Reklama

Reklama

Kozí roh

  • Bulharsko Kozijat rog (více)

Obsahy(1)

Bulharský baladický film ze sedmnáctého století vypráví příběh pastýře stáda koz Karaivana. Žil poklidným životem se svou mladou ženou a dcerkou do té doby, kdy do jeho domu vnikla skupina tureckých příslušníků vládnoucí kasty, ženu znásilnili a usmrtili. Karaivn odešel s malou Marií do hor připravovat pomstu. Děvčátko vychoval jako chlapce a v dospělém věku dceru nutil mstít matčinu pohanu a vraždu. Film byl uveden na XVIII. MFF v Karlových Varech 1972, kde získal Zvláštní cenu poroty. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (59)

gogo76 

všechny recenze uživatele

Prvý krát som sa stretol s bulharským filmom a musím vyjadriť spokojnosť. Režisér natočil čiernobiely film, ale hlavne dosť realistický a drsný pohľad na život obyčajných ľudí v 17. storočí. Zaujal ma úvod, ktorý režisér vyrozprával v štýle S. Leoneho - čiže bez slov. Bez slov, ale s o to väčším zanietením natočil na vtedajšiu dobu dosť drsnú scénu znásilnenia. Cesta za pomstou vyplňuje zvyšok filmu, v ktorom som tiché a pekne nasnímané pasáže, plné krásnych exteriérov dosť obdivoval. Pripomínali mi Slovensko. Privítal by som viac dialógov medzi otcom a dcérou, inak spokojnosť. 80%. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Film z bulharských plání a lesov, ktorý aj mne trochu pripomenul Markétu Lazarovú. V oboch prípadoch ide o pomerne náročné sledovanie temného a drsného stredoveku v lyrickom spôsobe stvárnenia. Precízne tvorená atmosféra pomocou obrazu, titulnej hudby a pastiera so svojráznymi pokrikmi smerom k svojim ovciam, ma na začiatku veľmi upútala a aj cez pomalé tempo pomerne dokázala udržať pozornosť. Určite je tu silný príbeh o sirote-dievčati, ktoré po znásilnení svojej matky pastier vychováva ako chlapca a po rokoch sa postupne schyľuje k pomste a jednej opätovnej katastrofe. Ale celkovo asi film, ktorý mi raz úplne stačil. Podobný Bergmanov Prameň panny na mňa zapôsobil oveľa viac. (70%) (52 rokov filmu za 52 týždňov) ()

Reklama

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Film má byť zo sedemnásteho storočia, na mňa tak nepôsobil. Je tam málo charakteristické na tú dobu, len pár úsporných kostýmov. Čiernobiely charakter snímku neprospel. Scenár je minimalistický, dialógy v podstate žiadne, až som mal pocit, že je to film pre hluchonemých. Nevidím ani prínosnú myšlienku, ani som necítil sympatie k otcovi, ktorý sa správa ako poloblázon. ()

Véča 

všechny recenze uživatele

Bulharská poetická balada o pastýři, který po zavraždění svojí ženy vychovával dceru jako muže. Snaha převychovat dceru v muže, ale nemůže mít úspěch, aneb, jak praví stará pravda, příroda si cestu vždycky najde. Film vsází na minimum dialogů a absenci hudby, což v kominaci s černobílým obrazem dává filmu, což dodává celému snímku po obrazové stránce syrově naturalistické vzezření. Otázkou zůstává, jak mohla dívka nevědět takovou dobu, že není muž. Pokud ale ponechám toto hledisko stranou, je dívčino zjišťování vlastní identity docela zajímavě vykresleno. Měl jsem problém překousnout panovačné chování dívčina otce, přeci jen rodiče vlastním dětem neničí život tak jako on v závěru té svojí. Do jisté míry mi také vadily některé detaily, např. podřezávání kozy X dívka ječela. ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Bizarní příběh a jeho umělecké ambice dýchají tak trochu vzdálenou atmosférou podobných filmů Františka Vláčila staršího. Ale pozor, nejde o žádnou filmovou mutaci Vláčila. Černobílá vizuální stránka filmu je brilantní, která umně kouzlí drsný kraj, kde se v těch dobách nežilo snadno. Herecké obsazení je také dobré. Žel právě ta pomsta, která rámovala celý film, je v jistých momentech poněkud bez hlubšího rozměru a smrskne se víceméně jen na pár dobře mířených ran. Je třeba poctivě přiznat, že to bylo pro mne trochu zklamáním. Ale budiž, na druhou stranu má dílo nezpochybnitelné filmové kvality, pro které stojí film určitě za to vidět. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (5)

  • Krásná holčička, která je svědkem znásilnění své matky, je šestiletá režisérova dcera Nevena. (Hombre8)
  • Film byl v roce 1972 nominován na Oscara, ale díky administrativním nedostatkům se nakonec soutěže nezúčastnil. Rovněž byl silně bojkotován tureckou stranou, která všemožně bránila jeho promítání a organizovala protesty, zvláště v muslimských zemích. Turkům se dokonce podařilo zablokovat film na filmové soutěži v Cannes. Přesto jej nakonec koupilo do distribuce celkem 62 zemí. (Hombre8)
  • Film byl natočen v krásném prostředí pohoří Rodopy v okolí Rilského monastýru. Kostýmy nejsou šité pro film, ale byly vypůjčeny od místních horalů a vesničanů, takže autenticita je dokonalá. I přes temnou a drsnou atmosféru filmu aktéři na natáčení vzpomínají jako na velmi lehké a zábavné. Film byl natočen za jeden měsíc za směšnou částku 156 000 bulharských levů. Přes den se natáčelo a v noci se pilo. Ráno pak režisér kontroloval, v jakém stavu členové štábu jsou a kdo byl příliš unaven, ten se musel vykoupat v ledové vodě tůně horského potoka. (Hombre8)

Související novinky

Letní filmový maraton Vsetín

Letní filmový maraton Vsetín

07.06.2011

Letní filmový maraton 2011 (kino Vatra, 10. – 12. 6. 2011) bude největší souvislou přehlídkou bulharského filmu v České republice. Program nabídne 11 bulharských snímků. Hlavní téma BULHARSKÝ FILM… (více)

Reklama

Reklama