Svědek

Satira o hlídači hráze, který jednoho dne porazil na černo prase a celý jeho život se obrátil vzhůru nohama, když se dostává do různých zodpovědných funkcí. Hyperbolizace komunistické rétoriky je decentní, nepřepjatá a místy se nese až v duchu britského humoru á la seriál Jistě, pane ministře. Jakkoli zní některé věci absurdně, v zásadě se neliší od řady oficiálních JZD akcí nebo proslulého projevu o Ježíškovi, který vyrostl a stal se z něj Děda Mráz. Film sám ironizuje situace na několika rovinách - doprovodnými titulky, prostřednictvím vynikající komediální dvojice „blbec Pelikán/vychytralý Virág“ a skrze až během filmu postupně pointované vtípky. (22.04.2007)

Soudruh Pelikán, víceméně prostoduchý hlídač hráze na Dunaji, zachrání život svému někdejšímu příteli a nyní ministrovi soudruhu Danielovi - čímž začnou jeho nekonečné potíže. Strana, zosobněná tajuplným soudruhem Virágem, neustále opakujícím, že "situace ve světě se vyostřuje", začne jakoby "za odměnu" přidělovat soudruhu Pelikánovi různé úkoly, které ale naivní a pro život v lidové demokracii neuzpůsobený hlídač hráze vždy dokonale pokazí - nejkouzelnější je snad situace, kdy dostane za úkol provést socilialistické reformy v zábavním parku. A tak se ze zámku hrůzy stane zámek socialistické hrůzy, kde místo buržoazních kostlivců straší Marxova maketa s blikajícíma očima či strašidlo komunismu, obcházející Evropou. - Pelikánovy největší potíže ale nastanou ve chvíli, kdy je jeho přítel ministr odhalen stranou jako vedoucí protistátního spiknutí. V připravovaném monstr procesu má totiž soudruh Pelikán stanout coby korunní svědek (když namítá, že mu na ministrově chování nepřipadalo nic podezřelého, dostane se mu ponaučení: "Špioni jsou podezřelí právě tím, že na nich není podezřelého vůbec nic."). - Tragikomický snímek Svědek, jediný v Maďarsku zakázaný tuzemský film v komunistické éře a kolegu filmů jako Tři přání nebo Bílá paní, musíte vidět! (11.12.2006)

Aj Maďari maju svojho doktora Švejka. Nevolá sa Strangelove ale Pelikán, má 50 detí a vie kvalitne hubiť sysle. Svieža (zaslúžene kultová) trezorovka, ktorá času láme zuby direktamy úprimnej jednoduchosti veľmi trefnej politickej satiry. "Som skromný a to sa mi na mne páči". Veľké prekvapenie filmovky 09 a nezabudnite kupovať maďarské pomaranče! 95% (28.07.2009)

Jeden z nejslavnějších maďarských filmů, satirická komedie o neduzích socialismu, dodnes překvapuje svým myšlenkovým přesahem a originalitou. Vyprávění je kypřeno vtipnými mezititulky, které děj urychlují, a snímek nejenže zesměšňuje nesmyslně vykonstruované komunistické procesy a aktivity tím, že do nich zapojuje zmatenou a v nitru nezkaženou figurku prostého hlídače hráze, ale především přináší důležité poselství, že se vyplatí ponechat si vlastní hlavu, přestože prohnaný intelektuál se do ní snaží zaset vlastní myšlenky. Snaha změnit člověka je trestuhodná a obrátí se proti viníkovi, ať už se snažíme změnit sebevětšího blbce. Herci jsou úžasní a některé scény, například slavnostní ochutnání prvního maďarského pomeranče, jsou nejen geniálně vtipné samy o sobě, ale také pomáhají účinně vypointovat celkové satirické dění... 90% (06.01.2017)

,,Život není šlehačková torta, soudruhu!" U nás doposud málo objevená maďarská "trezorová" komedie z konce 60. let si bere na paškál jednu z největších politických tragedií socialistických krajin po 2. světové válce a sice vykonstruované procesy v období stalinismu. Jeden by neřekl, jak na takovém základu lze vytvořit takhle zábavnou komedii s absurdním nádechem, u které se můžete klidně smát od počátku do konce, ale rodákovi z Košic Péteru Bacsóovi se to povedlo! :) Dějiny jsou neúprosné, stejně jako některé náhody, a mnohdy člověku předurčí situaci proti jeho vůli, ať už je to zaktnutí, odsouzení, či nečekaná možnost nového povolání a vyznamenání. Přesně to se ve filmovém příběhu stalo prostému hlídači dunajské hráze Józsefovi Pelikánovi, malému odborníkovi na zabránění povodní a ničení syslů, jehož osud pod šibenicí nakonec zřejmě zachránilo Chruščovo odhalení Stalinova kultu v únoru '56. Podobně jako tenkrát on, i my můžeme být díky filmu svědkem dalšího osudu na pozadí nejednoduchých událostí, ze kterých místy během toho smíchu opravdu mrazí. Ehm, opravdu ,,socialistický dům hrůzy." Podobných vyprávění o době nedávno minulé rozhodně nikdy není dost, a Maďaři se tentokrát nápadu chopili velice originálně. Coby snímku "zlatých šedesátých" tomu samozřejmě nechybí silný satirický rozměr a řadu krásně sehraných situací, které občas nemají daleko ke grotesce, podtrhuje i nápaditá forma vyprávění se psanými mezititulky. 90% (# Season Challenge Tour 2020: 7. téma – maďarský film před rokem 1990) (11.02.2020)