Na seznamu smrti

jednohubka v Clancyovském střihu, která přináší to co slíbila a i přes řadu výhrad funguje solidně. Akce by sice mohlo být víc, ale když už na ní dojde, tak je velmi dobrá. To se dá říct i o hercích, kteří do svých rolí sedí a i když se tu sešli tři frajeři jejichž kariéry jsou buď hodně na hraně (Pratt) nebo už spíš lehce za ní (Kitsch, Courtney), tady jim jejich charaktery věříte a hlavně dvojka Pratt - Kitsch sem pasuje až překvapivě dobře. Je tu samozřejmě hodně dalších ale. Tím prvním je, že Terminal List nepřináší vůbec nic nového a je to prostě jen další jakožeryanovka. hrdinovy neustálé vidiny se postupem času stanou extrémně otravné a to, že za celým tímhle cirkusem stojí opět zlotřilá korporace taky není zrovna nejkreativnější řešení. Nelogičnosti typu, že Prattův hrdina je schopen oblafnout termovizi pouze pomocí baterek sem radši přešel. Třeba to možné je, ale upřímně o tom pochybuji. Co mě navíc poměrně zklamalo je to jak se celá série vyloženě topí v temnotě a šedi. Chvíli sem si myslel, že se mi úplně rozladila televize, ale z žádným jiným kouskem sem takový problém neměl a někdy něco vidět v nočních scénách (a že jich je dost) byl opravdu kumšt. Suma sumárum, Terminal List není i přes výtky zas tak špatný, ovšem nenabízí toho tolik aby to naplno využilo potenciálu osmi hodinové série. Klasický celovečerní formát by tomu slušel víc. Pořád by to byla jednohubka ala Clancy, ale bavila by víc....3,5 hvězdy, za slušnou akci přidám ještě kousek ke slabším čtyřem...70% (08.07.2022)

Taxem se těšil na dalšího Rájena nebo Rýčra a dostal Terminální hlíst NEJVYho SYSLA, plačtivého a nesympatického to jelimana, v jehož velící přítomnosti mu nejprve jakési hadrové hlavy vystřílejí megahustou a ultraprofesionální četu jako bandu amatérských debilů, ale když jde záhy o pomstu, je náhle schopen téměř sám a jen za pomoci zubů a nehtů vyhladit hned několik nejukrutnějších komand včetně téměř kompletního drogového kartelíku. Teď si asi říkáte, že dle výše uvedeného popisu to přece nemůže stát až tolik za hovno. A přeci stojí!  Těch deset minut jakž takž akce na díl je totiž naprosto utopeno v přitrouble vatěné, omšelé a mimořádně nezáživné konspirační historce o fujtajblovém kokotporátu s prsty až do nejvyšších míst Spojených sráčů a v nesmírně otravném, řádně žluklém patosu rodinných hovnot a přiteplených kamarádstvích z vojny. A když ta beztvará hnědá hmota ke vší té prudě navíc vyústila do mimořádně pičoidního konečníku, začal jsem pátrat po příčině, která mi zesatandarma sežrala osm hodin života. A ne, až tak za to nemohl zoufale nehrající Kryštof, kterého jeho nový kornatící tchán zjevně dokopal do fitka, kde z něj místo ztepilého svalovce udělal otylého páprdu s masitým xichtem, mátožně se celým tím neštěstím potácející s konstantním výrazem prasklého hemoroidu. Já kokot, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „bláhový“, jsem totiž předem nezaregistroval, že předlohou byl jeden z popsaných hajzlpapírů pana Cara! Měl jsem jednou nedopatřením to ponížení s jeho aliterární patotvorbou pro lopaty a solviny, dal jsem se skřípěním zubů cca sto stran a dál už číst nemohl, protože jsem zbytek „knihy“ poblil, a zmítal mnou tenkrát děsný strach, jestli jsem z toho náhodou nechytl rakovinu očí. Vymaštěná guma s pár třídami základky, která strašně chtěla být Forsajtem nebo Klensym, avšak dotáhla to akorát na neumětelského oligofrenika, jenž někde, patrně ke spokojenosti, přeblafl marketingově zdatného nakladatele. Oligofrenika s nesporným talentem rozmazávat hovna po papíře, velmi podobným kupříkladu některým našim orgánům, co tak přičinlivě ve výslužbě píčí ty nobelovsky aspirující skutečné policejní příběhy, aby měly holky v trafikách čím podkládat viklající se police. Čili vřele doporučuji vyhnout se všem formám toho mentálně atrofovaného teroru, audiovizuální i „literární“, a kdyby to třeba v někdy budoucnu zrepoval neméně nadaný Padesáticent, raději si vypíchněte uši. (10.08.2022)

Typická americká deravá naivná konšpiračná rozprávočka plná naozaj ohratých klišé a predvídateľných zvratov o nezastaviteľnom udatnom americkom námorníkovi, ktorý sa mstí na úplatných veliteľoch, chamtivých korporátnych šmejdoch a samozrejme vysokých vládnych skorumpovaných úradníkoch. Lenže The Terminal List to za mňa ešte celkom so cťou ustál a udržal vývážene balanc a neprepadol napriek svojej plytkosti cez tú tenkú hranu, ktorá subjektívne oddeľuje a definuje u mňa, že čo je ešte príjemné guilty pleasure (toto, alebo Jack Ryan) béčko a čo už trapná zlátanina (Reacher). A síce Prattovi toho nasraného Ramba zo začiatku človek neverí ani keď niekoho rozpára a vyvrhne ako streleného jeleňa, no niekde v polovici som mu prišiel na chuť a to jeho sympaticky nekompromisné vyškrtávanie zoznamu si tak nejak staromilecky výplachovo užil. (18.07.2022)

„JE CHYBA DOTLAČIT CHLAPA K NÁSILÍ, KDYŽ NÁSÍLÍ JE VĚC, JEJÍMUŽ ZDOKONALOVÁNÍ VĚNOVAL CELEJ ŽIVOT“…  Na začátku jsem zmatenej stejně jako James, takže jim ta hra „na čuráka“ funguje. Pak se z toho vyklube klasickej „revenge“ seroš o mariňákovi, kterej likviduje zbrojařskou lobby a jejich noshledy. Vobčas to je trochu věřte – nevěřte, ale má to spád a je komu fandit. Možná je ten konec zbytečně překvapivej, ale jde o slušný béčko, který má spád i zajímavý postavy.   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.)  Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2018 napsal Jack Carr, neznám. 2.) Jsem na seznamu.  ///  Thx za titule „Stanislav Vodička a Kateřina Hámová“.                 PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  **  NAPĚTÍ  * (23.01.2023)