Legenda o opilém Mistrovi

Pokračování Drunken Mastera je skoro na stejné urovni jako první díl, možná i o něco málo vtipnější, ale přece jen první díl je první díl a proto pro mě zůstává nepřekonán. Jackie Chan tady zase exceluje, i když druhý díl je bohužel natočen docela pěknou řádku let po prvním a je to na Chanovi dosti znát vzhledově, ale naštěstí ze svýho umění a ohebnosti nic neztratil, chreografie soubojů jako vždy naprosto dokonalá a příběh je taky slušnej, samozřejmě je hlavně zaměřen na vyvolání soubojů, ve kterých se Jackie Chan pohybuje jako ryba ve vodě, ale i tak má děj hlavu a patu. Stejně jako v prvním díle se tady setkáváme s Opileckým boxem pří něm se projevuje i celkem slušný herecký talent Jackieho Chana (08.06.2006)

Legenda o v celku oblíbeném filmu, který je ale za mě suchý jako podzimní listí. Příběh o tom, jak někdo se dejme tomu napije flašky a je z něj mistr boje, který ale bojuje proti divnému dědovi z vlaku? Vlastnímu otci? Bílému muži? Zlým neopilým Číňanům? Nehodlám neodborně pitvat účel filmu, ale faktem zůstává, že motivace hlavního hrdiny mi přijde nulová, zábavnost někde uprostřed a význam filmu je někde za Velkou čínskou zdí. Hodně slabý zážitek na takový kult a nebo i na ono hodnocení. Hned mě napadnou třeba tři filmy s Jackie Chanem, které byly mnohem zajímavější a zábavnější než tyto. A to hlavně i po tvůrčí stránce vypracování děje a scénáře. Plus k tomu až někdy divná teatrálnost, která i tu divadelní strká do kapsy. (31.03.2020)

V druhém dílu prvního společného projektu Jackieho Chan a Yuen Woo-pinga došlo ke střídání tradičního s moderním doslova přímo na place, když klasika hongkongského kung-fu filmu Leu Kar-leunga (např. filmy s Brucem Lee) nahradil na režijním postu v polovině filmu představitel hlavní role a režisér Jackie Chan. Ve filmu se tak střetávají tradičně pojaté kung-fu scény ze začátku s progresivní moderní choreografií v závěru filmu, dochází k radikálnímu zvýšení rychlosti rytmu filmy i změně humoru z klasického poněkud obhroublého hongkongského na typický pro Jackieho Chana (často velmi nebezpečný na realizaci, hodně vycházející z filmů Bustera Keatona a Harolda Lloyda). Film vypráví o mládí čínského lidového hrdiny Wong Fei-honga, který z rozmazleného spratka (ovládajícího styl opilého mistra: čím víc je opilý, tím lépe bojuje - v závěru filmu do sebe lije petrolej) vyroste ve skutečného mistra. (13.01.2006)

Zdejší hodnocení chápu pouze v případě, že místní hodnotitelé byli stejně opilí jako Mistr. Jasně kung-fu je tu skvělé (za něho ty 3 hvězdy), ale viděli jste ten scénář? To "herectví" Chana? Nevím nevím, ale ja více jako tři nemůžu dát. Možná až uvidím znovu, ale těžko chápat zdejší procenta. P.S. opravdu prasácký dabing. Drinking gives Herculean strength! (19.08.2009)

S prvním dílem tato Legenda nemá mnoho společného. Což je jednoznačně dobře, protože myslím že původní Drunken Master nám představil umění opilého boje dost dopodrobna. Tady se Jackie Chan více zaměřil na děj, který se odvíjí po cestičce kterou mají Číňani moc rádi a tou je vlastenectví. I přes tuto národní agitku, která může na někoho působit rušivěji se druhý díl vyznačuje jak jinak než notnou porcí Jackieho humoru spojenou s kvalitními souboji. Takže vše důležité zůstavá na svých místech. (25.09.2010)