Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Surovec je robotník na jatkách, ktorý má vo svaloch to, čo mu chýba v hlave. Je najatý majiteľom pozemku aby nahnal strach majiteľovym nechceným nájomníkom, no skončí ako zvodca dcéry jedného z nich, na zlosť majiteľovej manželky, s ktorou má tiež aférku... (matriosa)

Recenze (5)

betelgeuse 

všechny recenze uživatele

SUROVEC (1953) dobře vystihuje Buňuelovo mexické období. Navenek je to přímočaré, místy průzračně naivní melodramata o prostoduchém silákovi, který dělá špinavou práci pro starého majetného muže, jemuž je zavázán, a jehož hříchy jsou vykoupeny láskou k dceři muže, kterého nechtíc připravil o život, a samozřejmě smrtí – čtvrtou figurou do melodramatu je starcova mladá žena, kterou hrdina sexuálně přitahuje (detail její ruky na jeho ocelové paži) a dělá si na něj samičí nárok. Je to melodrama latinskoamerické odrůdy, která západnímu cynikovi může přijít mírně naivní a zupácké [zdůrazňovaná dobráckost a prostoduchost „surovce“, který samozřejmě pracuje na jatkách, lehká teatrálnost gest, priorita slov, která bez jakýchkoliv zábran „okecávají“ všechno, co mají postavy na srdci]. Co ale film z tohoto závaží doslovnosti částečně vykupuje, jsou detaily nesoucí pečeť režiséra: (1) smysl pro občas až černý humor (legrační vetchý stařeček, otec starého muže, se znovu vkrádá do spíže pro synem odpíraná cukrátka, a přitom si v přítmí pokoje vůbec nevšimne synovy mrtvoly na podlaze); (2) specifický, asentimentální společenský pohled: „surovec“ na radu svého proradného chráněnce odejde od manželky a její rodiny vyžírků (typicky žebrající strýc mávající berlí) a nikdo s tím nemá problém, vč. Buňuela; (3) surrealistický moment po smrti hrdiny, kdy vášnivá a lstivá mrcha (ona žena starého muže), jejíž žárlivost „surovcův“ konec způsobila, odchází z místa činu a její pohled na pár sekund uhrane černý kohout (jako typicky ambivalentní symbol: je to pohled chtíče, který zůstane neukojený, nebo záhrobní úzkosti?). ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Surovec je působivé sociálně kritické drama s existenciální stopou vzpomínek na časy anarchistického odhodlání Luise Buñuela. Nejchudší vrstvy společnosti mají schopnost k přežití v bídě pouze za pomoci pevně semknuté soudržnosti a solidárnosti. Spravedlnost je rozervána a neuznává rovnoprávnost, ani emancipaci. Existence bytí, právo a povinnost, odvaha, zisk, touha, prospěchářství, chtíč, láska a pomsta se dostávají do hromadné kolize, země se otřásá vzájemným hněvem, vzývá se bůh odplaty žalmem pro Bruta a hystericky se žádá účinné potrestání. Zápletka je triumfem zlomyslné vůle cynického osudu, svědomí niterného světa se snaží vykoupit z vlastního provinění a udržet si svůj osobní kousek objeveného místa štěstí. Mizérie bídy dokáže jedem trávit i samu sebe, protichůdné vášně revidují všechny důvěrně známé hodnoty, jsoucnost nedokáže udržet stabilitu a svou podobou kymácí. Existencialismus nabízí po lžičkách svou destruktivní tíži a nezapomíná ani na zlehčení, ani satirickou jízlivost. Žena je našeptávajícím hlasem pekelné mocnosti i nevinnou obětí nenasytnosti. Hlavní postavou živočišných a existenčních tužeb života je Pedro alias Surovec (zajímavý Pedro Armendáriz), mohutný a prostoduchý silák, pracující na jatkách. Nikdy nevyřčený a neviditelný, a přitom stále funkční, závazek nepřipouští možnost jiného pohledu na život, přesto není ušetřen přímým následkům svého vlastního nešťastného rozhodnutí. Život a láska, všude panuje zuřivý boj a zmatek, cíle jsou rozdílné a prostředky postupem času smělejší a neústupnější. Hlavní ženskou postavou je Paloma (pozoruhodná Katy Jurado), lstivá pletichářka. Manželský svazek je pro ni jen zajištěným pohodlím, za svými cíli jde s razancí tříštivé střely a neohlíží se za zanechanou spouští torza lidského ducha. Odmítnutí poslušnosti je nejtěžším hříchem, trest je rozporuplnou a jedinou útěchou majetnické žárlivosti. Výraznou postavou je Andrés Cabrera (dobrý Andrés Soler), bohatý muž, Palomin manžel a Pedrův dlouholetý chlebodárce. Ekonomická rovnice zisku se nemůže zabývat soucitem, troufalost lůzy volá po trestu, rodinná spokojenost je pouze přáním a iluzí. Důležitou postavou je Meche (křehká Rosita Arenas), skromná a poctivá mladá dívka z nejchudší vrstvy. Je obětí osudu, který ji připravil o otce a vrhl ji nesvědomitě do první zkušenosti romantického okouzlení a tělesné přitažlivosti. Vyjevená pravda rozsah destruktivní rozervanosti dohání až k samému okraji únosnosti. K výraznějším postavám patří také Don Pepe (velmi zajímavý Paco Martínez), Andrésův senilní otec. Snaží se kličkovat v mezihrách synovy starostlivosti, z prstu lačně saje tequillu a pod peřinou mlsá své oblíbené sladkosti. Z dalších rolí: otec Meche a nadaný zástupce vyhazované chudiny Carmelo González (Roberto Meyer), Pedrova dobře stavěná družka s početným doprovodem rodinných povalečů María (Gloria Mestre), její chronicky hypochondrická matka (Paz Villegas), další dva výraznější zástupci odbojných nuzáků Lencho Ruíz (José Muñoz) a Julián García (Jaime Fernández), Maríin nestydatě zlodějský bratr (Polo Ramos), Maríin chromý a žebrající otec (Guillermo Bravo Sosa), či výhružkou smrti svého malého synka vyděšená Doña Enriqueta (Leonor Gómez). Surovec je výrazem levicového zastání Luise Buñuela. Zápletka působivě kroutí vše proti všemu, vítězem je pouze božská zlovůle cynického osudu. Dokáže se dobírat podstaty, úzkost vnitřního světa se hlasitě hlásí o své místo. Surovec je sugestivně vylíčený existenciální očistec života a jedinečná kritika morálního stavu společnosti. () (méně) (více)

