Osvětová přednáška v Suché Vrbici

Zdlouhavé, nezáživné, výkon Suchánka není až tak tragický, ale žádná sláva to opravdu není. Kdyby ten příběh nějak dál gradoval, kdyby to byl dlouhý boj mladého lékaře ve svém okrsku s místními pověrami, mohlo by to být zajímavé. Pokud jste věrní fanošci našeho slavného dua, tak jako já, tak se sice párkrát zasmějete, ale překvapí vás, že tohle neskončilo v šuplíku. Kdo ví jak to bylo, možná byl Smoljak zrovna švorc. (10.02.2012)

Ani mistr dramatického slova a nejlepší český scénárista Zdeněk Svěrák se nevyhnul slabé chvilce a napsal text ryze průměrný (byť je vše prezentováno jako mikrokomedie a tedy jen jako takový malý televizní vtípek bez větších ambicí), který neozdobily ani nikterak výjimečné herecké výkony. Tohle mohlo klidně zůstat jen na papíře... (07.03.2010)

Krátký československý televizní film podle povídky F. Vinanta vyprávějící o lékařské osvětové přednášce v obci Suchá Vrbice, neboť bylo zjištěno, že obyvatelům této obce je moderní lékařství příliš vzdáleno a jejich zvyky jsou i nadále ovlivňovány tradicemi a pověrami. Úkolu představit vesničanům některé poznatky z moderní medicíny se ujal mladý lékař M. Suchánek, avšak jak se ukázalo později, jeho snaha vyplynula do prázdna, neboť jeden u z jeho posluchačů přišel zanedlouho do jho ordinace s problémem, který jasně ukazoval, že nové informace z přednášky nebyly posluchači osvojeny. Vedlejší dějová linie popisuje potíže s automobilem, který si Suchánek vypůjčí od svého kolegy J. Líra a které se pokusí odstranit automechanik J. Hraběta. V půlhodinovém snímku, jehož scénář napsal Z. Svěrák a režie se chopil L. Smoljak, se ve vedlejších rolích objevil starosta Suché Vrbice L. Trojan, ředitel nemocnice O. Vlach a občané Suché Vrbice E. Jegorov, A. Kreuzmanová, B. Holišová a J. Hálek. Vzhledem k slavným jménům scénáristy a režiséra a jejich dlouholeté úspěšné spolupráce jsem očekával dílo poněkud jiné úrovně, tento film bych označil za hodně nepovedený a zbytečný a z typického humoru, který oba autory navždy proslavil, se neobjevilo zhola nic. (02.02.2020)

Byť je příběh napsán dle knihy Františka Vinanta-Petiška, který si mimo jiné i zahrál a to ve filmu ´Jáchyme, hoď ho do stroje!´, rukopis Zdeňka Svěráka stojícího za scénářem a reřie Ladislava Smoljaka je prostě znát. Tématicky by se příběh hodil s přehledem i do dnešní doby a ono zachycení typických vesničanů a jejich chování je naprosto povedené. Jedná se o obyčejnou televizní inscenaci, takže za břicho popadat se smíchy nikdo nebude, ale jako dílo se skromným humorem na TV vysílání kolem půlnoci dozajista stačí. (11.12.2016)

Smoljakovsky-svěrákovské zpracování tématu blízkého Básníkům – mladý plachý lékař se dílem byrokratické mašinérie ocitá tváří v tvář vidlákům. Suchá Vrbice je Bezdíkov přes kopírák, doktor má potíže s autem a inkasuje vajíčka... Na třicetiminutovou stopáž inscenace disponuje překvapivým množstvím pamětihodných hlášek („Bzučel jste, pane řediteli?“; „Jak ty jména klamou. Dobrátko, a přitom je to takovej Jidáš...“), až jednoho zamrzí, že to netrvá déle. Milá připomínka raně porevolučních televizních časů. (03.10.2012)