Šedá zóna

Trochu jiný, v rámci obdobné americké tvorby řekl bych ojedinělý filmový počin o hrůzách šoa. Bez ohledu na to, že Židé v koncentračních táborech byli samozřejmě v první řadě oběti, nebojí se tvůrci realisticky zobrazit i skutečnost, že tváří v tvář hrozbě vlastní smrti se i v obětech mohou projevit temné stránky osobnosti, že okolnosti mohou i z obětí učinit viníky, nebo aspoň necitelné a otupělé pomocníky zla. Ale chraňte bohové, abych se odvažoval kohokoliv z nich jakkoliv soudit - nikdo z nás nemůže vědět, jak by v podobné situaci jednal, jestli by si radši zvolil brzkou smrt a zachoval si důstojnost a čisté svědomí, nebo by se s vyhlídkou na prodloužení života o pár měsíců stal poslušnou součástkou vražedné mašinérie. Očitá svědectví několika přeživších příslušníků sonderkommand jsem už četl a ani v oněch knihách si tihle chlápci nehráli na svatoušky a přiznávali, že každý transport pro ně de facto znamenal dobře nacpaná břicha, nové oblečení, cigára, chlast, nebo nejrůznější cennosti. Možná jen kvůli kostrbatým amatérským titulkům jsem měl ale chvílemi pocit, že seznamování s jednotlivými postavami je příliš stručné až zmatené, nebo střih místy poněkud překotný a chaotický. (10.12.2017)

Málokdy je válečný film jen depresivní. Depresivní je totiž slovo, nad kterým vojáci kolikrát nestihnou přemýšlet. Jenže když se film odehrává v koncentračním táboře, je vše okamžitě naopak a ještě hůř než se dá čekat. V Šedé zóně, která se víceméně odehrává dle částečných skutečných událostí není nic radostného. Na koncentračních táborech nemůže být nic radostného. Například v Hartově válce se vojáci snaží trochu s nadsázkou uvolnit napětí. V tomto filmu to nelze. Vše je totiž tak depresivní, že se to s ním táhne od začátku až do konce. Zde nenaleznete nic pozitivního, protože se snaží co nejblíže zpodobnit atmosféru koncentračního táboru, jako se pokoušel málokterý film. Na to jaký měl nízký rozpočet se mu to podařilo. Sice to není bůhví jaký zázrak. Ale na zpodobnění něčeho, co tenkrát překvapilo nejednoho Spojence, je toto všechno naprosto postačující. --- Člověk se může sám zabít. Je to jeho jediná volba. (14.10.2007)

Šedá zóna zďaleka nedosahuje kvalitu iných filmov z prostredia koncentračných táborov a dať filmu vyššie hodnotenie iba za to, že zachytil smutnú epochu ľudských dejín by nebolo objektívne. Nepochopiteľným ostáva fakt, prečo taká mašinéria akou bol Osvienčim pri prvom podozrení na chystanú vzburu jednoducho pracovné čaty hneď "nevymenila" za nové. Skrátka tento film upútal iba niekoľkými zábermi, dejovo nezáživné a po hereckej stránke asi najhoršie. (11.08.2018)

Čisto čo do exploitácie, je to asi na rovnakej úrovni ako Saulov syn. Jeden z tých fakt depresívnych, s vysokým počtom mŕtvych. Charaktery sú bohužial značne v pozadí a hlavne príbeh je, na tak originálny námet, skoro až tuctový. Toho všetkého vraždenia, holých mrtvol, trhania nechtov a tak, toho je tu ale vážne hodne, tak sa to celkom kompenzuje. Za tri a pol (16.06.2016)

Pomerne siahodlhé dialógy a hádky zdržujú a zdržujú. Najviac tým trpí začiatok filmu, kedy sa ani neoslovujú menami, takže som netušil, kto je kto. Šedej zóne proste niečo chýbalo. Nie som schopný presnejšie špecifikovať čo. Veľmi slušné herecké výkony, prekvapivo dobré obsadenie a až na pár výnimiek viacmenej presvedčivé kulisy. Film sa dosť vliekol (už to je vždy výstrahou) a hlavne vo mne nič nezanechal. Určite je to škoda, pretože ide o vďačnú tému. Škoda, že sa ale tvorcom nepodarilo túto určite silnú tému spracovať lepšie. Film sa síce snaží pravdivo vykresliť brutalitu v pracovných táboroch, ale celá táto snaha vyznieva akoby do prázdna. Cez to si myslím, že záujemcovia o históriu 2.svetovej vojny si tento snímok ujsť nenechajú. (08.10.2019)