Reklama

Reklama

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

(TV film)
  • angličtina A Prayer for Katerina Horovitzova
všechny plakáty
TV spot

Obsahy(1)

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je příběh z roku 1943. Krásná Kateřina (Lenka Fišerová), které hrozí smrt v koncentračním táboře, se náhodou dostane do skupiny bohatých Židů, a tak jí svitne naděje na záchranu. Nacisté však s "nižší rasou" hrají zákeřnou hru, v níž chtějí získat veškeré finance z jejích bankovních kont... Televizní film režiséra Antonína Moskalyka získal Cenu mezinárodní kritiky na festivalu Prix Italia a Hlavní cenu na festivalu v Monte Carlu. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (143)

movieband 

všechny recenze uživatele

Lustigova předloha se mi líbila víc. Sice sem měl občas problém s překousáním popisu (cesta vlakem byla šíleně sepsaná. Přijde mi, že Lustig občas zbytečně složitě a sáhodlouze popisuje, i když nemusí). Na druhou stranu, když vynechám části, kde Lustig bezděčně popisoval synagogu a cestu vlakem, tak musím říct, že na mě kniha velice zapůsobila (dějově i atmosféricky). Paradoxně (oproti občasně složitému popisu v ději, je v knize perfektně popsaný charakter Brenskeho a Horovitzové. Celkově se mi návaznost dějových pasáží líp vstřebávala v knize, než ve filmu, kde mi to přišlo jako hrozné skákání v ději a neznalci knižní předloh by to přišlo, jakoby tam kus děje tvůrci filmu vynechali. Co se filmu musí nechat je rozhodně výborný výběr herců, kde Lenka Fisherová ztvárnila Kateřinu velice věrohodně. Stejně tak postava důstojníka Brenskeho se tu velice podařila. Film je to působivý, atmosféricky ponurý, dialogově skoro stejně perfektní ako kniha, ale stále.. stále nedosahuje toho, co Lustig dokázal v předloze, která ve mě zanechala mnohem víc. Film je, ale pořád kvalitním snímkem. Předloha - 85% Film - 75% ()

topi 

všechny recenze uživatele

Vynikající záležitost!! Mistrovské herecké výkony!! Nejvíc mě posadil na prdel Miloš Nedbal v roli šíleného žida a Otto Šimánek jako strachem vyděšený žid (To je panečku proměna, když si ho vybavíte v roli usměvavého Pana Tau). Vůbec celková atmosféra této televizní inscenace by se dala krájet a graduje do neodvratného pekelného finále. K celkové tísnivosti snímku nemalou roli hraje do morku kostí se zařezávající smyčcová hudba mistra Luboše Fišera. Antonínu Moskalykovi se předloha Arnošta Lustiga převést na filmové plátno podařila na jedničku s hvězdičkou. ()

Reklama

Pitryx 

všechny recenze uživatele

No a?? Co tím chtěl autor říci?? Že několik milionářských lidí se hnalo do Evropy, aby zde dále hamounili?? Protože proč jinak?? Přece znali situaci ne?? A morální poselství?? Do toho mi zase vůbec nezapadá postava Kateřiny, která se živila kdovíčím, ať tvrdí o sobě co chce. Takže zbývá jen herectví, což v téhle sestavě snad není třeba rozebírat, ale to je asi jediný větší přínos. Dějově je to u mne prostě blbina. Skáče to sem a tam, vrací se to zpět jen proto, aby se to zase vrátilo tam, kde už to bylo. Poměrně nudné televizní zpracování Lustigova díla. 6526/6642 ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Na pozadí mé ještě polodětské vzpomínky pochoduje mrazivé defilé jednoho z nejděsivějších momentů nacistické kanální etnocidní politiky. Kšeft o život s lidmi, na kterých je stále co odírat. Kšeft s předem jasným a rozhodnutým výsledkem. Mezní situace - přesněji hned celý jejich řetězec -, ze které Moskalyk dokázal vystavět katedrálu špičkového uměleckého výkonu a mrazivého diváckého zážitku v jednom. A vědomí, že nejlepší výkony světové kinematografie, obírající se tímto hrůzným tématem, našly u nás v té době adekvátní odpovědi. Herecké výkony mi v té daleké retrospektivě splývají do jednoho celku. Celku, který doplňuje monolit výsostného uměleckého činu o jeden ze základních nepostradatelných rozměrů. Nemohu si na závěr neodpustit svým způsobem již obligátní hloupý dotaz na závěr: Kdo a co brání tomu, aby tento skvělý film byl převeden na DVD nosiče? ()

mh.mail 

všechny recenze uživatele

80% - Syrově mrazivý film. Jiří Adamíra jako nacistický plukovník se svým zmijím výrazem je naprosto dokonalý. Mám trochu problém uvěřit příběhu, nejsem si jistý, zdali by Němci, byť hnáni vidinou zisku tučných kont, byli ochotni provést takovou šarádu - cesta vlakem do Hamburku, dvojí návrat do tábora, přijde mi to už příliš vykonstruované. Pokud se taková či obdobná akce skutečně udála, pak se všem omlouvám. Ale i tak je film působivý a výborně zrealizovaný. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (4)

  • Příběh je založen na dvou údajně pravdivých příbězích, a to o zajetí židovských podnikatelů na Sicílii a o osudu jisté polské herečky, která byla předlohou pro postavu Kateřiny. (Tom_Lachtan)
  • Podle románu Arnošta Lustiga, který tento příběh napsal během jediné noci. Inspirováno skutečnými událostmi. (Lucas87)

Související novinky

Festival Finále v Plzni zahájí Český mír

Festival Finále v Plzni zahájí Český mír

18.04.2010

Festival českých filmů Finále 2010 se letos uskuteční od 18. do 24. dubna. Zahajovacím filmem bude v předpremiéře uvedený dokument Český mír režisérů Víta Klusáka a Filipa Remundy. Festival v… (více)

Reklama

Reklama