Režie:
Tim Blake NelsonScénář:
Tim Blake NelsonKamera:
Russell Lee FineHrají:
David Arquette, Steve Buscemi, Velizar Binev, Michael Stuhlbarg, Harvey Keitel, Lisa Benavides, Mira Sorvino, Natasha Lyonne, Daniel Benzali, Allan Corduner (více)Obsahy(1)
Když velitelé koncentračního tábora Osvětim sestavili speciální komando z židovských vězňů, slíbili jeho členům několik měsíců života navíc za spolupráci při bestiálním vyhlazování ostatních Židů. Členům komanda se podařilo zorganizovat ozbrojenou vzpouru, jedinou, ke které v tomto vyhlazovacím táboře došlo. Na samém jejím začátku objevila skupina čtrnáctiletou dívku, která zázrakem přežila hromadnou popravu v plynové komoře. A tak záchrana jediného lidského života ohrozila akci, která mohla zachránit tisíce jiných... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (169)
Velmi dobré. Film vyrobený pomerne lacno, myslím ,že celý bol natočený v Bulharsku, ale s o to väčšou výpovednou hodnotou. Určite je to film,ktorý treba vidieť! Mne osobne vadila iba jedna scéna a to práve tá vzbura okolo ktorej sa celý film točil. Pripadala mi málo napínavá, krátka a režisérsky nezaujímavo natočená, ale ináč super, odporúčam každému.80%. ()
Na špinavou práci používají nacisté v koncentračním Osvětimi židovská komanda, která si díky tomu užívají drobných výhod (např. života). Jejich pozice jim také umožňuje komunikaci s ostatními odděleními (např. pracujícími v továrně na výbušniny), a za jejich pomocí se začíná připravovat vzpoura. Vše ale může ohrozit mladá dívka, která zázrakem přežije popravu v plynové komoře... Z filmu mám hodně rozporuplné pocity - na jedné straně téma, které by rozhodně nemělo být nikdy zapomenuto, a i tomu nejblbějšímu filmovému zpracování přidávám kladné body za to, že toto téma stále připomíná. Na druhé straně se Šedá zóna opravdu nijak moc nepovedla - zhruba dvě třetiny filmu sledujete různé útržky rozhovorů, které s vlastním příběhem leckdy vůbec nesouvisí, a jen tušíte, že se něco chystá. To že se všichni brilantně domluví (i poslední maďarský žid dokáže plynule konverzovat s nacistickým zřízencem, že ano) je dalším minusem. Nevyužitý herecký potenciál Steve Buscemiho dalším. V poslední půl hodince se sice začne něco dít, jenže to prvotní zklamání se odstranit nepodařilo, ani silnou závěrečnou scénou... ()
Tenhle film není oddychovka na sobotní odpoledne, protože diváka protáhne doslova peklem. Zatímco jiné filmy o holocaustu se většinou spokojí s pohledem na kouř vycházející z komínů krematorií, tady se většina děje odehrává právě v předsíních plynových komor a nelítostném žáru spalovacích pecí. Teprve u závěrečných titulků si divák uvědomí, že hned někde na počátku příběhu vzpoury Sonderkommanda maďarských Židů, kteří chtěli zlikvidovat osvětimská krematoria, vlastně zapomněl dýchat. ()
Hodně drsný film z koncetráku, kde se vraždí, plynuje, spaluje atd. Atmosféra velmi tíživá díky šedivému kamerovému filtru, ale bohužel filmu chybí lepší příběh i lépe zvolení herci. Je to škoda, Šedá zóna mohl být hodně silný filmový zážitek, ale jediné co dokáže, je vyvolat depku, rozhodně se ale nevryje pod kůži a kvůli absenci děje se i celkem snadno zapomene. 70% ()
Dějově nekompaktní vyprávění a atmosféra, která má být skličující a depresivní, ale není!! A to se dostáváme do samotného centra děsivých událostí. Dialogy ani nové, nečekané situace děj nikam neposouvají, i herci vypadají tak trochu znuděně (Buscemi navíc trestuhodně jen na okamžik, naštěstí překvapivě obsazený Arquette je nadprůměrný). Holt, jedna velká škoda nevyužitých možností jednoho bolestného tématu. ()
Galerie (26)
Zajímavosti (10)
- 90 % celé reprodukce táboru Březinka v Osvětimi bylo nedaleko města Sofia v Bulharsku. Ke stavbě byly použity skutečné plány tábora. (mi-ib)
- Po filmech Gauneři (1992), Vycházející slunce (1993) a Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994) se jedná o čtvrtý společný film Harvey Keitela a Stevea Buscemiho. (JohnSmith)
- Asi dvanásťročné dievča, ktoré prežilo plynovú komoru, povstanie vôbec neovplyvňovalo. Filmári túto smutnú udalosť trochu "prikrášlili". Realita bola tvrdá. Sotva ju prebrali k životu a už ju na príkaz Oberscharfurhera Mussfelda zastrelili. Bol to jediný prípad, keď Cyklon B v plynovej komore niekto prežil. Doktor i autor knihy M. Nyiszli to pripísal vlhkej podlahe, na ktorej ležala. (gogo76)
Reklama