Dobrý časy

Klíčové slovo tohohle zázraku je past. *** Např. proto, že přestože zobrazované scény jsou plné pohybu a barev a blikání a chvění, jízdy a míhání, běhu a rvaček, vzdor očekávání nejsou vůbec nepřehledné.... záběry jsou dlouhé a klidné a nechávají diváka (který na tu vějičku nesedne a snaží se) všechno soustředěně přehlédnout, sledovat nerušeně, vtáhnou ho dovnitř úplně plasticky, poskytují ve skutečnosti tolik času a prostoru, že navozují pocit, jako byste opravdu mohli vstoupit dovnitř a filmem se po libosti procházet.... ano, jako na tripu. Ostatně ta láhev s LSD tam nelétá vzduchem pro nic za nic, a také barevnost scén, kontrasty barev, jejich přelévání a proměnlivé harmonie mezi různými věcmi a postavami a prostředím vzbuzují nutkání tomu přiřazovat vlastní život a smysl a podněcují představy o tom, že všechno na sebe navzájem živě, nervně, synergicky reaguje, všechno o sobě a probíhajícím dění ví. Hudba funguje stejně jako barvy, jako empatický tvor, a výstupy mohou být synestetické. ***** Past i proto, že celý film, byť zobrazuje, jak se z ryzího srdce vytoužený záměr kurevsky zoufale nedaří, není to proto, že je absurdní a že si ho vytyčil nýmand a ztroskotanec, ale protože v tomhle "kurevským" světě tvořeným z překážek v podobě druhých živých lidí lapených v systému krysího závodění prostě záměry ryzího srdce a nesobecké touhy nemají šanci, a tak to nakonec není film o zoufalství, ale o lásce. Film o pasti, do které se láska v tomhle "zkurveným" světě dostává. A nakonec a mimo další je to past i proto, že kdo nezůstal až do posledního slova závěrečného songu v titulkách a neposlechl si ho komplet, přišel o kontrapunkt k zobrazovanému ději a nakonec i o celou pointu. Ale to nevadí, protože i takoví se nakonec dostanou na místo, kde si budou dělat, co budou chtít, a kde si budeme moct klidně i hladit krokodýly. (Lucerna, Malý sál) *~ (28.08.2017)

Že by z Pattinsona mohlo tak nějak i něco být, kdyby se dostal pod ruku těm správným lidem jsem tušil už dlouho. Jeho možnosti jsou trošku někde jinde než pro mě podobného ale mrňavého Radclifa. Pattinson by klidně mohl být pořádná hrouda, klidně pořádný zápasník v ringu a nebo charismatický kriminálník. Zkrátka v tom chlapovi něco je a když už se tedy jednou odsekl od Twillightu, proč toho tedy nevyužít. Good Time je hodně zvláštní nezávislý filmík, který nám ukazuje skutečnost o které v předchozí části píšu, tedy že Pattinson hrát umí. Nedá se říct, že by film obsahoval nějakou scénu, která by mě nutila si tohle do omrzení sjíždět stále dokola, ale pro jedno zkouknutí zajímavě nezávislé. 55% (11.02.2018)

zábavná neo-noirová hříčka,kde prim hraje Pattinson (jakkoliv mi třeba v Roveru přišel lepší).Hodně to připomíná Refenovu tvorbu,jen s tím rozdílem,že tohle nepůsobí už napoprvé jako sebsetředná onanie.Good Time si od začátku drží slušně tempo doplněné dobře zvoleným synťákovým soundtrackem,což nebývá u podobých filmů zrovna pravidlo.Slušná práce...80% (23.12.2017)

Feťáci a dlužníci pozdního kapitalismu potácející se New Yorkem zachycení v příběhu přiměřeně chaotickém, poháněném hudbou Oneothrix Point Never a strachem z policie. Jeden z filmů odehrávajících se v dystopické atmosféře dnešních špatných městských čtvrtí, ze kterých zůstává hlavně nervozita - žádná záchranná síť neexistuje. (31.12.2017)

Psychedelická story o tom, jak za pár hodin stihnout návštěvu Dinoparku, skoro obšťastnit nezletilou černošku, sblížit se s cizím psem a udělat něco dobrého pro rodinu. Sledovat tuhle těžko zařaditelnou jízdu, která se svou poetikou asi nejvíce blíží Refnovi či Noému, je každopádně úlet. Vizuálně to není tak výrazné jako Refn či Noé, ale má to výjimečně specifickou atmosféru. V podstatě je to jeden velký noční trip, ve kterém se může stát takřka všechno. (24.02.2019)