Žid Süss

Nebudu tady rozebírat propagandistické motivy filmu, protože tak by film nešel hodnotit. Ale dialogy, režie a vůbec všechny formální prostředky filmu jsou nepovedené, film působí jako parodie na propagandistické filmy, ačkoliv je jedním z nejhorších. Herecky je film dobře obsazen, takže za to dávám tu jednu hvězdičku, ale víc ani ťuk. (10.06.2012)

Všem, kteří Žida Süsse nazvali průhlednou/tupou propagandou, bych v rámci filmového masochismu doporučila shlédnout Věčného žida. Zvrácený (bráno doslova) 'dokument' na plošné vymývání mozků velkého německého národa (popř. přidružených podnárodů) zachází do netušených krajností a cílený dopad na soudobého diváka byl vzhledem k návštěvnosti mizivý. Naproti tomu Süss ideologii umě podsouvá a sází na vizáž historické fresky – koneckonců, v Evropě má antisemitská politika i tradice pogromů dlouhou a bohatou historii. Z dnešního pohledu film samozřejmě zaostává, ale rozhodně to není nijak tragické – zásluhou německé filmové elity. Ano, staví na kostýmech a dekoracích, takže působí dost toporně (rozuměj divadelně), ale scény s mučením 'přes okno' a zasněžená poprava žádné ohledy na stáří snímku nepotřebují. Jediná sympatická postava snímku, která se nechová, jakoby jí v žilách kolovala rtuť, a nemáte nutkání jí umlátit tupým předmětem (tzn. kladným hrdinou), je překvapivě Oppenheimer. Jeho hedonistická poživačnost u dvora podle kréda ženy, víno, zpěv mu propůjčuje přitažlivost dnešních záporáků. Jako 'zástupný příklad' žida v rámci nacistické propagandy příliš nesedí – pro posun ve společenském žebříčku se vzdal svého přesvědčení a přizpůsobil se většině. Navíc přestože židům umožnil vstup do Stuttgartu, je pro svou bezpáteřnost komunitou prakticky vyloučen. Manipulační přešlapy ale dokonale vyvažuje stokrát omílané zneužití neposkvrněné křesťanské dívky (a abychom si nebrali do huby jen Německo – viz. například Hilsneriáda) P.S.: Díky Exkvizitorovi za asociaci s 1984, sedí skvěle .-) (28.02.2012)

Pro spustu lidí velmi kontroverzní snímek, zachycující příchod a vliv židů v německém městě Stuttgart. Spousta komentujících zde nadává na bezcharakterní propagandu, která mi ale nedělá žádné problémy. A navíc vše od hereckých výkonů až po ten příběh se mi líbilo.Po filmu jsem si zkouknul Jud Süss - Film ohne Gewissen jenž mi odpověděl na některé z mých otázek. Celkem ani moc nechápu zákaz filmu v Německu, Švédsku a Portugalsku, vždyť ten film snad ani nelze moc brát vážně, vždyť je to neškodná fraška, kterou musí brát člověk s nadhledem. (11.11.2012)

Ano, i takhle se dá adaptovat - úplně otočit smysl Feuchtwangerovy předlohy a zploštit ji na pohádku o hodných árijcích a zlém židovi, který kolem sebe s potěšením rozsévá neštěstí. Průměrný velkofilm, veškeré kontroverze pochází výhradně z propagandistického záměru, kterému je podřízeno vše - od kamery a hereckých výkonů, přes křivení historické skutečnosti až po davové finále... (24.08.2013)

Za zvrácený zcela obrácený výklad Feuchtwangerova skvělého románu. Ad dopitak: To je nesmysl, pokud se Jan Werich někde inspiroval při vytváření "svého" Rudolfa, pak u vynikajícího Harryho Baura, představitele Rudolfa II. v Duvivierově Golemovi (1936); odtud ostatně vítr fouká i v případě vévodova představitele.... (20.06.2008)