Spaceballs

Nejdriv jsem si pustil dvakrat za sebou vsechny epizody Star Wars a pak už jen doufal, že mě Brooks konečně přesvědčí o svých kvalitách. Ani omylem. Jen několik málo vtipů je opravdu dobrých, zbytek jen nudné nebo dokonce trapné gagy. Můj milovaný příběh by si zasloužil určitě lepší parodii. Ale abych nebyl tak negativní. Spaceballs jsou určitě nejlepší Brooksův film, co jsem viděl. Robin Hood, Sedla atd. jsou o mnoho horší. (24.08.2003)

Takže Mel Brooks mě opět moc nepřesvědčil. Možná je to tim, že nejsem zrovna znalec Star wars, takže jsem určitě všechny vtipy nepochopil, ale stejně mi nějak styl Mela Brookse nesedí. Mně připadá, že se až moc snaží tlačit na pilu. Vyloženě mě teda sralo to neustálý připomínání toho, že je to jenom film (kdo viděl, ten ví, co myslim). Tohle už udělal např. na konci filmu Ohnivá sedla a zadupal ho tim do sraček. Mně tohle vtipný vůbec nepřipadá. Spíš mam z toho pocit, jako když se díváte na film v televizi a do toho vám najednou pustěj reklamu na vložky. Jinak jsem se těšil na svýho oblíbence Johna Candyho, ale ten tady v roli prasopsa (nebo co to bylo) prakticky neměl prostor něco předvést. Zatimco v jinejch filmech je John Candy vyloženě tahounem, tak tady prostě jen odehrál svou roli. Nic víc, nic míň. Skvělej byl naopak Rick Moranis jako Dark Helmet a nejvtipnější byly právě scény, kde se vyskytoval on. Vesmírná tělesa jsou jenom další z řady naprosto průměrnejch parodií od Mela Brookse a můžou se zařadit např. vedle Drákulovin a Ohnivých sedel. Třeba Bláznivá střela nebo Žhavé výstřely jsou tak o třídu lepší... Pro mě spíš zklamání. Od filmu, kterej tady má 80%, jsem čekal trochu víc. (06.11.2007)

Tento film má příliš velké ambice a snaží se parodovat všechna známá sci-fi. Se silou Schwartze si bere na paškál příběh Hvězdných válek, jsem ráda, že konečně vím, o co šlo, inu měla jsem je začít tímhle jedenáctým dílem. Některé nápady a vtipy jsou velice působivé, především souboj se světelnými meči mě konečně opravdu bavil. Jenže zàbava je v pravidelných intervalech střídána vtipy, které už zdaleka nejsou vtipné a překročily hranici nevkusu. Škoda, Brooksovy ambice byly mnohem větší, než schopnosti. (12.10.2019)

„Připravujeme loď na metamorfózu, pane.“ – „Dobře. Do toho!“ – „Připraven, Kafko?“ Byl jsem velmi zvědavý, jak se s parodií na můj milovaný fenomén Star Wars (bez jehož znalosti bych ani zhlédnutí nedoporučoval) Mel Brooks vypořádá, a musím konstatovat, že docela dost se ctí. Spaceballs obsahují mnoho vtipných narážek na (nejen) SW a jiné (John Hurt!) sci-fi díla (bohužel stejně tak i příklady jednoduššího a podstatně méně zábavného humoru), ovšem jestli se filmu něco podařilo na výbornou, tak je to jeho sebeuvědomělost, která přitom zdaleka není odbytá pohledy postav do kamery, nýbrž si velmi kouzelně pohrává s faktem, že hrdinové vědí o procesu natáčení (reklamní předměty, Brooksova filmografie, videokazeta s již dokončeným snímkem, narážka na možný druhý díl atd.). Je fakt, že určité scény by nezaškodilo prostříhat (úvodní zdlouhavý záběr na loď), některé trefné fóry zbytečně nenatahovat/neopakovat (doslovné pročesávání + Yogurt a „the Schwartz“), a stejně tak se podle mého názoru dalo z dané tématiky vytřískat ještě víc, přesto na slabší 4* to mně osobně ještě stačí. „Ty nevíš, odkud jsi?“ – „Ne. Našli mě na prahu dveří kláštera.“ – „Kláštera? Kde?“ – „Někde ve Fordově galaxii.“ (10.09.2014)

Viděno v dabingu a nutno zdůraznit, že polovina vtipů se soudě podle zapnutých anglických titulků z dialogů vytratila, ovšem další zase přibyly. Nejsem ulítlý fanda Star Wars, ale mám je rád, čímž chci říct, že je rozhodně neznám moc dobře. Tím mi chybí hlavní předpoklad pro to užít si tuhle bláznivou parodii na plnej céres. Potěšila socha Svobody a Cornelius se Zirou a mraky dalších věcí. Daphne Zuniga je hodně známá, ale na Melrose Place jsem se fakt nedíval. (22.12.2013)