Na generálův rozkaz

Spred popravčej čaty utečie odsúdený a nik za ním nebeží. Nedostal rozkaz. Takýchto absurdností, najmä zo strany veliteľov, je v Uomini contro viacero. Napokon je to film o nezmyselnosti vojny. Tomu hovorím prienik do hlbín zelených mozgov. Tie hlbiny sú ale duté ako krasové jaskyne. Je málo dobrých filmov o 1. svetovej vojne a toto je navyše jediný o bitkách v Júlskych Alpách na rieke Isonzo, ktorá tvorila frontovú líniu medzi talianskou a rakúsko-uhorskou armádou. Vznikol podľa románu Emília Lussa Rok na náhornej plošine (1938), má protivojnový charakter a pri jeho sledovaní narastá pocit úzkosti. (05.09.2012)

Italská fronta nebyla o nic lepší než ta západní, ba možná i horší. Generál Luigi Cadorna proslul svoji neschopností a poslal stovky tisíc vojáků na zbytečnou smrt. No a tento snímek se zaměřuje na menší úsek fronty v Alpách. Rakušané mají výhodnou pozici na vršku chráněného skalami a ostnatým drátem, se skvělými výhledem a kulomety namířenými přímo na zemi nikoho. Italové dostávají opakovaně rozkazy na tento hřeben zaútočit a jsou po desítkách koseni kulomety. Další skvělý plán spočívá v přestřižení ostnatého drátu za dne a plné viditelnosti. Kdo nechce do jatek nepřátelských kulometů, na toho jsou pro jistotu namířený kulomety z vlastních řad! Generál, úplně mimo realitu, lpí na drobnostech jako aby vojáci neměli trochu rzi na noži... A při nepokojích se uplatňuje antické právo decimování jednotek. Poprava hrozí i zraněným, u kterých je podezření, že si zranění způsobili sami. Divím se, že nikdo nedostal odvahu skutečně postřílet všechny své šílené velitele, při takovém vedení války a obrovských ztrátách. Gian Marie Volonte dobrý jako vždy, Američan Marc Frachette musel mít italské kořeny, vůbec jsem si nevšiml, že by byl snad dabován. Škoda, že si zničil hereckou kariéru a život přepadením banky. Zemřel ve vězení ve věku 27 let. (03.04.2018)

Válečné drama UOMINI CONTRO (1970) mě příjemně překvapilo: Rosi odolává tradiční nástraze podobných filmů v podobě příliš abstraktních témat a emocí (hrdinství, zbabělost, nespravedlnost, dehumanizující charakter války) a svůj nelichotivý obraz války staví na tom nejkonkrétnějším, nejpraktičtějším aspektu tragédie války, a to špatném velení [se kterým vojácí a nižší důstojnící nic nenadělají, protože velící důstojnící jsou úplně jinde nejen hiearchicky, ale i ideologicky a třídně, v určitých chvílích se tak nejbližším spojencem vojáka stává jeho nepřítel]. Rosi se ale zejména ukázal být výrazným režisérem se smyslem pro poetickou zkratku (montáže bitev) nebo malý hyperbolický efekt. Obraz vojáků, které polodementní generál, pyšný na starořímskou tradici Itálie, pošle proti kulometům v antickém brnění s masivními válcovými helmami, se nikdy nezvrhne v prvoplánový škleb, místo toho surreálná fraška pouze probublává pod povrchem věcně podaného "záznamu" téhle absurdity - člověk neví, jestli se má smát nebo nevěřit svým očím. Válečné drama, které je filmařsky elegantnější a věcně relevantnější než mnohé dnešní vizuální stroboskopy. (15.03.2008)

Voják, který odmítne běžet vstříc jatkům, voják, jenž uteče z mlýnku na maso k rakouskému nepříteli s voláním "Kamerad" - to jsou učebnicoví zbabělci a dezertéři. A prý je legitimní je se vší vojenskou pompou popravit, s úhledně seřazenou popravčí četou, tváří v tvář popravovaným. Na druhé straně voják volající po zastavení zabíjení mezi těmi, kteří jsou jen oběťmi války, rolníky a dělníky v uniformách, občany (kteří si jsou přeci rovni, tak proč jsou oficíři pány nad životem a smrtí nižších šarží?). A je také zastřelen - zezadu. Mezi oběma případy není rozdílu, oba jsou nespravedlivé, oba odporné. Odpudivost vší staromilské nabubřelé bohorovné ješitnosti a nafouklého nic personifikovaná starým generálem je takřka ukázková. Film je filmařsky a řemeslně dokonale zvládnutý, ale nepřekoná kategorii dokonale zvládnutého průměru. (25.05.2014)

Tak to som necakal, ze Taliani vytvoria aj lepsi vojnovy film, ake som doteraz od nich videl. Tento patri medzi to lepsie a este sa aj odohrava pocas prvej svetovej vojny, co je len skvele, pretoze neni mnoho filmov z tohoto obdobia, ako filmy z druhej svetovej vojny. Dej sa odohrava v zakopoch, ved aj to bola taka zakopova vojna, kde pekne idiotsky general nasadzoval svojich talianskych vojakov do nezmyselnych utokov proti Rakusanom. V jednej scene som sa presvedcil, ze svine maju stastie, ako je priklad toho generala, ktory vykukoval spoza maleho otvoru von. Ani za boha, ten rakusky odstrelovac po nom nestrielal, ale jeden vojak vystrcil len maly posraty konarik pred ten otvor, tak uz palil s radostou po nom:) Aj samotne kamerove zabery boli slusne a bolo sa aj na co pozerat. (02.08.2011)