Kletba hadího údolí

Čtyři léta hledání a konečně úspěch, tento film jsem viděl naposledy před deseti lety a byl jsem v šoku, když jsem jej před krátkou chvílí získal. Od té doby se na něj koukám, když mám čas a podrobně ho studuju. Skutečně jsem netušil, že Poláci a Estonci jsou schopni takového filmu s akcí, artem a napětím, ostatně z blízkého období pochází i populární "Sexmise". I když se jedná o film s prvky hororu z netradiční, polsko-estonsko-vietnamské koprodukce, je opravdu na co se dívat. Překvapením je, že se film odehrává povětšinou ve Francii, místy ve Vietnamu, v titulcích však narazíme na polská, estonská a asijská jména. Kletba hadího údolí, estonsky "Madude oru needus", byla vysílána v době, kdy Česká televize měla tehdy označení ČTV. Více už se film na obrazovky nedostal. Československá televize však namluvila kopii s ruským dabingem. Lze to poznat podle úvodních a závěrečných titulků, které nejsou pravé. Skutečný originál, tedy v polském znění, zní naprosto jinak. Podle prvního dojmu se může zdát, že se jedná o sovětský film. Jenže při bližší pitvě azbuky, pokud máte v ruce ruskou verzi, narazíte na zcela liná jména. Obsah jsem přeložil z polštiny, jelikož v českých záznamech zkrátka neexistuje. Jen později jsem přišel na drobnou chybičku. Napsal jsem, že polský profesor odletí s Travenem a přitom je to obráceně. Traven vylákal profesora, aby mu při cestě do Vietnamu sekundoval. V dabingu z roku 1990 jsme mohli slyšet Michala Pavlatu jako Travena nebo Miroslava Moravce jako Noireta, režii českého znění, což se jinde nedozvíte, měl zkušený K. M. Walló. Film byl ve skutečnosti natočen v roce 1987, premiéru měl o rok později. Co se týká ztvárnění triků, některým jejich provedení bude přinejmenším k smíchu, ale tady jde především o nápady. Pokud se na to někdo podívá, asi nejsměšnější bude člověku připadat konec, kdy letadlo mizí v oblacích. Vypadá to totiž, jako by tenhle primitivní trik byl nakreslen v programu Malování. To samé v situaci, kdy mimozemský genom plyne ven ze schránky. Ovšem velkým protikladem mohou být přístroje, se kterými se ve filmu manipuluje, což je poněkud zvláštní a nezvyklé... Námět podle knihy "Hobby dr. Travena" Roberta Strattona je úžasný a originální, který nemá obdoby, zvláště pro mě je velmi inspirující, na režii spolupracovalo 5 lidí včetně hlavního Marka Piestraka, který si ve filmu zahrál pilota mizejícího letadla společně s dalším režisérem Haiderem Rizvim, který ztvárnil pasažéra letadla letícího do Paříže. Jsou zde přesvědčivé vynikající role hlavních postav, především pak Krzysztofa Kolbergera a Romana Wilhelmiho jako Tarnase a Travena. Pilot Traven se ukáže podivným již na začátku snímku. Dále mě ohromila role žurnalistky Christine, která se - jako příkladný novinář - nezastaví ani před tím, čeho se bojí nejvíce. Děj je v několika chvílích zvratový, protože jsem se ani neodvažoval tušit, jak daná situace skončí. Například Traven, ten sice skončí, jak by si asi každý přál, ale jinak, než by si kdo představoval. Další kapitolou je pak provázející hudba Svena Grunberga, jenž skvěle doplňuje film a dodává patřičnou atmosféru, po důkladné analýze zvuku jsem došel ke zjištění, že na svou dobu mi hudba připadne poměrně moderní. Zvuky elektrických kytar už sice byly slyšet, ale opravdu mě udivuje, že se jejich zvuk, kterého se Grunberg chytil, donesl až na východ. Kletba by si zasloužila svou reprízu na českých televizích, nejlépe s původním dabingem, pokud ovšem ještě existuje, skutečně stojí za zhlédnutí. (18.12.2006) (méně) (více)