Muž proti muži

Ne, tohle všechno jsem už viděl. Sice v jiných filmech. A také už slyšel. Rovněž v jiných filmech. Nakonec jsem to vnímal jako parodii a děj jako sérii gagů, Tak třeba při závěrečné bitvě, při které začínají útočníci zaujímat postavení v plném slunci a pod přímou palbou místo toho, aby to udělali v klidu v noci. (24.01.2021)

Podle mě jeden z nejlepších westernů, které kdy byly natočeny. Tenhle film "udělaly" tři věci: westernová tvář Lee Van Cleefa, mužný hlas a zevnějšek John Phillip Lawa a Morriconeho hudba. Střetávají se tu typické westernové motivy - vyvraždění rodiny, touha po pomstě, nespravedlivé uvěznění, zrada, a samozřejmě rychlý kolt a dobrá muška. Všechno poskládané funguje jako nejlepší motor - a závěrečná přestřelka, přes všechnu zjevnou (a zbytečnou) naivitu - především pobaví. Bez hudby ani ne poloviční. (12.03.2009)

Co si budeme povídat, Ennio Mirrocone je lákadlo do každého filmu. A musím říct, že je úplně jedno, že se jedná o spagetti western, kde, se musím přiznat, neznám nikoho. Režisérem počínaje a herci konče. Stejně se ale Lee Van Cleef ukázal jako správnej ranař a John Phillip Law jakožto mladá americká kopie Terence Hilla taky nebyl k zahození. Nakonec je to sice klasická cesta za pomstou, ale v kulisách natolik zajímavých a s hudebním podkladem natolik kvalitním, že by byla škoda tento film jen tak přehlížet. (18.01.2021)

Režisér se vskutku evidentně snaží o mistra Leoneho a musím říci, že úplné zklamání to není. Morriconeho hudba ( hlavní motiv byl použit v Kill Bill v 5. kapitole ), pistolníci, drsné hlášky. Bohužel nikdy nedosáhne jeho režijní schopnosti gradace a dramatizace. Navíc některé hlášky Johna Phillipam Lawa působí někdy až nuceně a trapně. Moc se do své role nehodí, takový mladíček. Nikdo neumí podat hlášky jako Eastwood. Souboje jsou odfláklé. A po obrazové stránce je to slabé. Leone by z tohoto scénáře udělal minimálně čtyřhvězdičkový western. (26.04.2005)

Pomsta je pokrm, ktorý sa najlepšie podáva za studena, ale ty ho máš, chlapče, tak horúci, že by ti mohlo prísť zle. Taliansky Spaghetti western z hudbou Ennia Morriconeho, kde si zahral hlavnú úlohu Lee Van Cleef, nikdy nemôže byť zlý, a veru ani tento nieje. Ako už býva pri týchto chuťovkách zvykom, aj odtiaľto si Quentin Tarantino vypožičal jednu parádnu skladbu. A to konkrétne do prvej časti Kill Bill. Je zahraná v tom momente, kedy sa prvý krát stretáva Uma Thurman a Lucy Liu aka. Oren Ishi, v dome modrých listov. Tá skladba sa tam nesmierne hodí a je skvelo načasovaná. Ten "zlodej" presne vedel čo je dobré a kde sa čo hodí, a vie to doteraz. Príbeh Death rides a horse nieje ničím výnimočný ani originálny. Ide čisto iba o vykonanie chladnej pomsty od dvoch generačne odlišných hrdinov. Prvý, mladší, sa ide pomstiť bande darebákov, zato, že mu ako dieťaťu, banda darebákov pozabíjala celú rodinu. Druhého staršieho zase táto banda Mexických miešancov, zradila, čo ho stálo 15 rokov väzenia a stal sa chudobnejším o pár tisíc dolárov. Týchto dvoch akosi osud spojí do kopy, hoci sa priveľmi nemusia a často si robia navzájom zle, ale pri kľúčových momentoch a skvelích prestrelkách držia spolu ako otec a syn. Je pravda, že scenár nepostráda nejakú originalitu, je to skoro celé pozliepané z mdlých a zaužívaných westernových postupov, ktoré sú, a boli aj v čase vzniku tohoto kúsku, už dávno známe a zaužívané. Ale takto komplexne to dokopy dáva super formu. A poctivú filmárčinu, hoci troška okopírovanú od Sergia Leoneho, sa tomuto nedá oprieť, takisto ani to, že hlavná postava dosť okato kopírovala Clinta Eastwooda a nemyslím si, že to by filmu nejako pomohlo, skôr naopak. Bavilo ma to a je to rozhodne jeden z tých lepších kúskov, ktoré sa na takéto vyprahnuté leto, aké je teraz rozhodne hodí. Nádherné vyprahnuté exteriéri, drsný darebáci, skvelá epická hudba, dobre zahrané nemilosrdné charaktery, nekonečná nenávisť poháňajúca príbeh dopredu..... Viac si od westernu fakt neprajem. (15.08.2015)