Režie:
Zoltán FábriScénář:
Zoltán FábriKamera:
György IllésHudba:
György VukánHrají:
Lajos Őze, László Márkus, Ferenc Bencze, Sándor Horváth, István Dégi, Zoltán Latinovits, Gábor Nagy, György Bánffy, József Vándor, Noémi Apor, Ildikó Pécsi (více)Obsahy(1)
Děj je psychologickou sondou svědomí a morálky party kamarádů. Příběh z války začíná kdesi v malé hospůdce v Budapešti podzimního času roku 1944. Zde se schází pravidelně hodinář Gyurica, knižní dealer Kiraly, truhlář Kovacs a hostinský Béla a řeší každodenní běžné problémy. Jednoho dne jsou všichni zatčeni fašistickou mašinerií a vystaveni na policii rafinovanému násilí. Padá tabu přetvářky a teprve v tomto nechtěném a mezním dramatu, kdy jde o život, každý odhalí svoji pravou tvář. (tahit)
(více)Videa (1)
Recenze (37)
Fascinující. - Pátá pečeť klade zásadní morální otázky, které se stále znovu vynořují v průběhu lidských dějin (a s nimiž se zřejmě dříve, či později musí, musel, nebo bude muset vypořádat každý z nás): Je lepší být pohodlně žijícím krutým tyranem, nebo jeho krutě týranou obětí, která má ale čisté svědomí? (Tyranovi přitom jeho jednání amorální nepřipadá. Zlý chlap spí dobře.) Je strach nakonec silnější než všechny naše životní zásady? Přežívají těžké časy lépe neohrožení hrdinové, nebo bezpáteřní zbabělci? ()
Gondoskodás, SPOILERY! Je lepší snášet opravdu hrozná příkoří, která na vás jako na poddaném vykonává tyran, ale mít uklidnění v tom, že všechna tato zvěrstva neděláte vy, máte čisté svědomí? Nebo je lepší být z boží vůle vládcem s pevnou rukou, kterému nikdy nedojde, že koná něco špatného? Čtyři přátelé, hospoda, Maďarsko skrčené pod vládou Šípových křížů a jeden zdánlivě obyčejný večer, který způsobí, že se hrdinové místo pouhého filozofování budou muset opravdu pro jednu nebo druhou možnost rozhodnout. Rozhodnutí, které je díky paradoxu symboličnosti ("pouhá" facka) a doslovnosti (ruce od krve) o to problematičtější. Jedním jediným gestem je dosavadní přesvědčení diváka o charakterech jednotlivých postav obráceno na ruby. Nabízí se sklon relativizovat - hodinář je díky své péči o sirotky jediný, jehož život má opravdovou cenu - závěrečná metafora s padajícími domy je ale přesto výmluvná a ještě zdůrazňuje těžkost obětování morálních zásad. ()
Fábriho adaptace stejnojmenného románu Ference Sánty patří k nejlepším maďarským filmům, které jsem měla možnost vidět. Přestože ve mně zanechal maximální dojem, i po druhém zhlédnutí mám problém s artovou stylizací, jednoduše zbytečný přetlak metafor, tím spíše, že Hieronymuse Bosche a jeho estetiku hříchu nemusím. "Pátá pečeť" není dokonalá, ale dopad otázek a dojmů na diváka je stoprocentní, a navíc v mnoha ohledech vysoce převyšuje většinu filmů, které normálně hodnotím 5 hvězdičkami, nemluvě o morálním poselství. Nic není tak jednoznačné, jak se na první pohled jeví. ()
Velice znepokojivý snímek, který akcentuje jak druhou světovou válku, tak především to, jak se sebou lidé jednají, co všechno si říkají, anebo ještě spíše, co všechno si neříkají. Na první pohled je to jen pravidelné setkání několika kamarádů, ale ve skutečnosti se jedná o mnohem temnější hru, která graduje v poslední třetině. ()
Vážně skvělý film. Konec jsem vůbec nečekala a byl velmi silný. Charakteristiky všech 4 (5) mužů jsou vykresleny podrobně a nikdo z nich není ani úplně zlý ani dobrý. Prostě obyčejní lidé ve vypjaté situaci, snad kromě toho pátého. I když ... Je nesmírně těžké soudit je, stejně jako je těžké odpovědět na stěžejní otázku ve filmu položenou. Tento film si určitě pustím znovu a znovu budu přemýšlet. ()
Galerie (34)
Photo © Budapest Filmstúdió
Reklama