Nelle pieghe della carne

Tmavovlasá Eleonora Rossi Drago to byla ta pravá dáma - "femme fatale" italské kinematografie, ona vypadala jako dokonalý "anděl smrt", její vizáž a oblečení v tomto jednom z jejích posledních filmů, mi strašně moc připomínaly švédskou herečku Christinu Lindberg, její filmová dcera Pier Angeli (která tu nosí blond paruku což ji přidává tak 10 let navrch), vypadala spíše jako její vlastní dcera! "Nelle pieghe della carne" je ultra-obscénní, divoká a perverzní giallo variace s psychedelickou atmosférou a s freudovským nádechem (úvodní citace). Kamera, vizuál, stylizace a slušné herectví, to všechno tady je dobré (možná že bych jen vybral vhodnější a lépe vybrané, známější herce, jak napsal erl), kazí to jen příliš spletitý - nepředvídatelný a matoucí děj s celou řadou šílených - nevysvětlitelných dějových zvratů (kdy každý nový je ještě více absurdnější než ten předchozí) a stále měnících se charakterů, intrik a kaleidoskopických flashbacků (v č/b retrospektivě tu vidíme např. nacistické plynové komory!). Spolu s tímhle vším, je tady divákovi v jednom krátkém časovém intervalu navíc naservírováno spousta dalších lahůdek a všelijakých ošklivostí a špinavostí (hrůzná rodinná historie, incestní vztah, silné náznaky pedofilie, znásilnění, neživý objekt fetiše, náckové, masožraví supi, dekapitace, kyanidová koupel-skvělá vychytávka!, sudy s kyselinou na rozpouštění mrtvol ve sklepě, etc), no řeknu vám že člověk na to všechno civěl jako péro z gauče, hlavu sem si mohl roztrhnout a stejně mi to celé nedávalo smysl. Film se vymyká veškerému vysvětlení, hádat jsem musel až do samého konce, nakonec ale do sebe všechny ty kousky skládačky zapadají dokonale. Apropo, viděli jste už někdy klasika spaghetti westernu Fernanda Sancha svlečeného do naha a koupajícího se ve vaně? Tak to si nenechte rozhodně ujít, to je teprve ten pravý zážitek. Sancho (uprchlý cikánský vězeň Pascal), který vydírá dysfunkční rodinu, tady v tomto bodu začíná ta pravá zábava, celý tento podivný film značně odlehčil a obohatil o nějaké ty sobě vlastní komické prvky. Jinak "Nelle pieghe della carne" je jedno z nejvíce přehnaných (nejbizarnějších), ale také nádherně zábavné atypické giallo v historii celého EuroCultu a Eurotrashe (tady v této kategorii jde o mistrovský kus!)! Podle standardů dnešních měřítek a vkusu, jde o neškodnou věc nad kterou se člověk musí jen pousmát, ale tehdy tomu tak určitě nebylo, na rok '70 to bylo stále docela odvážné ve všech směrech a detailech. Režisér Bergonzelli který tady musel bejt na LSD, asi dostal pěkně za vyučenou, že se k samotnému žánru vrátil až o 18 let později filmem, "Delirio di Sangue". Krásná herečka Pier Angeli spáchala sebevraždu rok po tomto filmu, údajně se předávkovala drogami. Na filmu se jinak podíleli i další známá italská jména, režiséři a scénáristé Mario Caiano (myšlenka) a Fabio De Agostini (scénář), kteří se později zapojují do italského trash nazisploitation cyklu, kde právě nějaké malé náznaky z tohoto pokleslého taliánského subžánru, se daly spatřit už tady. Doporučeno spíše zkušenějším fanouškům žánru. (20.03.2014) (méně) (více)