Zab tu mrchu!

Velmi obyčejný (pozor, není myšleno jako průměrný) film, který se podobně jako třeba What Just Happened? s Robertem De Nirem řadí do kategorie děl bez výrazné zápletky a zvratů. Místo jakéhosi pevně stanového období, kdy musí postava projít významným vývojem, tak člověk sleduje jen několik týdnů v životě divadelního scénáristy; práce v divadle, rodinný život, návštěvy lékaře. Momenty veselé i smutné, z pohledu věčně ironického, sympatického, byť někdy lehce nesnesitelného hlavního hrdiny ale hlavně nikdy nenudící. (Takhle nějak si představuju svého ideálního partnera.) Asi jsem sentimentální, ale podobně lidsky obyčejný příběh, který pod záštitou komedie nabízí velmi inteligentně napsaný příběh ze života, mi sedl dokonale. Vůbec bych se nezlobila, kdyby podobných filmů bylo víc a trvaly déle. Poznámka: O zabíjení psa tu i před dojem, který vyvolává název a text distributora, vůbec nejde. Ano, hlavní hrdina nedokáže vystát sousedovic psa, o nutnosti jeho likvidace ale pronáší jen sarkastické poznámky. Pes je zkrátka jen jednou z mnoha linek příběhu, jistě ne nevýznamnou, ale ani ne tou nejdůležitější. (15.04.2010)

Je to vážně těžká věc. Když film útočí na divákovy city, většinou nás otráví jako prvoplánový doják. A když naopak příběh zobrazí lidský život s jeho každodenními konflikty a bolístkami střízlivě a s citem pro míru, potěší se mozek, ale nerozbuší srdce. --- Tento film je velmi, velmi chytrým obrazem inteligentního muže okolo čtyřicítky v životní krizi. Kenneth Branagh se pro ztvárnění takového typu znamenitě hodí, on ho snad ani nemusí hrát. Nechybí jemný paradoxní humor, city ani citová lenost, drobné trapasy, pocit prohlubujícího se neúspěchu a bezradnosti, zkrátka všechno to, co milióny čtyřicátníků dobře znají. --- Jenže, to je právě ta potíž, tak jako se takový muž nechce vracet ke svým všedním dnům, tak i tento film se sotva stane hýčkanou a řádně ohmatanou perlou nesčetných filmových kolekcí. (03.05.2011)

Moc milé překvapení. Jako první mě odradil Český překlad filmu. A jako druhé Robin Wright, na kterou si moc nepotrpím, ale nakonec ji vlastně, stejně jako celý film, musím pochválit. Velmi solidní a neohraná komedie plná prvků, které mě ne jen bavili, ale dokonce se mě nějak i dotkli. Za prvé postava Petera McGowena je asi ztělesnění dokonalého muže mých snů. Ale navíc ho zahrál Branagh tak úžasně, že jsem fakt koukala. Mělo to celé mírně takový Allenovský nádech, ale ne příliš agresivním způsobem. Odehrávalo se to ve slunném L.A. mezi milými sousedy, a překypovalo to ironickým humorem, cynizmem, a originalitou. Prostě typ filmu jaký se vůbec nevidí. Strašně se mi líbili vztahy mezi postavami, ať už to bylo mezi Melanií a sousedovic holčičkou, nebo mezi Peterem a jeho tchyní. Málo kdy se vidí že by film rychlým, a přitom ne až příliš moderním způsobem přibližoval osudy určitých lidí, a diváka by se to dotklo. Tenhle film to pro mě dokázal. (06.01.2012)

Vlastně hrozná limonáda, ale co už......jsou chvíle, kdy ten cukr člověk potřebuje. Taková pohádka o lehce cynickém dramatikovi, který jakožto zapřísáhlý odpůrce rodičovství příjde k "rozumu" skrze přátelství s děvčátkem ze sousedství(Ve vší počestnosti.) Všechno to místy a hlavně v závěrečném loučení s holčičkou trochu vydírá laciností odpoledního vysílání, jenže když ty závěrečné slzy má na svědomí dvojice herců kalibru Branagh-Robin Wright....máte v tu chvíli chuť celému tomu výjevu uvěřit a možná i přispět svojí slanou kapkou. Zvlášť když první jmenovaný je váš výsostný oblíbenec a ta druhá paní je zřejmě nejpříjemnější(ano to je ten přesný výraz.) herečka vůbec. Přesto film stojí lepší hodnocení vydatná zásoba hluchých míst, kdy dialogy mohly být prostě filozofičtější, cyničtější(také filozofie), nebo vyškrtnuty úplně, jako třeba všechny fragmenty okolo divadla a psaní. Škoda, protože film měl v určitých chvílích svou sílu. 60% (15.12.2012)

Milý, malý, téměř až televizní film o rozdmýchání otcovské lásky u jednoho sarkastického bručouna. Spisovatelský nadhled, kousavé dialogy i lidskost. (24.03.2023)