Rozpaky kuchaře Svatopluka

Za komančů to bylo něco, dneska když se na to člověk dívá je to naprosto k smíchu a uvalený jako blázen. Když si odmyslím všechny ty totalitní srance kolem, protivného Dvořáka, tak hodinu a pul každé díl řešit jednu banální ptákovinu, to je něco. Jenom protože si pamatuji jak jsem sám jako dítě blikal s vypínačema jak pitomec, dám dvě, ale když to dneska vidím nejradši bych napálil odpad. (14.12.2014)

On je to v podstatě geniální pořad. Je škoda že si autoři nedokázaly více vyhrát z příběhem. ::: .Jednou jsem četl knihu, kde byl stejný princip děje. Knihy byly celkem 3 a každá kniha mněla cca 400 stran. Taky bylo potřeba rozhodovat jak se bude příběh vyvíjet. Konce byly 3 ( 3 knihy ) a v každé situaci bylo psáno něco jako " chcete aby hrdina udělal toto ? Nalistujte stranu xy " ~ ~ : ~ ~ " chcete aby hrdina udělal tohle ? Nalistujte stranu xy v knize 2 " Příběh končil odlišně, po každém takovém rozhodnutí. ----- .Na stejném principu jsem hrál i jednu PC hru. KDYBY se Rozpaky kuchaře Svatopluka, natočily trochu odvážněji a z větším důrazem na následky rozhodnutí, dal bych víc jak ty 3 hvězdy. Jenže tady v tomto seriálu bylo v podstatě jedno jak se diváci rozhodnou, když se pokaždé děj zase vrátí do stejného příběhu. Škoda promarněné šance. Koncept je výborný. U mně to má Svatopluk za 3 knedlíky. (09.11.2014)

Tenhle seriál u mě v průběhu let klesl od nadšení až k relativně solidnímu průměru. Nejenom kvůli tomu, co tady píší ostatní (hodně toho komunálu a vlastně nemožnosti volby - i z tohoto důvodu je srovnávání s Kinoautomatem mylné), ale i proto, že jsou Rozpaky natočeny rutinně, v mnoha případech až odfláknutě (stíny kamery na hercích, množství přeřeků). Spousta rozhodnutí, které Kuřátko po divácích chce, jsou jednoduchosti, které by i kuře zvládlo levou zadní. Zajímavou postavou je pro mě náměstek v podání Petra Haničince, který je takovým Štrosmajerem tohoto seriálu - žoviální, vtipný, postarší doyen. 50%. (21.11.2022)

Sice se na to vždy znovu rád podívám, ale přece jen je až moc okaté, jak hodně ideologicky to soudruzi chtěli vést. Škoda toho, protože některé charaktery jsou pak zbytečné jednorozměrné a ploché a zápletky holt takové socialistické. Bez Pepy Dvořáka by však seriál měl poloviční šmrnc, a hrát Kuřátka třeba Bartoška nebo Hanzlík, byla by to nuda. Na druhou stranu je fajn se podívat, jak tehdy vypadala gastronomie a porovnat s dneškem. (11.03.2013)

Dosti odpudivý vzhled do centrálně plánovaného hospodářství optikou hotelové a lázeňské kuchyně. Omáčka se vylepšuje glutasolem a nastavuje vodou a mlíkem, v kuchyni lezou švábi, vaří se podle kreténských státních norem a ve třetí cenové skupině nesmíte fasovat svíčkovou. Mimořádně blbě napsaný seriál, který (většinou nevědomky!) ukazuje morální rozklad socialistické společnosti, kde krádeže jsou normou, podlézání šéfům otázkou přežití a kde gramáž masa je politický problém. Největším bizárem je pak 11. epizoda, v niž aspirant na pozici sauciera, toho času v podmínce za napadení, doma „bacil“ svou ženu, načež mu kádrovačka v podniku schválí žádost o práci, protože mlátit ženu je norma a protože si kádrovačka o manželce myslí, že to je píča. Korunu tomu nasazuje hlasování ve studiu, kdy 49 z 67 lidí přizná, že úplatky buď přijali, nebo sami dali. Ostatně celý koncept hlasování diváků dnes působí buď legračně, nebo naopak mrazivě. Podle toho, zda se pousmějete nad naivitou hlasování, které na děj nemá prakticky žádný vliv, nebo podle toho, zda dojdete k depresivnímu poznání, že hlasování je v totalitním Československu jen iluzí svobody volby. Chléb a hry. A glutasol. (17.04.2019)