Basquiat

Zaujal mě příběh toho hocha, ale moc se mi líbil D. Bowie jako Andy Warhol....Je zajímavé, že hodně lidí co "něco" v této době tvořili, a taky se mezi sebou více či méně poznalo osobně či přes svá dílo, tak skončilo své životy předčasně, často na následky drog, tedy vzali si život skrz hluboké deprese a úzkosti, jako následek rajských zážitků, které drogy přinášejí. Každý, kdo se o tomhle období chce dovědět víc, tak ať si přečte knihu "Můj život s Andy Warholem", či "Andy Warhol od A po Z a zase zpět" a podobnou literaturu. (06.10.2011)

Vždycky se mi líbily víc obrazy, u kterých je zřejmé, co představují, řekněme takové zelené jablko pokryté kapkami rosy, v nichž se odráží nebe:-). Basquiat - když to na něj skočilo - postavil do peřin komín z pneumatik a pomaloval ho hned po té, co vylepšil nudné šaty své přítelkyně a mně se jeho potřeba vyhánět brouky z hlavy a uvolnit přetlak jen pomocí prstů a čehokoli, co nechávalo barevný otisk, silně dotkla. Jeffrey Wright skvěle vyjádřil Basquiatovu radost, když tvořil nebo byl se svými lidmi, rozpaky a zmatek při srážce s médii či obchodem, křehkost i melancholii, jakou v sobě mívají ti, co jsou hodně jiní. Chválit Davida Bowieho už je místní tradice a nelze než se připojit, ale jsou tu další vzrušující výkony - Benicio Del Toro, Claire Florlani, Gary Oldman, Walken, Dafoe .... (10.06.2007)

Jedna z typických postav Warholovy Faktory - továrny na umění, kde znaky nemají smysl, nenesou v sobě žádný význam. Mladý černošský umělec Basquiat, jeden z představitelů generace tvůrců přímo ovlivněných Andy Warholem, je hlavní postavou tohoto skvělého biografického filmu režiséra Juliana Schnabela (jinak též významného newyorského postexpresionistického malíře). Boom pop artu odstartoval zajímavý zvrat ve vnímání umění - Warholovi šlo ještě především (mimo odklonu od abstrakce zpět k realitě a zaostření optiky na všední ,,komerční, objekty) o slávu, pozornost a peníze, jeho mladí žáci si naopak soustředili na fakt, že umění musí zpět za lidmi - tedy ze snobského prostředí galerií zpátky do ulic... Tak vzniklo graffiti - typický produkt městského vnímání krásna, tak vzešla hvězda Basquiata - neortodoxního tvůrce graffiti a pláten na pomezí abstrakce a experimentu. Vedlejším produktem úspěchu a slávy bylo zjištění, že Basquiatova plátna se za obrovské částky znovu stávají součástí sbírek snobských sběratelů, což mladý umělec vyvažoval právě tvorbou graffiti a writů přímo v ulicích New Yorku. Barevným sprejem vyvedený nápis, obrazec či kresba na zdi byly fenoménem, který jen posiloval Basquiatův kult (k tomu přispěla nejvíc samozřejmě jeho předčasná smrt) a hlavně poukazoval na ten nejdůležitější faktor - umělcovu nezištnou radost a vnitřní potřebu tvorby, stěžejní hnací sílu každého skutečného inovátora a kreativního jedince... Skvělý film, skvělá režie, strhující i přesvědčivé herecké výkony (David Bowie jako Andy Warhol...)... Basquiat... Jsem zvědav, kdy někdo natočí biografický film o další významné personě této Warholovské školy - Keithu Haringovi (jeho dílo bylo k vidění na vlastní oči třeba v Centru Egona Schieleho v Českém Krumlově)... (13.10.2007)

Vynikající Jeffrey Wright jako kreolský malíř Jean - Michel Basquiat a skvělý David Bowie jako Andy Warhol...tak by šlo pokračovat s hvězdným obsazením dál a dál.O tom, jak malíř tmavé pleti, začínající jako grafitti, získá slávu, peníze a uznání a i přesto, že je v jádru hodný a laskavý, je zakomplexovaný a bez fetu ani ránu. Jeho smrt způsobil heroin ve 27 letech. Film byl úžasný, skvělá hudba, ovšem pravdou je, že jeho obrazy bych si pověsila na zeď tak jedině v deliriu, příznivci moderní malby nechť prominou:-) (12.12.2013)

Dlouho žil na ulici, a své umění dával najevo jen pomocí graffiti na newyorských zdech. Až jednoho dne potkal Andy Warhola, a od tohoto dne se jeho život kompletně změnil. Jeho obrazy plnily světové galerie, rozhovory naopak plnily novinové články. Ale unést veškerou tu slávu není jednoduché, a ani Jean-Michel Basquiat není výjimkou... Hned zpočátku musím říct, že nejsem žádným velkým příznivcem "vizuálního" moderního umění - fotografie ještě chápu, ale udělat několik čáranců na plátno a nazvat to třebas Západ slunce nad řekou mi přijde ujeté (ale tak to asi má mít). Navíc obrazy podobné těm Basquitovým z filmu doma vídám každý den, a má je na svědomí moje dvouletá dcera. Ale zpátky k filmu jako takovému - životopisné filmy jsou většinou hrozně dlouhé, a hrozně nudné. To naštěstí není případ Basquita - ten jede od prvních okamžiků až do závěrečných titulků (i když konec mi přišel takový hodně zredukovaný). To, že se na film dobře dívá, má na svědomí excelentní herecké obsazení - kromě zde stokrát zmiňovaného Davida Bowieho jako excentrického Warhola musím vyzdvihnout i Michalea Wincotta (Rene Ricard) či Gary Oldmana (Albert Milo). A také krásná Claire Forlani... (27.01.2012)