Jam

Kvalita skečů je dost nevyvážená; něco je opravdu brilantní, něco je tak šílené, že se to vymyká mému chápání. Číší z toho opravdu hodně, hodně černý humor- na přetřes přijde sex s postiženými dětmi za peníze, úchylní lékaři kteří se rádi dívají, likvidace mrtvol, změna pohlaví z malé holčičky na 45 letého chlapa, oprava zemřelého dítěte vodovodním potrubím a mnoho ještě horších věcí, u kterých mi bylo stydno se smát. Asi nejkrutější mi přišel dárek v podobě malé dřevěné rakvičky od Kevina Eldona pro nešťastnou maminku Amelii Bullmore. Eldon mimochodem září snad ještě víc než v Big Train, a Mark Heap je naprosto bravurní, ten tu jasně dominuje. Úvodní prology Chrise Morrise jsou psychedelické, surrealistické a navozují v divákovi hned v úvodu podivnou kombinaci deprese a pobavení... po každém díle ve vás zůstane pocit, že jste se sice od srdce zasmáli, ale z toho co jste viděli je vám tak trochu na zvracení. Doufám že za některé skeče Morris nepřijde do pekla. (09.03.2016)

Nechápete? Tak to je v naprostém pořádku. ___ Blue Jam běžel na BBC Radio 1 v pozdních nočních hodinách, přesto si svojí originalitou rychle vydobyl kultovní status a dokonce vyhrál Sony award. Channel 4 pak díky Morrisově produkci vytvořil i televizní verzi pod názvem Jam (v remixu Jaaaaaam). ___ Vznikl tak bezesporu ten nejvíce postmoderní seriál, co kdy běžel na TV obrazovkách. Není divu, protože kombinace Morris + surreálno + černý humor + ambientní muzika je vysoce nebezpečná. A navíc je podpořená hraním Heapa, Eldona, Canna a Davisové. Morrisovy představy pak dávají za pravdu termínu tekutá modernita. Ani se nedivím, že i Linehan se přes svojí spolupráci od Jamu docela distancuje. ___ Christopher Morris. Tolika lidmi nenáviděný a ještě více lidmi respektovaný. Když už dá jednou za rok někomu rozhovor, tak si z něj utvoří totální srandu. Drží se celou dobu v ústraní u svých projektů, aby pak přijal nabídku Linehana na roli ředitele v IT Crowd. Kterou i navzdory popularitě první série zakončí jak jinak, než výskokem z okna. ___ Jam rozhodně nemůžu doporučit. Nálepka 18+, kterou okamžitě dostal, totiž není dostačující. Na tohle se musíte mentálně připravit, ať už se nacházítte v jakkékoli fázi vašeho života. A čekejte i nemožné. Pokud by vás přece jen odradil už hned první skeč, najděte si aspoň na Youtube klipy s názvy Mr. Lizard, Suicide with an escape clause, 20 Benson and Hedges a Jam - Funeral (aka Odejít na vrcholu). Kvalitnější humor totiž asi jinde neuvidíte. ___ Na DVD najdete i jednu drsnou scénku s umělým smíchem: http://www.youtube.com/watch?v=ITHw4nJY6s4 ___ Personal Note: Mé hodnocení je podobné jako u Mighty Boosh nebo Peep Show - je tam hodně mínusů, za které u jiných filmů/seriálů srážím, ale ty klady a celková propracovanost bohatě převyšuje konkurenci. (15.12.2011)

Pozriete celého tohto seriálu považujem za svoj najväčší úspech v oblasti sebatrýznenia. Dokonale zahraná, šialene natočená smršť toho najtmavšieho čierneho humoru (retardované sestry ako biele mäso, rakvy na potrat, naozaj všetko), ktorý skutočne neodporúčam pozerať naraz. Morris má očividne nejaký problém (drogy to nebudú) a tento seriál mi to len a len potvrdil. Zrejme aj tí najväčší zástancovia najtvrdšieho humoru budú mať s prezentáciou týchto skečov problém, ale je to rarita, o tom niet pochýb. (21.01.2015)

„Je pro mě těžké začít s lidmi rozhovor. Jen si představuju, že je budu nudit. No ale nemůžu nudit někoho, kdo potřebuje mou pomoc. Tak jsem začala vytvářet situace, kdy mě lidé potřebují…“ Po Ajťácích a Brass Eye (spolupráce Morrise a Linehana) u mě byla jistá očekávání, ale sekl jsem se. Jam je dost hraniční (což naznačí už úvody epizod) a záleží na nátuře diváka, kolik toho (ještě) snese. Jeho humor je černočerný, absurdní, morbidní, cynický a zvrácený. Obraz, zvuk a hudba se zas dají místy označit až za halucinogenní. Jam tak jistě NENÍ pro všechny (a pokud se u něj povětšinou smějete jako já, jste nejspíš na nejlepší cestě do pekla…). I když ani mně nepřišlo vtipné úplně vše, ačkoli za slabší považuju paradoxně některé z těch méně „zvrhlých“ scének. Objektivně má tenhle počin tak na 4*, ale za originalitu a průkopnickost (díky nimž vypadá většina komediálních seriálů vedle Jamu „přizdisráčsky“) to bude plná palba. „Je mi to líto, tohle se mi neříká snadno, ale váš stav je velmi vážný.“ - „Cože?“ - „Vy si to teď neuvědomujete, ale jste v kómatu.“ (10.08.2016)

Máš-li dojem, že není nic špatného na tom poskytnout svou retardovanou sestru k sexuálním hrátkám výměnou za slušný dům, a přijde-li ti přitom v pořádku, že tu mrtvolu v obýváku odklízí šestileté děvče, neshledáváš-li nic podezřelého na tom, že ti od té doby, co byl na návštěvě pan Lizard, lezou z televize ještěrky, zveš-li instalatéra, aby oživil tvé mrtvé batole, nebo máš jen pocit, že se ze všeho dostaneš čtyřiceti skoky z balkónu v prvním patře...then Welcome... Pořád nemůžu přijít na to, jestli z toho ve větší měře sálá humor, nebo čistá deprese. Ať už je to jakkoliv, nemůžu se odtrhnout a neptejte se proč, protože moje odpoveď by nebyla ani zdaleka tak absurdní jako zdejší scénky, ani zdaleka tak podmanivá jako hudba hrající v pozadí, a už vůbec né tak precizní jako herecké výkony všech zúčastněných. Mám z toho v palici pěknou marmeládu a překypuje ve mně dvojí chuť, chci se zabít a zároveň se nemůžu přestat smát. Jako by David Lynch chodil na kafe s Monty Pythony. Pátou hvězdu nedávám z jediného důvodu - za dvě hodiny je po všem a to je sakra škoda. 90% (06.05.2013)