Reklama

Reklama

Život v oblouznění

  • USA Living in Oblivion (více)
Trailer

Obsahy(1)

Co se může pokazit, to se pokazí. Půvabná pocta všem nezávislým filmařům... Americký filmař Tom DiCillo patří mezi přední zástupce nezávislého filmu. Začínal jako kameraman prvních celovečerních snímků Jima Jarmusche (Trvalá dovolená, Podivnější než ráj). Později se ale začal věnovat scenáristice a filmové režii. Debutoval autorskou hudební komedií Johnny Suede (1991) s Bradem Pittem v první větší roli. Své zkušenosti z natáčení nezávislých filmů následně zúročil ve svém druhém celovečerním snímku Život v oblouznění (1995). Jedná se o nápaditou černou komedii, která reflektuje komplikovaný proces vzniku nezávislého filmu. Hlavním hrdinou příběhu je mladý ambiciózní režisér Nick Reve, který se se svým filmovým štábem snaží natočit vysněný projekt. Jenže natáčení se rychle stává noční můrou, která se nese ve znamení nečekaných zvratů a pohrom. Nejen režiséra může děsit moment, kdy se napjatá atmosféra na place změní v peklo na zemi. Jenže kdo chce dělat film, ten musí umět čelit daleko výstřednějším situacím. V hlavní roli neurotického ctižádostivého filmaře zazářil Steve Buscemi, který už si předtím podobnou roli vyzkoušel ve filmu Průšvih (1991). Působivá komedie si rychle získala srdce všech milovníků nezávislého filmu a dodnes bývá považována za nejlepší snímek Toma DiCilla, který si na festivalu Sundance odnesl cenu za nejlepší scénář. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (150)

PogoJoe 

všechny recenze uživatele

Těžký je život filmařský, jak se můžeme přesvědčit z tohoto frustracemi prosyceného natáčení 3 rozdílných scén jednoho nezávislého filmu. Originální, vtipné dílko se skvělým Stevem Buscemim, Catherine Keenerovou i dalšími členy natáčecího ansámblu se mi svým osobitým způsobem líbilo, ačkoliv nemělo sílu pětihvězdičkového snímku. Jemně pobavilo a tím splnilo svůj účel :) ()

nunka 

všechny recenze uživatele

Steve Buscemi so svojím neodolatelným šarmom a túžbou natočiť ozajstný film ťahá hercov, osvetlovačov, kameramana a "nervy z filmovačky" na uzde....až...až to všetko vybuchne a jeho sen začína naberať reálne kontúry. Mať sen je základ, pre ktorý treba aj drieť a mať kus šťastia a talent nestačí. Tom Dicillo nič neidealizuje, príjemne baví a pritom týmto nezávisláckym filmom trefne "žije v oblakoch". ()

Reklama

seeker23 

všechny recenze uživatele

Snad v žádném jiném filmu o natáčení filmu se nikomu nepovedlo tak jako DiCillovi ponořit se tak do pocitů všech zúčastněných. I díky chytrému formálnímu rozdělení a práci se střídáním černobílých a barevných scén střídajících se podle statutu snímané reality jsem měl jako divák pocit že jsem taky na place. Buscemi je po celý film úžasný a skvěle ukazuje jak musí režisér dělat moudré kompromisy a přitom být oprsavdu nekompromisní. O to zajímavější je, že po urputných snahách o dokončení alespoň jedné scény, se pak povede ji natočit shodou náhod během jediné minuty. A pro lidi co nechápou, že dobrý film (nutně) nestojí na propracovaném ději a dramatickému stupnování napětí: největší síla tohoto filmu je, že právě mezi řádky se objevuje ani snad né hloubka, ale opravdovost charakterů; přesto že je to film o filmu, má vlastně určité literární kvality obohacené navíc o to, že narozdíl od literatury film svou podstatou umožňuje opravdu prožít emoce postav a vnitřní stavy (byť ne ve stejné intenzitě), nejen se do nich vciťovat. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Šílený den jednoho podobně šíleného filmového štábu amatérů, který natáčí jeden „zkurvenej nízkorozpočtovej film“. Klapka marně uvádí další pokus, režisér zoufale sípe a křičí na neschopné kolegy, aby se vzápětí probral z noční můry do kalné reality. Další luxusní kousek Toma DiCilla je filmem o filmu, který je komponovaný v barvě i černobílém obrazu s umnými přechody mezi snem a realitou. Celé je to vtipné, milé i bizarní. A nad tím vším pevně stojí scénárista a režisér DiCillo, který nejenže točí lehkou rukou, ale hlavně inteligentně. Pomáhá mu v tom plačící a zvracející kameraman Dermot Mulroney, dramatická herečka s nevyholeným podpažím Catherine Keener nebo dokonale podivínský režisér Steve Buscemi, jehož tvář zde víc než kdy jindy působí dojmem vyjeveného hlodavce kříženého s pedofilem. Film, který vznikl z čirého nadšení, s minimem peněz a velkou upřímností!! ()

Jordan 

všechny recenze uživatele

kameraman Jima Jarmuscha natočil svoj film o tom, ako sa točí nezávislý nízkorozpočtový film a čo všetko sa pri natáčaní môže pokaziť. Scenár, ktorý si sám napísal, je jednoduchý, v podstate sa celý dej odohráva behom veľmi krátkeho časového úseku, narába sa tu so snami a preto zdanlivo jednoduchý scenár umiestnený v dekoráciách troch scén na pľaci filmu a rozohraný medzi niekoľkými členmi štábu je trošku zložitejší pre rekonštrukcii toho, čo je vlastne realita a čo sen, čo je skutočný film a čo len snívanie o filme - predstavy, túžby, sny a poblúznenie filmovaním je tu veľmi šikovne zapracované a pri tom všetko ostáva priestor na krásne a presné rozoberanie priam modelových situácií, ktoré sú každému začínajúcemu, nezávislému študujúcemu či nízkorozpočtovým filmom sa venujúcemu filmárovi (z akejkoľvek pozície akéhokošvek člena štábu) dôverne známe, preto aj keď si túto ľahú a príjemnú komédiu užije každý, oveľa viac prehovorí k ľuďom, ktorí si k filmu a jeho výrobe pričuchli a teda môžu verifikovať, že TAKTO to naozaj JE! Buscemi sa málokedy objaví ako hlavná rola, čo je pochopiteľné, pretože je to príliš výrazný typ a žiaden hezoun či mladý fešák, no nesporne disponujúci vysokými hereckými kvalitami dokazuje v tomto nezávislom filme, že zvládne aj hlavnú rolu - hraje tu režiséra, pričom o rok neskôr po dotočení tohto filmu sám debutoval režijne svojim celovečeným snímkom - pekný paradox; užite si tento fajn film, užite si plejádu až bizarných figúrok ako osvetľovač Bob, môj obľúbený šofér (s koženou čiapkou), Tito, kameraman Wolf, Chad Palomino a iní . . . o a aby som nezabudol na moju slabosť: Catherine Keener je krásna! ()

Galerie (21)

Zajímavosti (4)

  • Film vyhrál Cenu za scénář na festivalu Sundance v roce 1995. (davi.k)
  • Režisér Tom DiCillo nechtěl prosit lidi o peníze, aby mohl natočit film, tak se zeptal herců, jestli by pracovali zadarmo. Všichni souhlasili a někteří dokonce přispěli. Nakonec každý, kdo přispěl pár dolary, ve filmu hrál. (HellFire)

Reklama

Reklama