Reklama

Flego 

všechny recenze uživatele

Film sa rozbieha ako socialno-kritická dráma, kedy chce bezohľadný majiteľ domu Cabrera (Andrés Soler ) vyštvať chudobných nájomníkov. Tí nechcú opustiť príbytky a postavia sa proti. Vtedy prvýkrát zasiahne majiteľova žena Paloma ( Katy Jurado ) do deja a poradí manželovi, aby si na špinavú prácu najal El Bruta - Surovca (Pedro Armendáriz ). Tento hromotĺk, prostoduchý robotník na jatkách, sa zapletie do situácie, kedy sa jemu rovní postavia proti nemu... Lenže príbeh sa časom umne dostane do roviny manželskej drámy, kde opäť hraje prím bohatá manželka. V tomto je práca Luisa Buñuela výnimočná, lebo dokáže prelínať roviny bez toho, aby film utrpel. Ak k tomu pridám zmysel pre humor, na uzde držaná latinsko-americká teatrálnosť, či kvalitné nasvietenie scén, tak som nadmieru spokojný. ()

padav94 

všechny recenze uživatele

No mne na tom filme vadila tota manželka toho veduceho, chovala sa jak jebnutá, vkuse nasrata jak keby neviem čo sa dialo, to som nechapal že čo sa s nou deje. ()

Rattlehead 

všechny recenze uživatele

Buňuela mám zkrátka rád a také tento snímek mě velmi potěšil. Jednoduchý, ale silný příběh, pár postav, osudová žena, žádná zbytečná vata - jsem naprosto spokojen a vzhledem k silnému závěru rád uděluji nejvyšší hodnocení. Celý film jsem si lámal hlavu, odkud znám tu černovlásku - a hle, hrála ve westernu "V pravé poledne". ()

Galerie (5)

Zajímavosti (1)

  • Herec Pedro Armendáriz, který hrál hlavní postavu filmu, občas při natáčení střílel ve studiu z revolveru a kategoricky odmítal nosit košili s krátkými rukávy, protože ji podle něho nosí jen pederasti. (raininface)

Reklama

Reklama