý společník a čestný člověk s jednou jedinou chybičkou. Nejzápornější postavou je dělník Žejdlic (zajímavý Vladimír Hlavatý), úskočný, závistivý a pomstychtivý ulejvák a zloděj. Z dalších postav: Matysova starostlivá manželka Božena (Marie Ježková), Matysova dcera a Janderova žena Marie v očekávání (Marie Kautská), snaživý Matysův nadřízený a přednosta Podroužek (Vítězslav Boček), vstřícný dílenský mistr František Zálabský (příjemný J. O. Martin), přátelský topič Vašek Kajdoš (Lubomír Lipský st.), svědomitý železničářský zřízenec Hanousek (sympatický Stanislav Neumann), úlisný prodavač v konzumu (Karel Effa), či nejvýraznější z pomáhajících učedníků Bořík (Antonín Šůra). Železný dědek není nezapomenutelnou zábavou, ale jeho výchovný charakter nelze zaměňovat za ryzí budovatelskou propagandu. (19.12.2016)

K tomuto filmu přistupuji nekriticky, protože mi připomene mého dědu, který za války jezdil rychlík do Bratislavy a taky zachytil ujeté vagóny, jen s tím rozdílem, že narozdíl od Marvana měl za lokomotivou vagóny s lidmi. Nechtějte vědět, jakou směšnou odměnu mu tehdy za tento husarský kousek dali... (12.03.2016)

Budovatelský? To snad může tvrdit pouze někdo, kdo budovatelský film nikdy neviděl. Ani slovíčko o lidu, který by měl vládnout, ani větička o tom, že někdo je nebo není ve straně, ani žďibet jakékoli politiky nebo propagandy... Jenom starý strojvůdce Matys, který miluje železnici a svou lokomotivu. Ba co víc, dokonce si s ní povídá jako s živým tvorem... Jestli neznáte podobně zapáleného železničáře tak platíte pivo! Já jich znám hned několik. Jaroslav Marvan ve filmu exceluje. Je zcela přirozený a krásně umanutý. Slušná je i režie, a kamera dosyta si užívající kolejí a dýmajících lokomotiv. Srdcová záležitost... Zajímavé komentáře: Karlos80, Marthos, vypravěč, GIK (26.01.2008)

Marvan nemůže za to, že musel hrát ve filmu, neprávem označovaném za agitku. Bylo mu 47 a hrál dědka a o dvacet let později hrál radu Vacátka v hříšných lidech a nikdo si už na tohle nevzpomněl. Na druhou stranu ve své době to musel být úžasný počin, dát mu zdání takzvaného budovatelského! filmu a přitom vynechat stranu a spol. Na druhou stranu (ne tu vládnoucí) bylo těsně po únoru a tak vlastně žádné budování ještě tak nelezlo do všeho. Berme film jako poctu železničářům a poctivé práci, fakt bez ironie. (23.05.2008)

Marvan byl jako vždy vynikající. Řekla bych, že tenhle příběh stojí celý na něm. Většina lidí včetně mě by se na tenhle film ani nepodívala, kdyby tu nehrál Jaroslav Marvan. Možná, že kdybych byla fanda do mašinek, tak bych ho zřejmě vyhledala. Ale to jsou jenom sama kdyby. Nezařadila bych tenhle film mezi ty, které nesou označení budovatelské. Vždyť je to snímek o nádražácích, mašinfírech a lokomotivách. Tak je naprosto normální, že tam jsou dělníci ve špinavých monterkách. Už vidím někoho, jak jde házet uhlí do kotle nebo opravovat lokomotivu ve velké večrní róbě. Taky jsem si nevšimla, že by tu někdo mluvil něco o straně nebo o vládě lidu nebo tady byly nějaké jiné náznaky, které by tenhle příběh zařazovali do takové škatulky. (17.02.2012)