Žiješ jenom dvakrát

Pátá bondovka patří k pětici mých nejoblíbenějších a nejlepších bondovek. Tak trochu sci-fi úlet (vždycky mě baví, jak technika Spectre mílovými kroky předběhla všechno ostatní a dokázala kamerou sledovat raketu v kosmu z bočního záběru!!!! - to je tak milý nelogický omyl, až je naprosto odpustitelný), naivní jako většina bondovek, ale mnohem akčnější než ta předchozí. Nevím proč, ale scény, kdy nějaký padouch má obrovské mega centrum, kde nesmyslně pobíhá spousta poskoků a hlas z amplionu jim co dvě vteřiny říká, co mají dělat (a další hlas to pak po něm ještě opakuje), se mi vždycky strašně líbily. Bond tady sice přišel o svůj hláškovací humor, ale je to prostě pořád starý dobrý Bond, který postupem času sice nabírá na humornosti/směšnosti, ale to ho dělá ještě zajímavějším. (24.08.2010)

Tento diel je ešte o niečo výnimočnejší ako ostatné Connerovky, pretože Bond je tu špeciálne nesmrteľný a jeho protivníci špeciálne neschopní. Na túto neschopnosť je upozorňované v každom druhom zábere, až sa človeku zdá, že sleduje regulérnu (nie iba akože, ako inokedy) paródiu na špionážne filmy. Sú pred Jamesom traja zabijáci? Stačí každého raz udrieť, potom sa otočiť a to isté spraviť ďalším piatim. Neverím, že vrtulníková prestrelka bola myslená aspoň sčasti vážne a že Gilbert celý bondovský vesmír takýmto spôsobom nezhadzuje. Ale asi ešte nie som celkom in, keďže so starými Bondami v podstate len začínam, nevidel som každú časť 5x a nedocvaklo mi zatiaľ to ukryté čaro jeho "znesiteľnej ľahkosti bytia". Navyše bond girls nič moc, oproti predchádzajúcemu dielu, alebo Pozdravov z Ruska je to z tohto hľadiska dosť slabota. (09.02.2015)

Upřímně - tohle mi sedlo líp než Goldfinger a je to první ne-craigovská bondovka, u které jsem chvíli uvažoval o maximálním hodnocení. Vyvážený poměr akce, napětí i humoru, který nesklouzává k samoúčelnému zlehčování, několik scén včetně Bondova výcviku v samuraje bych se nebál označit za vynikající. Především vesmírné scény ovšem až příliš upozorňují na stáří snímku a tempo taky není úplně stoprocentní. Přesto, ze starých bondovek, které jsem měl tu čest vidět, je Žiješ jenom dvakrát nejlepší a je esencí všeho dobrého, díky čemu si agent 007 v Conneryho podání vydobyl slávu, kterou si už nějakých padesát let stále sebevědomě udržuje. 85 % (09.02.2014)

Pokud „Thunderball“ byl podvodní Bond tak „You only live twice“ je zaručeně Japonský Bond. Hned v úvodní scéně 007 umírá, aby se mohl zrodit znovu a pokračovat v pátrání po Ernstu Blofeldovi (tentokrát mu poprvé vidíme do obličeje), který má tentokrát velmi promyšlený plán. Plán týkající se poštvat dvě supervelmoci proti sobě. Sean Connery jako James Bond cestuje až do Japonska, aby se z něj stal japonec a spolu s armádou Nindžů se pokusí svému úhlavnímu nepříteli zničit plány. Žiješ jenom dvakrát opět předvedla slušnou Bondovku ke konci Conneryho účasti. Jen Bond žije věčně a tentokrát i dvakrát. (75 procent) (05.11.2012)

"My mrtvoly máme na všechno dost času." Protřepaný a nemíchaný agent 007 nám zemřel, oživnul a ještě se "civilizovaně" vykoupal s Japonkami. Mně se na tom nejvíc líbilo, že ve studený válce USA s CCCP čekala Velká Británie uvážlivě na důkazy o něčí vině a to je proti současnosti výraznej rozdíl. Jinak mě samozřejmě pobavily hračky pana Q, z nichž si zabírám plně vyzbrojenej vrtulník, kterej se vejde do čtyř kufrů. Taky Japonci byli skvělí, když si nedokázali nevšimnout kosmických lodí vylétajících ze sopky. Patrně to v šedesátých letech bylo běžný. Co však nebylo v té době běžný, tak to bylo kreativní vizionářství, který muselo vyrážet divákům dech. Dneska je spíš k smíchu, ale na mě to stále působilo skvěle. (11.04.2018)