Žiješ jenom dvakrát

Jedna z nejakčnějších bondovek. Akce střídá akci a James Bond se mění v japonského ninju. Do toho zpívá Nancy Sinatra jednu z nejlepších bondovských songů. Ovšem čekal jsem vypointovanější zápletku vzhledem k faktu, že scénář má na svědomí mistr point Roald Dahl. No a zmohl se jen na banální a dost předvídatelný příběh o snaze jednoho magora vyvolat III. světovou válku. Motivace hlavního záporáka mi už není vůbec jasná a asi nemá cenu nad ní přemýšlet. (11.02.2006)

Je velice potěšující vidět v titulcích jméno Roalda Dahla (doporučuji Příběhy nečekaných konců), již méně pak následné zjištění, že scénář patří k těm největším slabinám pátého Bonda. Ačkoliv začíná Bondovou smrtí, ačkoliv James tentokrát objevuje japonskou kulturu, techniku a dívky… chybí mu jedna podstatná složka – humor. Když nebudu počítat ten pravděpodobně (pravděpodobně!) nezamýšlený: „zešikmíme oči“ (a vzpomeneme na Team America) plus většina scén z vesmíru. Ze střetu známého sexisty s (navenek) cudnými Japonci šlo jistě vytěžit více humorných situací, více suchých hlášek. Akční scény zde na rozdíl od humoru jsou, není jich málo a některé z nich dokonce ani po těch letech nevyvolávají smích. Pěkné je využití vrtulníku při snímání bitky na střeše, pěkné jsou rovněž dvě bitky tělo na tělo, zvlášť ta první, hojně využívající kusy nábytku. Connery nehraje s takovým nadhledem jako v předchozím Thunderballu či (po Lazenbyho intermezzu) následujících Diamantech, stále však, i tváří tvář šikmým očím šéfa japonské tajné služby, zůstává nejcharismatičtějším představitelem agenta Jejího veličenstva. 60% Zajímavé komentáře: woody, Marigold, PALINO, ]V[()Rt (20.06.2008)

Po masivním úspěchu podmořského Thunderballu se Bond definitivně vydal ke hvězdám, a to v přímém i přeneseném slova smyslu. Bondovští tátové Saltzman a Brocolli obměnili pro v pořadí již patý 007 film skoro celý tvůrčí tým – režisérskou sesli zaujal Lewis Gilbert, za kameru se postavil Freddie Young, držitel dvou Oscarů (za Lawrence z Arábie a Doktora Živaga), namísto byvších převážně "západních" lokací se příběh odehrává celý na Dálném východě... Výsledkem je plnokrevný skvost, který jsem jako malý kluk hltal se zatajeným dechem, nechal se unášet skvělou imaginací scénáře a výtečným vizuálním pojetím. Prostě esenciální diváckou manou všech bondovek, kterou se zde podařilo vykondenzovat v až magickou "čupršpiónskou" atmosféru. A magie funguje i po letech. Zmiňovat Conneryho virtuozitu je zbytečné, jen připomenu, jak se do ní začínají vkrádat sebeparodické tendence, které pak rozvedl Roger Moore. Akční scény jsou jedním slovem výtečném, zejména honička ve vrtulnících, podbarvená notoricky známou Bond theme, mě dodnes elektrizuje. Škoda, že střih občas sklouzavá do přílišné monotónnosti (patrné je to zejména v automobilových honičkách) a filmu ubírá na tempu. Lewis Gilbert není tak dobrý stylizátor jako Hamilton nebo Young, zato má pifku na davové scény – a ta v kráteru opravdu stojí za to a v klidu trumfne i obdobnou scénu z jeho pozdější bondovky Špion, který mě miloval. Jedinou hořkou kapkou je fakt, že po natočení páté bondovky se Connery ze série vytratil a vrátil se až po čtyřech letech a jednom Bondovi s Georgem Lazenbym... Jenže pak už to prostě nebylo ono. Zlatá éra conneryovek končí tímhle majstrštykem. (25.11.2004)

Nějak starým bondovkám nemůžu přijít na chuť. Všechny conneryovky mi zatím přišly dějově nepříliš záživné, zdlouhavé, naivní a nudně natočené. Ta naivita má jistě svoje kouzlo, ale ne pro mě. Tenhle díl napsal Roald Dahl, odehrává se v Japonsku a je to esenciální bondovka - Blofeld s kočkou na klíně, záporácká základna v kráteru sopky, bazének s piraněmi, you name it. Z akčních scén stojí za zmínku letecká bitva, při níž Bond v legrační helikoptérce s kulomety, raketomety a plamenomety vyřídí pět regulérních vrtulníků. (29.02.2020)

Příliš mnoho technických serepetiček a různých zlepšovátek na úkor hutnosti děje a skutečné zábavy. Akce v Japonsku možná Bondovi prospěla, skutečně působí svěže a netradičně, ale technicky se tvůrci snaží o něco, co příliš nefunguje. Masové scény, megalomanská akce s raketami atd. - působí to celé přeplácaně a s odstupem x let i úsměvně a ať je to jak chce, tak Bond by nadčasově působit měl. Nejen jako persona, ale i z hlediska tématiky a vizuální estetiky. To se tady nedaří ani omylem. (30.12.2013)