Dnes neumírej

Recyklace na entou provedená takovým způsobem, že z toho já, v podstatě odpůrce kůl moderních akčních filmů, skáču nadšením do stropu. To nejspíš asi proto, že film chápu jako parodii na sebe sama a je docela možné, i když ne nutné, že to byl i záměr tvůrců. Při pohledu na všechny herce mám pocit, že si natáčení užívali jako blázen, což i ve mně při sledování vyvolává příjemné pocity. A navíc se kvůli Dnes neumírej stala ještě jedna zázračná věc - zjevil se mi ryšavý bůh-ďábel s modrozelenýma očima, jehož ženě budu navždy závidět, že je jeho žena. Toby Stephens má prostě nejkrásnější zuby a lícní kosti na světě a vyrovnat by se mu snad mohl jenom Buster Keaton, který byl za á taky děsivě dobrý a za bé vypadal skoro totožně. Bývaly časy, kdy jsem uměla ten film zpaměti a kdy jsem si říkala, že bych se díky nimu aspoň částečně domluvila v Koreji = Zabijte ho! Už brzy zvítězíme! Otče! - takové fráze jistě ocení každý turista. (18.11.2006)

"Játra nejsou v nejlepším stavu, takže je to určitě on." Identifikovat Bonda podle stavu jater je vskutku brilatní počin, ale dost důležitej. Třeba já jsem ho moc nepoznával - samá akce, stále v tempu a ani v posteli se příliš nezdrží. Kdyby se pořád nepředstavoval, tak bych vážně pochyboval o jeho totožnosti. Jasně, že jsou tu ty játra a hračky od Q, ale já mám radši protřepat, nemíchat, procvičit kámasútru a pak v klídku ledabyle zachránit svět. Jenže tady je to neviditelnej Aston, neviditelný kluzáky, box mezi lasery, surf s padákem, dobíhání letadla a vtipy na úrovni Fidela Kastráta. Nic proti, ale od Bonda obvykle dostávám víc. (10.12.2021)

Třikrát -n-: neurazí, nenudí, nepřekvapí. Digitální efekty místy ruší, duo Rosamund Pike a Halle Berry nikoliv. Brosnan, který by si ovšem zasloužil lepší loučení, také ne. Přesto čtyři roky poté přišlo dle mého výrazně vybroušenější Casino Royale s Craigem, který byl o poznání drsnější, ale zároveň emotivnější a především realističtější, což dosud považuji za nejpříjemnější ozvláštnění série. Novozélandský režisér Lee Tamahori, kterého doma (i na festivalech) díky dramatu Kdysi byli bojovníky uctívali, udělal osudovou chybu a skočil po lákavých hollywoodských nabídkách. Nejprve vznikl poctivý survival Na ostří nože, ale pak také podprůměrná akce v xXx: Nová dimenze nebo v Next. Jestli mu doma nebylo líp. (28.07.2015)

Bondovi se oslava čtyřicátin hodně povedla, byť nezastírám, že k plnému požitku z filmu je třeba mít staré bondovky v malíku a všímat si příjemných detailů, které odkazují až hluboko do časů Dr. No, Srdečných pozdravů z Ruska či Thunderballu. Brosnanova interpretace Bonda je svá, chlapácká, charismatická, akční... 007 v jeho podání nehýří vtipem, ale spíš pohybem a akcí (absenci opravdu dobrých hlášek beru za velké mínus filmu), která občas překračuje míru dobrého vkusu, ale přesto je zábavná a dobře natočená. Klidně bych se ale obešel bez přepáleného závěru, který je umělý jak silikony Pamely Anderson. Příběhem neudělá Bond číslo dvacet díru do světa (satelit, diamanty, zloduch s proměnlivou tváří, to všechno už tu bylo), ale je to urovnané do poutavého proudu děje, který navíc koření Bondovo zlidštění skrze utrpení a následné "povstání z popela". Vážný a temný tón úvodu filmu moc sluší... Vadí mi následující – Halle Berry je na prostou Bond girl až moc dobrá herečka, Toby Stevens v roli ústředního zloducha nemá ten správný šmrnc a Lee Tamahori úplně zbytečně pašuje do jinak řemeslně slušně zmáknuté režie moderní kamerový stop time a další klipové vychytávky, které jsou samoúčelné a dojem z filmu kazí... Dnes neumírej je totiž stará dobrá bondovka převlečená do hávu moderny, ale se srdcem pěkně staromilským, lehce naivním, avšak upřímným. A tak se mi musí líbit... se znatelnými ale. Edit 2012: Která roky bobtnají. Předně - ta slepá ulice z filmu doslova křičí a potvrdí ji i doprovodný materiál z Blu Ray. Brosnanův Bond se nedá nikam posouvat, posouvat se dá jen jeho okolí, a to do absurdní fantasy. S odstupem času se tenhle film jeví skutečně jako výkřik absolutní nostalgie smíšený s opozdilou touhou z Bonda udělat i konkurenceschopnou komoditu v době sílícího CGI spektáklů. Je to úplně mimo, hlavně v druhé polovině, jejíž digitální hnusota léty narůstá. Jinak jako sbírka fetišů a odkazů mě to baví, ale Tamahori je nedokázal zakomponovat jinak než jako náhodné "nostalgické předměty" - to o něčem hovoří. Předislandská část je ale pořád víc než tolerovatelná. (09.11.2004)

Po CASINO ROYALE je těžké si jen tak sednout a hodnotit předcházející bondovky. Ne že by byla o tolik lepší. Je spíš totiž úplně jiná. Hlavní klad DIE ANOTHER DAY je, že dobře pobaví, je vtipný a objevuje se v něm spousta narážek na předchozích 20 let bondovské historie. I když nejen to. Je zde spousta vynikajících pasáží, za všechny budu jmenovat úchvatnou honičku na ledovci, u které jsem slintal blahem (vychytávky v autíčkách jsem v Bondovi vždycky miloval). Bond girls jsou taky skvělé a záporák správně odporný. Kámen úrazu však přichází v tricích. Odporně přeCGIované záběry kazí radost nad Bondovými útěky i nad neviditelným Aston Martinem. Jaká škoda. Nicméně se jedná o důstojné rozloučení Pierce Brosnana se dvěma nulami a sedmičkou pro štěstí. Protože DIE ANOTHER DAY je po GOLDEN EYE jeho nejlepší bondovka. (23.12.2006)