Šedá zóna

Názorně didakticky zpracovaný obrázek koncentračního tábora pro Američany. 1) Po celý film mě provázel podivný pocit jakési nepatřičnosti. Rozhovory, které vede šéf koncentráku s židy, mi přišly hodně mimo mísu._____ 2) Na druhé straně očividné nelogické chování esesáků i vězňů lze snadno přičíst na vrub extrémním situacím, kterým byly obě strany vystaveny. Míra otupění musela být velká nejen u vězňů, ale i u jejich věznitelů._____ 3) Jinak mi ovšem film přišel docela zajímavý včetně těch zvláštních dialogů._____ 4) Nabízí se srovnání se Saulovým synem. Oba filmy mají stejný námět, ovšem v kvalitě a přesvědčivosti zážitku je mezi nimi propastný rozdíl._____ 5) Podkladem filmu jsou paměti dr. Miklose Nyiszliho, kterého Mengele určil za hlavního patologa v Osvětimi. Krematoria II a III (ve filmu I a II) byla vystavěna v 90% velikosti kousek od Sofie._____ 6) Dobrý postřeh: Trevor*. (09.05.2019)

Šedá zóna zďaleka nedosahuje kvalitu iných filmov z prostredia koncentračných táborov a dať filmu vyššie hodnotenie iba za to, že zachytil smutnú epochu ľudských dejín by nebolo objektívne. Nepochopiteľným ostáva fakt, prečo taká mašinéria akou bol Osvienčim pri prvom podozrení na chystanú vzburu jednoducho pracovné čaty hneď "nevymenila" za nové. Skrátka tento film upútal iba niekoľkými zábermi, dejovo nezáživné a po hereckej stránke asi najhoršie. (11.08.2018)

V některých komentářích je zmíněno údajné neumětelství tvůrců, nebo - prý - směšnost některých scén. Já se při sledování tohoto snímku věru nesmál. Přečetl jsem řadu memoárů lidí přeživších Osvětim, Treblinku nebo Dachau a o infernu jímž prošli se nikomu ani nezdá. Všichni se schodují, že nejhorší místo na které se mohl člověk ve vyhlazovacím táboře dostat byla práce v sonderkomandu, kdy byli vězni nuceni přímo se podílet na likvidaci svých blízkých.Zachovat si lidství za takových podmínek bylo jistě nad síly mnohých. Přímá svědectví se počítají na jedince, z lidí v těchto komandech nepřežil téměř nikdo. Jestliže se jim autoři filmu Šedá zóna poctivě snaží vzdát hold, vidím to jako počin hodný ocenění. (14.07.2007)

Dějově nekompaktní vyprávění a atmosféra, která má být skličující a depresivní, ale není!! A to se dostáváme do samotného centra děsivých událostí. Dialogy ani nové, nečekané situace děj nikam neposouvají, i herci vypadají tak trochu znuděně (Buscemi navíc trestuhodně jen na okamžik, naštěstí překvapivě obsazený Arquette je nadprůměrný). Holt, jedna velká škoda nevyužitých možností jednoho bolestného tématu. (14.01.2010)

Filmový počin zaujímavý a určite právom patrí do zlatého fondu vojnovej kinematografie o koncentračných táboroch, i keď nedosahuje kvalít tých najlepších kusov. 4* však dávam za poslednú polhodinu, pretože nad zvyšok v podstate priamočiareho, jednoduchého i keď pôsobivého remesla ju povyšuje myšlienka - fascinujúca obrátená optika, keď vo vyvražďovacej mašinérii, kde denne zomierajú tisíce ľudí, je odrazu jedna duša navyše... Táto kauza bezmenného maďarského dievčaťa dáva filmu punc originality na pozadí takmer dokumentaristickej snahy o zachytenie atmosféry "privilegovanej štvrte" v Birkenau. Pokiaľ ide o tú vernosť, nemôžem si pomôcť, ale vždy mám pocit, že Američania nikdy nedokážu zachytiť realitu holokaustu tak ako európski filmári (výnimka je Schindlerov zoznam), čo extra platí pre televízne produkcie. Uprising ma pobúril hlúpymi detailami, ktoré ničili celý dojem a také Diablove čísla boli už úplne primitívne. --- Len na okraj: film som pozerala s dabingom a na záver som si všimla čudný preklad písaného epilógu - "v Auschwitzi sa vystriedalo trinásť sonderkománd, dvanásť sa vzbúrilo" - čo je nielen nelogické, ale aj dosť divné, keď ste práve dopozerali film venovaný tomu *dvanástemu* sonderkomandu, v ktorom sa jasne hovorilo, ako sa sonderkomandá striedali a k tomu vidíte v texte napísané *twelfth*. Veď to nemá logiku. Vtedy mi napadlo, či aj inde neboli pokazené preklady, mala som nejasný pocit, že niektoré vety v dialógoch mi celkom nedávali zmysel. (19.04.2011)