Žiješ jenom dvakrát

Zajímavé spíše na začátku a konci, v samotném středu snímek velmi tápe, až jsem se bál, že mu ještě před finálem dojde dech. Rukopis autora scénáře není znatelný, přesto však závěr velmi připomíná roztodivný svět z Karlíka a továrny na čokoládu, ještě zmocněný vzdálenou kamerou. Žiješ jenom dvakrát má přesto neustále nějaká esa v rukávu a i ty horší scény mají čím překvapit. Nejtrapněji působí nasilné naroubování výcviku a přeměna Bonda v japonce, která působí až směšně nevěrohodně, zvláště, když vidíte výsledek. Celkový dojem však bohatě zachraňuje závěr. Scéna kdy konečně spatříme Dr. Zlouna, pardon, Blofelda je prostě nezapomenutelná, a můžeme jen litovat, že dokonalý Donald Pleasence nedostal více prostoru. (21.01.2008)

Z dost podprůměrné Flemingovy předlohy (kterou jsem četl dokonce anglicky) dost nadprůměrná bondovka -- v rámci žánru přinejmenším. Jen mě trochu zarazilo, že textem písně se úplně změnil výklad titulu (You only live twice, once when you are born, once when you look with Death face to face). Samotná realizace je dost kompromisní -- některé scény jsou precizní a uvěřitelné, něco je na záchvat smíchu (i kosmický program SPECTRE je směs realistických rekvizit a nepopsatelná směs zbytku)... Pro mě scénárista Dahl vnesl do filmu spoustu neotřelého a významně ovlivnil vývoj celého Bondova fenoménu. (23.09.2007)

"My mrtvoly máme na všechno dost času." Protřepaný a nemíchaný agent 007 nám zemřel, oživnul a ještě se "civilizovaně" vykoupal s Japonkami. Mně se na tom nejvíc líbilo, že ve studený válce USA s CCCP čekala Velká Británie uvážlivě na důkazy o něčí vině a to je proti současnosti výraznej rozdíl. Jinak mě samozřejmě pobavily hračky pana Q, z nichž si zabírám plně vyzbrojenej vrtulník, kterej se vejde do čtyř kufrů. Taky Japonci byli skvělí, když si nedokázali nevšimnout kosmických lodí vylétajících ze sopky. Patrně to v šedesátých letech bylo běžný. Co však nebylo v té době běžný, tak to bylo kreativní vizionářství, který muselo vyrážet divákům dech. Dneska je spíš k smíchu, ale na mě to stále působilo skvěle. (11.04.2018)

5. bondovka - Půjdu proti všem, když řeknu, že Žiješ jenom dvakrát je jedna z nejlepších bondovek. Scénář od naprosto nebondovského autora Roalda Dahla (Grinch, Karlík a továrna na čokoládu!!) je skvělý. Člověk by neřekl, že člověk živící se psaním černohumorných knížek pro děti uvede tak impozantně na scénu Ernsta Stavro Blofelda! Říkáte si "má už nějak moc scén než jindy, už se určitě objeví" ale stále nic. Až na konci to přijde. Osobně si neumím představit kdyby se po otočení křesla objevil ďábelský zašklebený Jan Werich. Zjizvený Donald Peasence byl určitě tou nejlepší možnou volbou. Ovšem zaujme, že je takřka o dvacet centimetrů menší než další Blofedové. Takže, nejen že prodělal plastické operace, ale rovněž prodloužení. Zločinecké mimkry jak maj bejt :-) Akční scény už někomu mohou připadat směšné, ale v té době letecké honičky lépe udělat nešly. Ale Dahl sem přinesl i dlaší prvek - co nejvíc nadsázky. Zde dosahuje vrcholu. Ninjové, velitelství MI6 v potopené lodi, velitelství SPECTRE v sopce, satelit kradoucí vesmírné lodě a podobné vychytávky. Snad jen pomalá střední část je škodou na kráse výborného dobrodružství. (26.07.2006)

Ja teda nevim, ale komentare typu nejakcnejsi, nejsviznejsi a podobne mi prijdou dost mimo. Prvni pulhodinku se film silne tahne a je prakticky o nicem, nastesti s pribejvajicim casem se zacne rozvijet na bondovku netypicky komplikovanej a dobre napsanej pribeh, u kteryho ale obcas flaknou do oka skoro az parodicky sceny typu Bond prevlecenej za japonce, coz pusobi stylem "Bond ma uces na blbecka" a podobnejch to snad nemohli tvurci myslet vazne scen tu je vic. Navic reseni japonskyho jazyka taky neni idealni, chvily se mluvi anglicky, chvily japonsky, delnici precizne ovladaj anglictinu a podobne, proste to chtelo trochu doladit. Co se tyce ty akce, sem tam neco malo tu je, ale tenhle Bond je fakt spis o tom pribehu nez akci, ale zase to vynahradi zaverecna super akcicka obsahujici stovku ninju a zniceni raketovy zakladny, ta vyslednej dojem znacne zvysi. Co se tyce Conneryho, ten tentokrat hodne setri s hlaskama, ale jinak je porad jeste ve forme a ma k ruce peknou radku zajimavejch vynalezu, tentokrat sice nema auto, ale vubec to nevadi. Ale prislo mi, ze tvurci tak trochu zapomneli na humor, takze obcas film lehce nudi. Co se tyce hlavniho zaporaka, ten se ukaze az v zaveru, nicmene Pleasence je perfektni, i kdyz ze by z nej sel zrovna strach, to zase ne, navic tu kocku hladi, jak kdyby ji chtel skalpovat a konec s nim neni nejak doresenej, jakoby na nej na zaver vsichni zapomneli. Celkove jedna z tech slabsich Conneryho bondovek. (20.09.2009)