Basquiat

Jeffrey Wright exceluje v životopisném dramatu režiséra Juliana Schnabela s názvem Basquiat, jež se shoduje se jménem hlavního hrdiny - nezávislého malíře a přítele Andyho Warhola, který se z ulice vyšvihl až na špici zájmu společnosti. Jak rychle stoupl, tak rychlá byla i cesta do propasti... Drsný, silný a skvělý příběh, výborné herecké výkony a David Bowie v roli Andyho Warhola. Scénář : Julian Schnabel a Michael Holman. Kamera : Ron Fortunato. Hudba : Julian Schnabel a John Cale. Hrají : Jeffrey Wright jako Jean Michel Basquiat. (03.06.2011)

No, sláva dávným časům, kdy jeden pře/vy/vrhnul talíř špaget s kečupem na gauč a bylo z toho umění. Basquiat byl kluk, co si uměl vybrat dobu. Ale to, že mi jeho "díla" připadají jako nesmyslný plácaniny, je úplně nepodstatný, důležitý je, že film jinak pěkně zachycuje nicotu, vzestup, slávu, radost, pýchu, paranoiu, smutek, lásku, přátelství, falešná přátelství, podlost, závislost (ať už na látkách, tvoření či lidech), touhu (ať už po slávě či lásce, pravým přátelství, blízkosti a porozumění) a nakonec pád jednoho obyčejnýho kluka z ulice, co si myslel a na chvíli přesvědčil i svět, že je geniálním malířem. Navíc jsem se dost pobavila nad tím, jak vždycky vyplodil nějakou kravinu a všichni z toho byli na větvi, když Andy řekl, že je to umění, tak je to přece umění. A taková plejáda známých jmen (Dafoe, Walken, Del Toro, Oldman, Posey, Love, Wincott, Bowie, Forlani, Wright a Schnabel) a všichni si svoje splnili. (17.12.2010)

Film je sledem scén ze života Basquiata bez udání času v průběhu 8 let. Není to na překážku, pozornost se přesune na aktéry a na situaci. Postupem času se Basquiat mění, úspěch, peníze, noví lide kolem, podmínky na malování. A přitom zůstává tím samým dítětem, jak mu to řekla jeho přítelkyně. Ostatní lidi vnímá podle toho, jak se k němu chovají. Realitu vnímá přes prisma umění. V každé situaci, v jakékoliv atmosféře dokáže vyprodukovat kresbu, který vypadá dobře. Je to pro něho přirozené. Do ničeho se nenutí. Jeho půl mozku jakoby bylo nastaveno jenom na umění. Proto vztahy se ho příliš nedotýkají, jenom jimi proplouvá. Je příliš soustředěný na sebe. To, co chce, o to si řekne. Takový způsob jednání je pro něho štěstím i prokletím. Styl vypřávění filmu je velmi svěží, soustřeďuje se na zachycení chvíle, momentu, kdy se něco děje. Dobře koresponduje se stylem jakým tvořil Basquiat. Žádné dlouhé vykládání, ale tady a teď. (06.06.2014)

Neuvěřitelně krásně zachycené nadšení z tvorby mladého umělce Basquiata činí tento film výjimečným kusem mezi biografiemi slavných osobností. Ukočírováním takové plejády výtečných herců (Oldman, Dafoe, Walken, Del Toro, Hopper,...Bowie! Bože, Bowie!) si u mě se svou filmařskou prvotinou výtvarník Julian Schnabel získal místo mezi sledovanými režiséry. A já se opravdu rád k tomuto snímku budu vracet. (19.09.2010)

Dlouho žil na ulici, a své umění dával najevo jen pomocí graffiti na newyorských zdech. Až jednoho dne potkal Andy Warhola, a od tohoto dne se jeho život kompletně změnil. Jeho obrazy plnily světové galerie, rozhovory naopak plnily novinové články. Ale unést veškerou tu slávu není jednoduché, a ani Jean-Michel Basquiat není výjimkou... Hned zpočátku musím říct, že nejsem žádným velkým příznivcem "vizuálního" moderního umění - fotografie ještě chápu, ale udělat několik čáranců na plátno a nazvat to třebas Západ slunce nad řekou mi přijde ujeté (ale tak to asi má mít). Navíc obrazy podobné těm Basquitovým z filmu doma vídám každý den, a má je na svědomí moje dvouletá dcera. Ale zpátky k filmu jako takovému - životopisné filmy jsou většinou hrozně dlouhé, a hrozně nudné. To naštěstí není případ Basquita - ten jede od prvních okamžiků až do závěrečných titulků (i když konec mi přišel takový hodně zredukovaný). To, že se na film dobře dívá, má na svědomí excelentní herecké obsazení - kromě zde stokrát zmiňovaného Davida Bowieho jako excentrického Warhola musím vyzdvihnout i Michalea Wincotta (Rene Ricard) či Gary Oldmana (Albert Milo). A také krásná Claire Forlani... (27.01.2012)