Kat nepočká

"Ve filmu se nikdy nestřílí doopravdy:" V tom protektorátním filmu se v případě herečky Anny Letenské vskutku doopravdy "střílelo". Pokus o jakousi variaci na tento osud se Františkovi Filipovi vcelku povedl. Velkou zásluhu na tom má Jiřina Bohdalová, která je v tom filmu Letenské docela podobná. Uplatnila zde přitom jak něco málo ze své typicky rozverné polohy (pří scénách z natáčení), tak ale především tu méně známou dramatikou polohu. Výborně ji přitom sekundují Martin Růžek a především pak Radoslav Brzobohatý. Celkově tedy po herecké i režijní stránce nemám co vytknout. A tak mi nezbývá než jen upozornit na jisté historické nepřesnosti. Jednak Letenská (oproti filmu) poslední scénu filmu dotočila. A pak taky v úvodním titulku bylo uvedeno, že se onen příběh odehrává až v roce 1944, ovšem v jednom dialogu je zas zmínka o bitvě u Stalingradu, která proběhla již v roce 1942. Přitom právě v tomto roce se onen tragický příběh Letenské doopravdy stal. PS: Vzhlédnuto jako připomínka 85 let od začátku nacistické okupace v březnu 1939.  (15.03.2024)

Jiřina Bohdalová je prostě Paní herečka s talentem od boha, i když se bude objevovat třeba jen ve volovinách, tak jsou tu role jako je tahle, které její herectví povyšují mnohem výš. Umí se dost dobře do role převtělit, vtisnout ji duši a místo obyčejného hraní ji prostě prožije.To se mi hodně líbí. Samozřejmě to určitě i něco stojí. K některým rekvizitám a kostýmům mám měnší výhrady. Nezapadají mi do doby, ve které se film odehrává a to dobovou atmosféru sráží k zemi. (09.12.2016)

Dramaticky vyhrocená situace, inspirovaná skutečnými událostmi, je jednou z posledních velkých hereckých příležitostí pro Jiřinu Bohdalovou a Radoslava Brzobohatého před televizní kamerou, přestože celkový dojem zbytečně narušují nezvládnuté detaily a poněkud těžkopádná stylizace protektorátní filmové branže. I s touto výhradou se ovšem jedná o autentickou podívanou s nezpochybnitelným uměleckým kreditem. (09.11.2008)

Souhlasím s Bartem, paní Bohdalová uměla i vážné role. Tohle protektorátní drama si celou dobu neslo velmi dusivou atmosféru a mne bylo od začátku jasné jak se věci mají... Konec mne proto nepřekvapil, to ale nijak nesnížilo můj zážitek z filmu. Těch 102 minut uteče jak nic, to mi věřte. Jediné co bych filmu vytkl a to je bohužel častá věc u filmů ze sedmdesátých let, ža ačkoliv se tvůrci snažili protektorát přiblížit dobovými vozidly, uniformami Němců atd... na filmovém štábu nepoznáte, že jste ve čtyřicátých létech. Chlapi mají účesy na patku, kotlety, široké nohavice, květované košile atd... Při natáčení filmu si tak člověk nepřipadal u nějaké té napodobeniny amerických tanečně-muzikálních snímků těch dob, ale u televarieté kam možná přijde i kouzelník... Je to škoda, ale laik neznalý reálií si s tím nemusí lámat hlavu a nijak mu to nezkazí dojem z filmu. Pokud si budete chtít Annu Letenskou skutečně připomenout, pusťte si komedii Přijdu hned z roku 1942. Tam točila svoji poslední roli, tam ji gestapo nechalo milostivě ve filmu dohrát. Pak kat nečekal a zatímco jí byl popraven manžel, byla deportována do Mathausenu kde byla zastřelena. V té komedii ale na ní nepoznáte, čím musela tato statečná herečka. Hluboce smekám. Tento film jem jí důstojnou poctou. * * * * (28.10.2014)

Film, který v nadprůměrném hodnocení drží zúčastněná herecká elita. V mých očích určitě. "Opilec" Radovana Lukavského se staví hrdě do řady všech kvalitních opilců čs kinem., Růžek jede svého klasického "slizouna", zde dokonce buržoazně založeného, univerzální československý nacista Jindřich Nareta to zase odnesl, Milada Ježková je velmi příjemné osvěžení, stejně tak skvěle hrající Antonie Hegerlíková. A Jiřina? Tenhle film je hlavně její šou - Naprosto perfektní. Navzdory (možná) nucenému, dobovému poselství o prohnilém filmovém businessu v období protektorátu - tedy businessu prvorepublikovému - i navzdory slabé atmosféře, kde se nám chvílemi režisér snaží namluvit, že v tomto období u nás již stály klasické, betonové lampy, v tom vidím i skvěle se vyvíjející drámo, lámající a odhalující lidské charaktery a to vše s prvky kriminálního příběhu. Samotný závěr je excelentní, to mi nikdo nevymluví, stejně tak úvodní seznámení se s paní Hlínovou, o které všichni jen mluví, popisují její povrchnost i rozmařilost, ovšem první setkání diváka s ní, je obraz velmi odlišný. Ani jedné ze svých rolí neuteče - musí je dohrát dokonce všechny. (07.02.2015)