Podivné vyšetřování

Kdysi během jedné z mých prvních četeb detektivek v dětství mne napadla ta ďábelská myšlenka, co když je pachatelem zločinu přímo jeden z vyšetřovatelů a tudíž nikdo mu na to nemůže přijít... No, tak zde ho máme, chladnokrevného vraha své osudové ženy a šéfa na policejním oddělní v jedné osobě, který se rozhodl něco takového vyzkoušet přímo v praxi a prokázat si tímhle svou neomezenou moc. ,, V té době jsem byl rozpolcen, jestli se mám ke své vině přiznat..." Jaksi rozpolcený zde rozhodně nebyl pouze hlavní (anti)hrdina, ale i můj celkový dojem z filmu. Zápletka mne spíše odpuzovala a erotické hrátky s focením milenky v poloze zavražděných dam (pro někoho možná vtipné) a drsným žertováním o konání proti zákonu tomu dodávaly až rozměr úchylnosti. Na druhou stranu mne od počátku zaujala osobitá dynamická kamera, velmi mne bavilo vyprávění příběhu na přeskáčku, díky kterému se postupně odhalovala nejen minulost ve vztahu Inspektora s milenkou, ale i silně kritický obraz společnosti. Nikoliv samotná fikce o vyšetřovateli a vrahovi v jedné osobě, nikoliv nadčasové politické dialogy o moci, o revolucionářích, o Stalinovi nejdřív milovaném a pak stejně zavrhovaném, ale vzájemné skloubení těchto dvou linií dělá pro mne Podivné vyšetřování snímek do jisté míry kontroverzní (,,Ty můžeš klidně spáchat zločin, jaký chceš. To je nádhera!"). Vše do sebe funkčně zapadá včetně té patologické úlisnosti ze strany Volontého i poměrně afektovaného herectví a tvoří geniální celek, předposlední scéna se zvráceným výslechem odehrávájícím se v mysli Inspektora byla nádherným završením. Přesto ve mne zatím doznívá i jistá nechuť, která mi nedovolí sáhnout po plném hodnocení. 85% (# Season Challenge Tour 2020: 14. téma – cizojazyční filmy nominové na Oscara) (05.05.2020)

Politická tézovitosť (zlí pravičiari a dobrí ľavičiari) z toho trčí ako slama z topánok: anarchisti a aktivisti sú pre tajné služby a políciu tŕňom v oku ako potencionálni nositelia zvratu v spoločnosti. Preto je potrebné ich v každom okamihu sledovať, monitorovať a odpočúvať. A podľa možností im prišiť každý zločin. Preafektovaná slovná hnačka so zaujímavým,ale šablónovito spracovaným námetom (akoby som čítal odhalenia o prepojení krajnej pravice a polície v starších číslach A-kontry: spravodaji alternatívnych aktivít) a s dobre padnúcou hudbou Enia Morriconeho. Politické drámy,odhaľujúce prehnitosť systému a nahnuté výrazne doľava boli v 70. rokoch v Taliansku in a táto sa z nich nejako extra nevymyká. (24.12.2009)

Až při sexu zase jednou pocítím potřebu přeměnit partnerku v mrtvolu, tak poté z místa činu neuteču jako vyplašenej zajíc, ale všude v poklidu zanechám svou DNA, otisky prstů, videozáznam vraždy, pět důvěryhodnejch svědků a svý přiznání s motivem činu. Jen tak se mi nemůže nic stát, protože mám za sebou školu inspektora Omicidiho, při který jsem nevěřícně zíral, pobaveně se usmíval a užíval si skvělý Morriconeho hudby. A že se tohle může stát jen v Itálii? Kdepak, my mocní máme svý dlouhý prsty v každým režimu, ale v český verzi demokracie se nám za nitky tahá určitě nejlíp. (09.09.2014)

Už aj na svoju dobu trochu tuctovejšie lavírovanie hlavného šéfa vyšetrovacieho tímu. Jeho vlastnosti a profesionálna lojálnosť, ktorou sa obklopuje a vlastní démoni, ktorí protirečia jeho odbornej schopnosti v kontradikcii prirodzenosti autority, ktorej sa dôveruje, poukazuje na krehkú hranicu dobrého a zlého úmyslu, ktorá je zakorenená v každom človeku. A je jedno, či ste cukrák, ktorý odflákol narodeninový koláč, alebo detektív, ktorý sa chce svojho prípadu čo najrýchlejšie zbaviť a otravuje ho kľučkovanie kauzou, ktorej vyšetrovanie nikam nespeje. "Kafkovské" maniere a inteligentné prepojenie čudáckej diverzie s posadnutosťou falzifikovať a neskôr sa do krvi priznávať k vlastnému trestnému činu je typickou črtou ľudskej nerovnováhy a strachu. Snímok ukazuje, aké je to, keď sa nechá prietrž nelogickostí presiaknuť až za pomyselnú zdravú hranicu. Potom je možné, že nastane aj tá najnepravdepodobnejšia situácia, akú sme mali možnosť vidieť. (12.06.2019)

Italský film, který ve skutečně nepříjemném a depresivním světle ukazuje, co je to elitářství a jak je možné provést v podstatě cokoli a obejít se bez toho, že by byl člověk potrestán. Je celkem smutné, že snímek za chvíli bude padesátiletý, ale jeho podstata je nadále aktuální a nadále je možné jej vztáhnout na současný svět. (12.04.2017)