Odkvétání

Začátek filmu jsem viděla tak na 2 hvězdy. Hlavně jsem si nemohla zvyknout na přehnané a hlasité emoce, které hlavní hrdinka předváděla. V polovině filmu už jsem byla na 3 hvězdách... A říkala jsem si, že film má trvat ještě hodinu - co tam proboha chtějí ještě natáčet??? A pak to začalo. Film zahrál na city a hvězdy se vyšplhaly na nejvyšší příčku a přehnané, hlasité emoce hlavních hrdinů už mi nepřišly tak strašné jak na začátku (asi jsem si zvykla). Ale doják jak prase. Zase jsem pohla s kapesníčkama 🙄🤧 (04.04.2022)

Námet super, scenár dobrý, ale to spracovanie podľa mňa dosť priemerné. Neuveriteľne mi prekážala tá teatrálnosť oboch hlavných "hrdinov" (ale to je v japonskej kinematografii dosť typická črta). Keď prišiel ten zlom, tak tu bola šanca na to, aby film konečne nabral na kvalite, ale ten postoj Misaki bol dosť nepekný, a ak si myslela, že tým Harutovi pomôže, tak to sa asi dosť prepočítala. Bolo to skutočne srdcervúce a dosť smutné. Čím ďalej film plynul, tým bol lepší, a ten záver, keď sa Haruto a Misaki opäť stretli zoči voči, to bolo fakt dojemné. Škoda toho teatrálneho začiatku a rozpačitej strednej fázy filmu, ale ten záver bol fakt silný. 3* (01.04.2022)

Nádherný srdceryvný příběh o plynutí času, který diváka rozpláče tou nejupřímnější, nejlidštější a nejniternější formou vyprávění, a zanechá v něm ohromnou stopu až do konce jeho života. Film, pojednávající o kráse a krutosti lidského života, plný nekonečné lásky, lidské pokory, vnitřní síly, inspirace bojovat s nepřízní osudu, a nikdy se nevzdat. To je ve stručnosti snímek Odkvétání, jenž si právě uzmul kus mého srdce a slz. Velké doporučení všem romanticky smýšlejícím duším s dostatečnou zásobou kapesníčků. 👌 (24.03.2022) (24.03.2022)

Nepamatam si,ze by ma dokazali Japonci nejakym filmom dojat ci dokonca rozplakat,ale tu sa im to podarilo a to doslova,naozaj krasna,aj ked samozrejme smutna zalezitost so sympatickou hereckou dvojicou,tato choroba je hrozne kruta,neviem si ani len predstavit,co prezivaju ludia,ktorych to postihne,no clovek musi byt velmi silny,aby s tym zil az do sameho konca,zdravie je jednoznacne to najdolezitejsie v zivote,bez neho je to tazke,no a vratim sa spat k hodnoteniu,o tom z mojej strany nie je ani pochyb...:-) (30.03.2022)

Realtivně naivní a skrytě manipulativní pokus o slzotvornou říčku, který nekuje sálající ocel v bezvadné první polovině, aby naopak vařil z vody, která se dávno z hrnce odpařila. Příběh se nerozpakuje se seznámením  Haruta a Misaki a nepříjemně podezřele kvapně listuje úvodníma rozpustilýma poznávačkama, které diváky prosáklé japonskou kinematografií (ale pravděpodobně i nezasvěcené) svou invencí a užitím metafor/zážitků nepřekvapí. I přes notnou předvídavost, které mému romantickému já vůbec nevadila, jsem si přál výrazné protažení této části (pozn.: Je až nebetyčně ironické, že relativita a vyrovnanost časových posloupností obou polovin je teskně nevyvážená vůči jádru pudla filmu). Nebyli by to totiž Japonci, aby místo špetky emocí tam nepřilili rovnou plný demižon, a tak mě mrzelo, že nevyužili výraznou příležitost k maximalizici štěstí postav a diváků u příjímačů, aby onen následný dramatický dopad měl o to drtivější účinnost. Celou dobu je až z Měsíce viditelné, o co se režie snaží, ale dle mého názoru terč minuli vzdáleností Pluta a způsobili nesnesitelně úmorné vlečení druhé hodiny pro filmaře, herce a především diváky. Doposud ucházející scénář se totálně rozdrolí, postavy začnou jednat vyloženě nepřirozeně; vskutku nesnáším, když jednoduché a jasné řešení se zahodí, aby z toho mohl vzniknout umělý ostrov katastrof. V konečném důsledku vztah hlavních postav je nešťastně neuvěřitelný a závěrečné zúčtování mě zanechalo v pokrčených ramenech. Je to velká škoda, protože potenciál byl mohutný a jeho zručné využití by mě jistojistě emocionálně zvalchovalo. Nemám výtky vůči hercům, kameře a hudbě. Zklamání, které ve mně cloumá, mi nedovolí jít výš jak na hodně prošedivělé 3. (28.03.2022)